Diskusní fórum modelářů

od **Anton** » 22 zář 2008, 19:28

Gut, kein Problem.., ale ti pošťáci ssebou mrskli, to koukám!

Anton.

od **sir Alron** » 22 zář 2008, 19:55

Pánové dneska je výročí mobilizace a nikdo si ani nevzpoměl, to je ostuda, tak ji napravuju a vracím se k názvu tohodle tématuVybral jsem typ který se dá od Academky koupit za ani ne stovku

V rámci Zadržování nacizmu "Operation Kingdom gate" se snažily Československu pomoci i do té doby ještě neutrální spojené státy. Částečně darem, částečně za symbolickou cenu byly do ČSR dodávány tolik potřebná letadla, protože ČS. průmysl neměl jak známo čas dokončit vývoj vlastních typů. V říjnu 1940 dorazila do Prahy první dodávka letadel Grumman F-4F Wildcat, který byly do našeho letectva zařazeny jako ASG-F-4 "Kotě" (Americký Stíhač Grumman). Malé robustní Wildcaty vyvolaly u československých pilotů údiv ale i nadšení. Stíhačky byly díky své robustní konstrukci určené pro letadlové lodě schopné snést poměrně značné poškození i poněkud hrubější zacházení, špatná nebyla ani výzbroj čtyř půlpalcových kulometů,která se ukázala jako poměrně účinná. "Koťata" byla nasazena u jednotek v příhraničí s Německem, záhy se dostali čs. na svých Grummanech do přímých střetů s nepřítelem. Například 19.listopadu 1940 sestřelil podporučík Karel Větévka na svém Grummanu německý Bf-110E od ZG-1 provádějící průzkumný let. Za týden se naše Grummany střetly s Bf-109 a Bf-110 znovu a sestřelili jich přibližně sedmnáct při vlastní ztrátě tří "Koťat", přičemž ovšem žádný z našich stíhačů naštěstí nezahynul, jedním z vítěžů byli i známý letecký akrobat František Novák který si připsal na své konto Bf-109. Koťata sloužila v československém letectvu až do února 1943,kdy začaly od zahraničních spojenců přicházet modernější typy stíhaček. Celkem bylo ztraceno 42 Wildcatů přičemž jejich piloti sestřelili 405 nepřátelských letounů přičemž .

Wildcaty byly do Československa dodávany nastříkány olivově zelenou barvou na horních plochách,přičemž spodní plochy byly tmavě šedé, na konci své dráhy v našem letectvu létaly i v barvě kovu. Málokteré "Kotě" neslo na sobě nose art, obvyklé byly jen symboly sestřelů, případně nápisy (často jména). Nejlepším stíhačem na tomto typu byl mjr. František Chábera který sestřelil patnáct německých letadel (8xBf-109, 3xBf-110,a po jednom He-111, Ju-52 a HS-123). Díky tomu byl i jeho letoun pestřeji zbarvený, na přídi nesl obrázek trojbarevného koťete hrajícícho si s uloveným německým ptákem a minimálně v lednu 1943 byla na přídi slova říkačky "Ta naše kočička mrňavá chytila ptáčka strnada" ovšem další snímky z pozdější doby již tento nápis neukazují, je tedy možné že byl jen napsaný křídou (z propagandistických důvodů). Cháberova stíhačka je na známých fotkách olétaná doslova až na kov což jen svědčí o tom jak hektickým nasazením tento nenápadný dříč v našich leteckých silách prošel.)

od **Anton** » 22 zář 2008, 20:02

Mobilizace?? Ty vtipálku..! Mně tyhle věci vzrušujou asi tak, jako povodně na Marsu.. #-o

Navíc to Tvé lezení do pihele Amerikánům už je nějak pasé.., pamatuj si jednou provždy, že velmoci mají své zájmy, nikoliv přátele!

