Vývoj ČSR a AČSR během Mnichovské války a po ní -Diskuze

[Fishbed-J]

1) Španělé udeřili plnou silou několika tankových divizí, ty pronikly po tankové bitvě 29. června do Jižní Francie a také byla zahájena invaze do Portugalska, odkud útočily Britská letadla. – června?? ne května?....A co že Salazar nechal takhle levně zatáhnout Portugalsko do války? Myslíž že by dal záměrně záminku ke konfliktu, který by Portugalsko nutně prohrálo? Pokud Španělsko zaútočí první - prosím, ale takhle tomu moc nevěřím

2)No Poláci a licenční výroba německé techniky….u tanků snad, ale u letadel? – to kvůli standardizaci?? Jinak měli poláci celkem dobře rozjetý vývoj vlastních letadel už před válkou…nic extrémě dokonalýho, ale PZL-62 už vypadal celkem moderně…

3) TRUL 2 bude jako co?? Neznáme ani základní TTD o TRULu jako takovém, tak v čem bude „dvojka“ vylepšená?? (popravdě samotná idea levně vyráběných samonaváděcích raket je při úrovni tehdejší elektrotechniky dost zcestná….ale to já radši nebudu rozebírat – o eletrice vim jen že kope

To Anton: sem nebyl já, to psal Raptor….mimochodem dotáhl sem obě ty Drnkovo knížky, takže budeš mít co číst – doufám, že na to uděláš pořádnou recenzi (minimálně ve formě dopisu na rozloučenou – mě dokázal párkrát krásně nasrat….sem zvědavej co to bude dělat s tebou

[Raptor]

3) TRUL 2 bude jako co?? Neznáme ani základní TTD o TRULu jako takovém, tak v čem bude „dvojka“ vylepšená?? (popravdě samotná idea levně vyráběných samonaváděcích raket je při úrovni tehdejší elektrotechniky dost zcestná….ale to já radši nebudu rozebírat – o eletrice vim jen že kope

No, svým mírně neodborným názorem tě můžu ubezpečit že za zlomkovou cenu dělostřeleckýho granátu by jsi to nevyrobil ani dneska (možná tak v číně ale i to je otázka), natož tenkrát.Navíc prosím nezapomínejme že tenkrát ještě neexistovaly výdobytky techniky jako tranzistory nebo dokonce jednoduché integrované obvody (procesory tenkrát byly totální sci-fi) a vše se řešilo pomocí elektronek (což je součástka se značnou velikostí a ještě větší energetickou náročností a obrovskou křehkostí - asi jako žárovka) což už z principu vylučuje podobně komplikované zařízení dostat pod velikost krabice od bot (a to k tomu ještě nejsou baterie - poctivé olověné, žádné Li-Ion a podobné výdobytky techniky).Takže celý slavný TRUL by byl tak ve velikosti Wasserfallu a to ještě bůh ví jestli...(osobně bych chtěl vidět stíhačku jak nese jeden, o více si můžete nechat zdát)

[Raptor]

Jen čistě pro velikostní představu jak taková elektronika vypadá...

Elektronka EM11 (ukazatel vyladění) přibližně z roku 1942 (tzv.Zelené oko - vzpomínáte na válečné filmy jak se při ladění "Volá Londýn" rozsvěcovalo to zelené světélko?Tak to byla ona, přátelé)

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

První tranzistor vyvinutý v Bellových laboratořích v roce 1947

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Dnešní podoba tranzistorů.Pro představu velikosti, pouzdro TO92 (dole, druhé zleva) má od sebe nožičky ve vzdálenosti necelých dvou milimetrů)

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

A vrchol techniky, integrovaný obvod.V tomto případě typu 7400 obsahující 4 dvouvstupová hradla NAND, pro představu v tomhle švábovi je cca 16 tranzistorů dle provedení hradla.

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]


Když budete moc hodní a v pátek se mi připomenete, nafotím vám střeva německé letecké radiostanice FuG-10 (E-10K) ze Siebelu Si-204D (Aero C-3A) pro představu jak se tenkrát bastlila elektronika (echt Luftwaffe - ještě s orlíčky a dřevěným ersatzmateriálem)

[pařan]

Ajaj, to s tím červnem je samozřejmě překlep.
Standardizace a modernizace. Ve druhé světové se polské letectvo moc nepředvedlo.(Taky to mám pro případná kamuflážní schémata...)
TTD budou, TRUL rozhodně nebude taková superzbraň jak evokuje Drnek.
O chemikáliích sem ještě nepřemýšlel. Jinak ale "nemějte strach", koncepci útoku plánuju přepracovat, stejně jako "zrealističnění" bojů, tj Polsko padne během 3 týdnů max.

