Diskusní fórum modelářů

Honza Doležal píše:

acerol píše:Přidávám něco z českých luhů a hájů. Jde o studii zveřejněnou v knize Nebe pro Albatros.Imlouvám se za kvalitu fota je poněkud staršího data

Nad touhle konstrokcí jsem taky kdysi uvažoval, jak jsi to (a z čeho) stavěl?

základ je L-39 z Kovozávodů,něco dentakrylu,spousta tmelu,dřevo,konverzní set na kabinu a několik kýblů nervů.
Posílám ještě jednu věc pro Dr. Chocholouška tzv Janíkoplán.Bohužel foto je ještě starší než předchozý tudíž velmi nekvalitní.Tak jen pro ilustraci.

Tohle by mohlo být spíše 1946 :))

1940...

Jak by mohl vypadat L-39M-1

...ta Dora od bezpecnostniho letectva se mi moc libi!
mozna by to stalo za to si ji postavit

Salamander píše:...ta Dora od bezpecnostniho letectva se mi moc libi!
:? mozna by to stalo za to si ji postavit

Je to v planu :))

Během vývoje Me-262 došlo i na projektování dalších vývojových variant tohoto úspěšného letounu. Jednou z nich byla třímístná verze, která se však oficiálně dostala jen na rýsovací prkna projektantů a po provedených výpočtech byla vzhledem k velkému plošnému zatížení křídla zavržena ze strany vedení letectva jako neperspektivní.

Jak se nedávno ukázalo, projektanti však byli vytrvalí a s tichým souhlasem jejich šéfa W. Messerschmidta postavili prototyp na území tehdejšího Protektorátu. Protože se jednalo o velice riskantní akci a těsně před záletem došlo k prozrazení (co vše se u nás nevykecá), prototyp rozebrali a v bednách s pochybným popisem uskladnili v depozitáři nejmenované firmy, kdy úspěšně předpokládali, že se to v tom českém binci ztratí a později projekt dokončí.

Po únoru 1948 byla firma znárodněna a před zavedením ještě většího bordelu byla provedena důkladná inventarizace majetku, přičemž se narazilo na tyto bedny s prototypem. Za přísného utajení byl prototyp zprovozněn a posléze zalétán v červnu 1950. Poté byl zařazen do bezpečností letky, dostal označení CS-192 (jako vývojová varianta S-92 a také z důvodu utajení). Letoun byl ponechán v barvě kovu a typickými červenými doplňky a dostal inspirativní imatrikulaci OK-BIS. Létal bez předpokládané výzbroje a dosahoval rychlosti těsně pod 1000 km/h, čímž se stal ve své době našim nejrychlejším letadlem.

Avia CS-192 byla v rámci bezpečnostní letky používána převážně pohlaváry režimu k soukromým výletům, na „přátelské pracovní návštěvy“ ve spřátelených zemích a v neposlední řadě hlavně také k cestám do Moskvy na rychlé konzultace, resp. na kobereček k nejvyššímu.

Další osud letadla není znám.

Zatím...

To je nádhera,dobrej nápad i zpracování.Gratuluji.

Tak já také přidám něco z toho, co jsem kdysi chystal jako aprílovou ptákovinu , byl to takový rychlolep, ani jsem si moc nehrál s tmelením, sfoukl jsem to za jedno odpoledne a večer, včetně štětcové metalízy
Fotky nic moc, protože jsem neměl k dispozici digitál a tak jsem model jednoduše sejmul skenerem