Anton.

od **PantherG** » 22 zář 2008, 20:10

Nehledě na to,že v tu dobu "kamarádi" amíci nedali ZADARMO nikomu nic (platilo "Cash & Carry) , a kdo platil,tomu dodávali...jak známo,na OBĚ strany..... :-k

A že by těch pár eroplánů vydrželo bez HROMADY náhradních dílů OSTRÉ bojové nasazení výše zmíněné 3 roky je -promiňte mi ten výraz - TOTÁLNÍ KRÁVOVINA.... :-k

Alrone...jako nápad (opět) to není špatný....ale chtělo by to krapet víc reality....Amíci v tu dobu zabavovali pro vlastní letectvo i stroje určené k vývozu.... takže.... :wink:

Václav Maděra - PantherG@seznam.cz Z blbce vola neuděláš.....
Nebojte se dokonalosti..... Stejně jí nikdy nedosáhnete !

od **sir Alron** » 22 zář 2008, 20:23

Jenže my jsme ve what if... Dějiny šly trochu jinak... Samozřejmě že dojde k válce v Pacifiku a tak... Náhradní díly samozřejmě chodily, vždyť tam píšu že šlo o první dodávku... Wildcaty byly dodávány po celou tu dobu a mezi náma - ale pssst- je to tajný Američané je sem dali z čiré zvědavosti jak si povedou v ostré akci... Něco jako československo-německý konflikt byl podobným pokusným bojištěm jako o něco dřív Španělsko. Částečně jsem taky vycházel z dodávek Brewsterů do Finska...

Já za to nemůžu, já mám Ameriku rád. Sice nemám rád současného nájemníka jisté důležité budovy ale proti Američanům a Americe nic nemám. Někdo má rád východní techniku a někdo zase tu západní. A někdo oboje. Mě se třeba vždycky líbil P-47 Thunderbolt nebo Hellcat. Na svou dobu vcelku garagantuovské stíhačky které však díky té své robustnosti dokázaly snést i vážné poškození,připravily nepřítele o pěkných pár tisíc letadel a nakonec i trochu předčasně ukončily svoji bojovou dráhu v mateřské zemi dříve než to bylo nutné a nakonec byly zastíněny slavnějšími (i když třeba ne tak celkově dobrými) typy. Viz. nasazení Mustangů v Koreji v roli bitevníků na kterou se však tohle letadlo na rozdíl od robustního "Tancka" absolutně nehodilo. Jenže T-bolty už byly během války v Koreji dílem rozprodané a dílem sešrotované. (I když to dodnes nechápu, vždyť to byla co do počtu vyrobených kusů nejpočetnější americká stíhačka,jenže Mustangy dostaly přednost. Stejně tak nechápu předčasné vyřazení Hellcatu z činné služby. Když jsem studoval návod na Royal Class Hellcatu tak jsem z překvapením zjistil že je tam letadlo od jednotky která přestoupila z Corsairů na Hellcaty... (aby se k nim pravděpodobně obratem vrátila).

Naposledy upravil sir Alron dne 22 zář 2008, 20:35, celkově upraveno 1

od **Anton** » 22 zář 2008, 20:30

Ty seš s prominutím blb emancipovanej! Jirka Křoví z Volebrodu je poslední americký!! zdůrazňuji prezident! Obama udělá z Ameriky zoufaleckou zemi, z níž se ti co budou moct odstěhují a zbytek bude válčit s kdekým.. a nás si k tomu vemou jako ty poslušné otroky, co naklušou lámat si za cizí pány nohy na ledě!

Blahoslavený císaři poslední legitimní země, oroduj za nás!

Jdu spat, z učitele-indoktrinátora mě bolí hlava..

Anton, věrný občan říše,co nepomíjí..

od **Raptor** » 22 zář 2008, 20:31

No, špatný to není ale moc mi nesedí nasazení těch palubních letounů.Dokázal bych si v této úloze představit třeba P-39 nebo P-40 ale nenapadá mě jediný důvod proč by k nám poslali zrovna Wildcaty.

Abych jen planě nekritizoval, tady je další díl "Bláhas diary".Po posledním hororu je dnes jen takový lehce odpočinkový (s uctivým pozdravením Randalfovi a Pantherovi

).

19.11.1989

Služba nás milosrdně probouzí až v osm hodin ráno.Skrz otevřená okna do místnosti proniká slabé světlo filtrované olověnými mraky z nichž padá vytrvalý, hustý déšť.Odpotácím se do sprchy a řádně studená voda, jediné co se mi podařilo z kohoutků pustit, mě definitivně probouzí a vrací do reality.Zatímco jsme spali, služba každému z nás ze skladu donesla polní uniformu a boty namísto naší letecké výstroje, která byla dána na zkontrolování.Vezmu čistým oblečením zavděk i přes to že tak věrně ctí známé pořekadlo o pouhých dvou velikostech u armády – příliš velké nebo příliš malé. Měl jsem štěstí že všechno včetně bot patřilo do první kategorie a tak na mě uniforma sice trochu visí ale jsem na tom stále lépe než někteří z našich kamarádů, kteří tiše klejí zatímco se snaží nacpat do těsných uniforem.