[Wizard]

Pařane.... budeš k tomu ještě něco psát, já vím, psal jsi mi, že se ti moc nechce, ale máš na to abys to dodělal.

[pařan]

No, ostatní povinosti (škola, tvorba modelů) tomu zatím dost úspěšně ukusuje čas. Ono možná trošku změnim koncept, teď jsem si přečetl ten what ifovej článek v modeláři extra 9 a docela mě láká přepracovat to co dělám na něco takového.
Ale jak řikám, není moc motivace.

[Wizard]

Tomu nerozumím, ten článek jsem četl, ale jak to tak chceš přepracovat?

[pařan]

Já myslel napsat něco svého, ale v podobném duchu, podobným stylem. Takhle sem to myslel.

[pařan]

Měl bych dotaz na zdejší odborníky. Jak moc si myslíte by ovlivnilo Československo (průmysl, získávání finančních prostředků, zbrojení a armádu) získání několika ostrovů (jsou fiktivní, ale čistě hypoteticky, pokud by se na nich našly ložiska kovů a ropy) a vyřešila by se jejich doprava do Československa (po moři do Rumunského přístavu a následně po železnici do Československa), případně vybudování zpracovatelského průmyslu přímo na daných ostrovech a následný vývoz produkovanéo zboží do světa? Myslíte si, že by se tím zlepšila finanční situace natolik, že by bylo možné i třeba nějakým způsobem urychlit vývoj? (Případně pokračovat i po kapitulaci Československa?)

[Jarek S.]

Měl bych dotaz na zdejší odborníky. Jak moc si myslíte by ovlivnilo Československo (průmysl, získávání finančních prostředků, zbrojení a armádu) získání několika ostrovů (jsou fiktivní, ale čistě hypoteticky, pokud by se na nich našly ložiska kovů a ropy) a vyřešila by se jejich doprava do Československa (po moři do Rumunského přístavu a následně po železnici do Československa), případně vybudování zpracovatelského průmyslu přímo na daných ostrovech a následný vývoz produkovanéo zboží do světa? Myslíte si, že by se tím zlepšila finanční situace natolik, že by bylo možné i třeba nějakým způsobem urychlit vývoj? (Případně pokračovat i po kapitulaci Československa?)

Myslíš stejným zpusobem jako USA získaly Aljašku??
Bo mám dojem,že všechny ostrovy jsou v tý době někým zabrané..takže jak je získat je buď vyměnou za uzemí..(nevím co by jsi tak měnil,respektive s kým měnil.. vyhrat válku a jako reparace požadovat ostrovy..jenže k čemu..o tom že tam sou zdroje dle tebe zatím nikdo neví... a jako dár ti určitě nikdo nedá velkej ostrov..maximalně skalisko uprostřed oceánu kde se ani racek nevy ee..

[Olda Homola]

Měl bych dotaz na zdejší odborníky. Jak moc si myslíte by ovlivnilo Československo (průmysl, získávání finančních prostředků, zbrojení a armádu) získání několika ostrovů (jsou fiktivní, ale čistě hypoteticky, pokud by se na nich našly ložiska kovů a ropy) a vyřešila by se jejich doprava do Československa (po moři do Rumunského přístavu a následně po železnici do Československa), případně vybudování zpracovatelského průmyslu přímo na daných ostrovech a následný vývoz produkovanéo zboží do světa? Myslíte si, že by se tím zlepšila finanční situace natolik, že by bylo možné i třeba nějakým způsobem urychlit vývoj? (Případně pokračovat i po kapitulaci Československa?)

a není lepší se soustředit na smolinec a jeho prodej?

[Raptor]

Měl bych dotaz na zdejší odborníky. Jak moc si myslíte by ovlivnilo Československo (průmysl, získávání finančních prostředků, zbrojení a armádu) získání několika ostrovů (jsou fiktivní, ale čistě hypoteticky, pokud by se na nich našly ložiska kovů a ropy) a vyřešila by se jejich doprava do Československa (po moři do Rumunského přístavu a následně po železnici do Československa), případně vybudování zpracovatelského průmyslu přímo na daných ostrovech a následný vývoz produkovanéo zboží do světa? Myslíte si, že by se tím zlepšila finanční situace natolik, že by bylo možné i třeba nějakým způsobem urychlit vývoj? (Případně pokračovat i po kapitulaci Československa?)