Palubní bitevní letoun Aero L-99
Podle informací bývalého zaměstnance Aera Vodochody, který byl propuštěn, protože byl agentem StB s krycím jménem Šťoura, jsme zjistili, že historie vzniku letounu začíná v 70. letech 20. století, kdy Sovětský svaz započal s přípravou výroby klasických letadlových lodí.
Na základě zkušeností s Letadly L-29 a L-39 byla ČSSR zadána objednávka na stavbu cvičného palubního letounu. V r. 1978 začaly práce na vývoji prototypu L-89C. Současně s L-89C začal i vývoj bitevní verze L-89B, schopné operovat za každého počasí.
S L-89B se počítalo podle válečných plánů Varšavské smlouvy jako s hlavním typem pro přezbrojení americké letadlové lodi Saratoga, jenž měla po porážce USA připadnout Československu a měla nosit jméno „Hrdina V. Bil'ak“.
Po událostech v roce 1989 byly přísně utajovaný vývoj a zkoušky pozastaveny, ale se snahou o přijetí do EU a NATO se začalo uvažovat o přepracování projektu tak, aby byl použitelný ve výzbroji armád těchto organizací. Proto byl prototyp L-89B přestavěn na verzi L-99. Od L-89B se liší hlavně použitím moderní západní avioniky, novým motorem a výzbrojním systémem.
Za základ L-99 (resp. L-89B) byl použit letoun L-39ZA, se kterým má shodných asi 65 % všech dílů. Zachováno zůstalo křídlo, část trupu, SOP a VOP, hlavní podvozek. Přední podvozek byl zesílen a změněn na dvoukolový. Motor je přísně utajovaný typ DV-4SF s přídavným spalováním a vektorováním tahu - výrobcem jsou údajně Povážské strojárne v Povážské Bystrici (Slovenská republika).
Letoun je vybaven novým typem radiolokátoru „Sibyla“ z TESLY Pardubice. Je vyvinutý na základě systému „Tamara“ a je schopen nejen zachytit a díky výkonnému palubnímu počítači i současně vyhodnotit až 12 cílů, přičemž všechny mohou být kategorie „STEALTH“, ale i odhalit i řízené rakety, které ještě nebyly ani odpáleny. Na čtyři cíle současně je schopný počítač ve spolupráci se zaměřovacím systémem „Trefa“ navádět řízené střely „PERUN“, vyvinuté ve spolupráci s francouzskou firmou MATRA. Řídící systémy jednotlivých letounů jsou schopny navzájem spolupracovat a předávat si navzájem navádění střel, aby byly systémy rovnoměrně zatíženy.
Výzbroj je velmi variabilní. Pomocí adaptérů lze na 4 podkřídelní závěsníky podvěsit mimo raket „PERUN“ i jinou raketovou nebo pumovou výzbroj, ať již původní sovětské (ruské) či české výroby, tak i výzbroj běžnou v armádách NATO a EU. Na trupový závěsník lze zavěsit přídavnou nádrž, bloky neřízených raket, kanónové pouzdro či kontejnery pro průzkum nebo vedení REB. Dvě střely AIM-7 „Sparrow“ na závěsnících na vřetenech křídla slouží k obraně při napadení stíhacími letouny protivníka.
Původní návrh na nátlak prezidentské kanceláře předpokládal svěřit tvorbu kamuflážního schéma do rukou T. Pištěka, ale naštěstí se podařilo odborníky přesvědčit všechny zainteresované, že bitevní letoun není hradní hudba a že pro zbarvení vojenských letadel platí jiná pravidla než pro udělování filmových Oskarů. A tak se použilo kamuflážní schéma běžné u L-39, pouze barvy se přizpůsobily prostředí, kde by měl být L-99 používán. Horní plochy jsou zbarveny nepravidelnými poli azurové a tmavě modré, spodní plochy světle modré, doplňky jsou bílé, pás proti oslnění matně černý.
V této podobě se L-99 na jaře 1.4.1994 představil zástupcům letectev NATO a EU na podnikovém letišti ve Vodochodech. Evropskost stroje zdůrazňovala vlaječka EU na SOP.
Podle posledních zpráv mají být letouny L-99 zavedeny i do výzbroje letectva AČR, protože ubývá díky „odbornému“ vedení ministerstva obrany vhodných typů. Ministr Baudyš co neprodal, to sestřelil a ostatní hrobaři armády za ním také nezaostávali. Další příčinou je skutečnost, že díky dlouhému vývoji je tento typ spolehlivější než L-159 a paradoxně modernější. Stroje mají být dislokovány na Slapech, Vranovské přehradní nádrži a Slezské Hartě.

raráda ten obrázek je z netu

acerol píše::D :-D raráda ten obrázek je z netu

Tohle bylo tak kolem roku 1990 v ABC, k tomu docela fantaskní článeček o testování na US letadlovce. Prostě taková další šorelovina :-/

Kdosi na to dokonce udělal decály :))

Po nasazení B-70 do aktivní služby* vyvstala otázka, zda MiGy-25 rozmístit co nejblíže hranicím s imperialisty. Pro jejich umístění u nás nakonec rozhodla skutečnost, že letiště s dostatečně dlouhou dráhou našli soudruzi v Mošnově. Letadla dostaly dva druhy kamufláže, část byla kamuflována jako verze RB, zbytek dostala experimentální zbarvení pro zmatení nepřítele, které sestávalo z výrazné siluety MiGu-21 na nevýrazně světle šedém podkladu.

_______
* a to všech 13 exemplářů, které si generálové prosadili i proti docela logické argumentaci o snadné zasažitelnosti ze strany SAM a známém nebezpečí v podobě MiGů-25.

hezký bude i ta se siluetou 21čky ta by stála za postavení

karlik píše:hezký :shock: bude i ta se siluetou 21čky :? ta by stála za postavení

Bude, kreslím, snad se to povede ;-)

Ta pětadváca vypadá fakt dobře!