Ve vzduchu je cítit pro letiště typický pach spáleného paliva, který se mísí se slabým čpěním páleného uhlí.Vykláním se z okna a vidím jak severně od nás stoupá nezřetelný sloup kouře.Do okna se za mnou vecpe Marta Bittermanová a malým dalekohledem zkoumá obzor.Je z Ostravy a tak se domnívá že tam hoří doly.Beru si jej od ní a skutečně-je tam těžní věž.Co tam ale může hořet je mi záhadou.Do dolů přece nemůžou proniknout a není pro to ani racionální důvod.Jenomže co je tu dnes racionální že?

Odvracím se od okna a teprve teď si všimnu že Marta patří mezi nešťastníky, kteří nafasovali menší uniformy.Látka se na ní napíná a dává tak na odiv její vnady-a že je na co se dívat!Popásám se na ní pohledem když se pohoršeně otočí a k pobavení všech v místnosti mi vystřihne takovou facku že mi až zacvakají zuby.Ta ženská je nádherná ale má sílu jak Fryštenský.Pyšně se otočí na podpatku a za bouřlivého potlesku odchází z místnosti.Kluci z toho mají pochopitelně kabaret a tak je pošlu k čertu a padnu zpět na kavalec.Než se však uvelebím vrazí zpět do místnosti Marta a sobě vlastním stylem nám oznámí že pro nás za patnáct minut přijede auto a vezme nás do jídelny.

Tak jak vypadal déšť z okna hustý, byl venku ještě hustější.V3S, která nás veze má děravou plachtu a tak jsme za chvíli celí mokří.Nemáme pláštěnky a tak tiše trpíme.Pokud tohle počasí vydrží, čeká nás všechny zápal plic.V jídelně na nás kuchaři čekají se snídaní.Stavěná pro CSKA je jídelna obrovská a naše malá skupinka ji zaplní ani ne z pětiny.Snídaně je vynikající.Kosmonautům evidentně vyvařují nejlepší kuchaři protože taková míchaná vejce se slaninou jsem ještě nejedl.Škoda že nikoho z nich nemůžeme dostat k našemu útvaru.Konečně bychom se mohli slušně najíst.

Po snídani nás čeká instruktáž.Venku stále hustě prší a když nastupujeme do náklaďáku, vidíme dva opozdilé MiGy-31 jak rolují na start.Jsou to impozantní letouny a naše MiGy-23 se vedle nich krčí jen jako chudí příbuzní.Oproti původním jednatřicítkám jsou však tyto letouny upravené.Mezi jejich mohutnými tryskami jsou vidět ústí urychlovacího raketového motoru, který využívají pro zvýšení dostupu a dlouhý konus radaru pro sledování zadní polosféry.Konce křídel jsou opatřeny širokými elevony pro lepší manévrovatelnou v řídkém vzduchu.Celkový podivný dojem dokresluje zvláštní lomená kamufláž, kterou jsou pokryty.Hvězdicím podobné barevné segmenty sestavené do složitého vzoru dokonale rozbíjejí obrys letounu proti zemi a umožňují mu tak snazší únik po výškovém přepadu.Naloženy jsou jen dvěma přídavnými nádržemi, přeci jen letí na východ a tak se s výzbrojí nemusí zatěžovat.Oba letouny najedou na čáru startu a potom už je zvuk motoru V3S přerván mohutným zaduněním jejich motorů když se oba letouny rozjedou po dráze vpřed.Rychle nabírají rychlost a v půli délky vzletové a přistávací plochy se odlepují.Jejich přídě se stále zvedají až jsou téměř kolmo vzhůru.Než protnou mraky, slyšíme dvě duté rány jak posádky zažehly raketové motory a ne nepodobny raketám začínají oba letouny rychle stoupat do výšky kde pro ně přelet bude podstatně příjemnější.