Upřímně, s ostrovy je ten základní problém že jsou na moři a to obvykle dost daleko od pevniny.I když si někde nějaký (byť fiktivní) ostrov vylobuješ, musíš nejdřív vyřešit jak suroviny z něj dopravíš do Československa respektive jak tam dopravíš už hotové výrobky v případě že jejich zpracování provedeš už tam.Na to potom potřebuješ velký přístav, dostatečnou flotilu lodí,... a to je u vnitrozemského státu bez alespoň koridoru k moři vždy tak trochu problém.Jistě, v dnešní době není problém lodě suplovat letadly s nosností desítek a stovek tun (takto bude probíhat hlavní část zásobávání a vytěžování Konga) ale v předválečné a válečné době bylo suchozemské letadlo s nosností deset tun (a to ještě ne na nijak velkou vzdálenost) celkem dost dobrý výkřik techniky.Jistě, šlo by to i hydroplány, které na tom byly o něco lépe, ale na ně musíš mít někde dost velkou přistávací vodní plochu a vzhledem k tomu že první +- dostatečná přehrada pro tyhle účely (Štěchovice) se stavěla teprve v letech 1937-1945 (nejvhodnější Lipno až 1952-1959) tak ji dost dobře nemáš kde vzít.Takže tohle vše vem v úvahu při finanční rozvaze.Další věcí je politika a protože k tomuto rozměru problému jsem se zde již několikrát vyjádřil, opakovat se nebudu.

Měl bych dotaz na zdejší odborníky. Jak moc si myslíte by ovlivnilo Československo (průmysl, získávání finančních prostředků, zbrojení a armádu) získání několika ostrovů (jsou fiktivní, ale čistě hypoteticky, pokud by se na nich našly ložiska kovů a ropy) a vyřešila by se jejich doprava do Československa (po moři do Rumunského přístavu a následně po železnici do Československa), případně vybudování zpracovatelského průmyslu přímo na daných ostrovech a následný vývoz produkovanéo zboží do světa? Myslíte si, že by se tím zlepšila finanční situace natolik, že by bylo možné i třeba nějakým způsobem urychlit vývoj? (Případně pokračovat i po kapitulaci Československa?)

a není lepší se soustředit na smolinec a jeho prodej?

No to právě že ne...Oldo, musíš si uvědomit že smolinec a uran obecně začíná mít velkou cenu až po WWII kdy se přišlo na to že se z něj dá udělat celkem levná, jednoduchá a funkční atomovka.Před válkou se malá množství uranu používala v jaderném výzkumu, v lékařství (lázeňství), lékařské výrobě radia (do roku 1938 celosvětově vyrobeno cca 3kg) a to je asi tak vše.Teprve se zjištěním že se z něj dá postavit atomovka a následným zjištěním že lze uranem krmit i energetické reaktory jeho cena skokově narostla.Do té doby se ale pohybovala hluboko pod cenou uhlí a kovových rud a jeho těžba tak nebyla nijak rozšířená.

S tím vším potom souvisí i čachry s WWII.Pokud dostane německo nakládačku a japonci budou zpacifikováni jinak, nějaký projekt Manhattan neproběhne a pokud proběhne tak až mnohem později a za zcela jiných podmínek.

[pařan]

Tak námořnictvo by se teoreticky schrastit dalo od těch Menševiků z občanské války. Na ostrovech by se zázemí vybudovalo, mě spíš zajímá, pokud by tam byly ložiska kovů a ropy, jestli by to Československu nějak výrazněji pomohlo.
Získání ostrovů bych viděl v regulérní koupi a až poté následné objevení těch surovin, proto by to bylo i v teoretických finančních možnostech Československa (případně carský poklad )

[Jacques]

Tak jsem taky dočet Žáby v mlíku. Zajímavý čtení, ale zodpovědnej redaktor by zaslopužil přes držku. Tolik překlepů a gramatickejch chyb, děsný.
Trochu mě vyvádí z míry, že není k dispozici kloudnej model I-16 typ 5, vyjma A-modelu, kterej jsem sice neviděl, ale reference jsou dostatečně odstrašující. Jelikož je to zhruba stejnej rok výroby, jako I-17 od téhož výrobce a to je snad největší masakr, jakej jsem kdy stavěl, opravdu na to nemám moral.

[Olda Homola]

Tak jsem taky dočet Žáby v mlíku. Zajímavý čtení, ale zodpovědnej redaktor by zaslopužil přes držku. Tolik překlepů a gramatickejch chyb, děsný.
Trochu mě vyvádí z míry, že není k dispozici kloudnej model I-16 typ 5, vyjma A-modelu, kterej jsem sice neviděl, ale reference jsou dostatečně odstrašující. Jelikož je to zhruba stejnej rok výroby, jako I-17 od téhož výrobce a to je snad největší masakr, jakej jsem kdy stavěl, opravdu na to nemám moral.

ICM ho nedělá? Jeho Išaky jsou prý velmi pěkné..