Náklaďák zastaví před kontrolní věží kde už na nás čeká služba, která nás vede do podzemí kde je pro úsporu místa vybudován rozsáhlý komplex velitelského a řídícího zázemí.Instruktážní místnost v níž nás vítá velitel mošnovského letiště je stejně jako jídelna pro naši skupinku nadměrně velká.Původně se zde prováděla společná předletová příprava posádek Ruslanů, raketoplánů a řídících pracovníků, nyní je určena jen a jen pro nás.Velitel letiště, plk.Marek Ryšavý, stojí na malém pulpitu před světelnou tabulí s nákresem rozvinuté zeměkoule na níž je nyní isolepou přilepena mapa Československa ve velkém měřítku. Doplněná o zvětšeninu západních Čech.Nezdržuje se nějakými zbytečnými úvody a přechází rovnou k věci.Situace je pro nás zlá.Nepřítel se na do Československa tlačí ve čtyřech hlavních směrech přičemž provádí střelami dlouhého doletu přepady strategických cílů v zázemí přičemž čtyři střely dnes v noci dopadly i poblíž ostravských dolů kde došlo k zapálení dvou velkých překladišť uhlí, které stále ještě hoří.Co se týče letectva tak to první nápor udrželo přičemž došlo k eliminaci jen jednoho letiště, Českých Budějovic.Když velitel začne vypočítávat škody k nimž na letišti došlo, rozhlédnu se po místnosti.Jsem zde jediný kdo letiště po náletu viděl ze země a nejsem proto tak šokovaný jako ostatní.Většina zachovává navenek klid ovšem oči je prozradí.Tak tvrdý a nebezpečný pohled jsem dosud u nikoho z nich neviděl.S pokračováním výkladu se to zhoršuje.Když potom na závěr výkladu začne Ryšavý předčítat seznam ztrát, ozve se místností zapraštění lámaného dřeva.Hromotluk Pepa Kendrala ze zbytků třetí letky utrhnul vzteky jednu z dřevěných opěrek na ruce.Nedivím se mu, sám jsem na tom včera nebyl lépe.I mi však koušeme. V noci naše bombardéry napadly města ve východní části NSR a ztratily při tom jen jediný letoun.Vzhledem k původním předpokladům je to slušný výkon.

Nakonec dochází k tomu na co všichni čekali.Protože velitel Pavuk byl včera v podvečer nalezen mrtev, připoután v troskách svého MiGu, nedaleko Velešína, stává se velitelem našeho pluku pplk.Norbert Vlach.Teprve teď si jej všimnu jak stojí v šeru kus od bodově osvětleného pulpitu.Malé postavy, s pravou rukou zastrčenou mezi knoflíky košile a s dlouhým kabátem přehozeným přes ramena se houpavým krokem přesune k mikrofonu a informuje nás o tom co nás čeká.Měnit nic nehodlá, on sám převezme osiřelou první letku, druhá a třetí letka si ponechají své velitele, tedy majory Štauberta a Návesníka.Navíc nám oznamuje i příjemnější zprávy.Náš pozemní personál sem dorazí spolu s bojeschopnými piloty, kteří přežili včerejšek, odpoledne.Mi se však z jejich přítomnosti nebudeme těšit dlouho protože večer odlétáme pro nové letouny.Je nás málo takže poletí všichni.Po návratu nás tady už budou čekat posily a nové přidělení.Ozývá se volání, ostatní chtějí zpět do Pacova a na frontu což pplk.Vlach kvituje mávnutím ruky a slibem že se pokusí udělat co půjde.Zatím máme vyčkávat u letounů a držet patnáctiminutovou pohotovost pro případ že by se vybralo počasí a mi mohli nahoru.Nakonec ještě vyvolá šest lidí, mezi nimi i mě, kteří byli za včerejší akci povýšeni.Ze mě se tak stává kapitán a zároveň stálý velitel roje u druhé letky.Sice jsem tuto funkci už předtím vykonával ale když už je to oficiální…

Instruktáž končí a náklaďák nás odváží k letounům.Místní technici je z venkovní stojánky během noci odtáhli do jednoho ze dvou velkých hangárů na severním konci letiště.Tak jak jsme se divili velikosti místností a vybavení v zázemí letiště, hangár nás svou velikostí ohromuje.Ze vzduchu jsme oba hangáry všichni již několikrát viděli ovšem pohled zevnitř je monumentální.V hangárech se montují sestavy raketoplánů a nosných Ruslanů přičemž každá ze staveb pojme dvě tato monstra.Nakládání raketoplánů a jejich startovacích kompletů na hřbety Ruslanů provádí dvojice obrovských portálových jeřábů pod stropem,které jsou nyní stažené k zadní stěně hangáru kde překlenují plástvi podobné skladovací buňky v nichž jsou obvykle umístěny již sestavené startovní bloky, které se sestavují v budově za hangárem.Nyní je však plástev prázdná a bloky jsou odvezeny na východ.Naše MiGy se v této technologické katedrále krčí v rohu seřazené ve třech řadách za sebou.Houf techniků v nichž poznáváme i některé známé tváře dřívějška provádí jejich kompletní prohlídku a vyměňují řadu již opotřebovaných či poškozených dílů.Když přijdeme k letounům obklopí nás a začnou se vyptávat na situaci na frontě.Vyprávíme vše podle poznámek, které jsme si udělali na instruktáži přičemž hovor plynule přechází na naše zkušenosti s MiGy v boji.Technici pozorně poslouchají a dělají si poznámky.Nakonec sklapnou bloky a táhnou nás do skladů náhradních dílů, které jsou umístěny na straně hangárů.Netrvá dlouho a na pracovních stolech se začínají vršit součástky pro naše letadla.A je jich požehnaně – kazety s klamnými cíli, malé širokopásmové radiostanice, pláty pancéře a další a další součástky.

Nakonec vše odtahujeme dovnitř hangáru a začínáme s přestavbou.Venku stále hustě prší a tak riskujeme a pracujeme na všech letounech zároveň namísto toho aby jich byla část vyčleněna pro hotovost.Letouny se tak mění doslova před očima.Vedle zaměřovače mi tak přibyla malá radiostanice pro privátní spojení v rámci letek, na boky kabiny aerodynamicky zabroušené pláty pancéřování, do trupu výkonnější hasící přístroje převzaté z MiGu-31,… .Pracujeme právě na centroplánu kam montujeme čtyři hřebeny s celkem osmi kazetami ASO-2V když se najednou s rachotem otevírají dveře hangáru a dovnitř vcházejí naši technici evakuovaní z Budějovic.Trochu nadávají že se v jejich letounech vrtá někdo jiný ale za chvíli se dávají přesvědčit a pomáhají s úpravami.Spolu s nimi přichází i zachránění letci, mezi nimi i Petra Králová jejíž krásnou plavou hřívu hyzdí obvaz zakrývající ránu, kterou utrpěla když po katapultáži přistála na stromě.Přesto se ale usmívá-sestřelem své první F-16 si otevřela svůj účet u nepřítele.Já si svůj účet doplňuji na čtyři zářezy štetečkem na levý bok Harpie.Tři bílé hvězdy a jeden černý kříž jsou už pěkným účtem.A platit bude nepřítel dál.

S padajícím soumrakem postupně dokončujeme letouny a po večeři se konečně dovídáme co bude dál.Na cestě je už transportní Il-76, který přistává kolem deváté a po krátké zastávce opět odlétá s námi ve svých útrobách.Naším cílem je Lugovskaja, letiště kde jsme se před časem přeškolovali na třiadvacítky.Zdalipak tam ještě je Ilja Serov, který tenkrát vedl výcvik?Moc rád bych se s tímto expertem setkal a vzal jej sebou do Československa.Prý rád loví medvědy a mohl by tak přijít na chuť i orlům a sokolům.

Workbench: 1/48 Macchi MC.200

Obrázek

od **PantherG** » 22 zář 2008, 20:36

Sire Alrone: píšu Ti to naposledy....Tvoje verze historie = "Alron Univers"...TAK SI NA TO TADY DOPRDELE ZALOŽ VLASTNÍ CHLÍVEK..... třeba jako já s Afrikou...a tam si piš ,co libo....pak budu i třeba ochotný Ti sem tam inkognito namalovat i nějaké ty schémata podle Tvého popisu....
Prosím: už je tady na celém MF hromada "chlívků",kde se řeší něco jiného,než mají v popisu...takže??????
ZALOŽ SI VLASTNÍ TÉMA ... pro mě za mě třeba s názvem "S USA vždy,navždy a nikdy jinak"...to nechám naTvé vlastní kreativitě...

HOWGH

Naposledy upravil PantherG dne 22 zář 2008, 20:38, celkově upraveno 1

Václav Maděra - PantherG@seznam.cz Z blbce vola neuděláš.....
Nebojte se dokonalosti..... Stejně jí nikdy nedosáhnete !