Dotaz na Eduard

[jezekm]

Zaregistroval a vím. Před samotným vydáním jsem přečetl vše dostupné - nikde se ale nic moc o podobné krupici na povrchu nepsalo. A pokud to šlo opravit, měli to opravit - vyleštit povrch formy není asi moc problém...

[jezekm]

Je to foceno mobilem, večer v kuchyni při umělém osvícení. Krupička je viditelná i okem a bylo to to první negativní, co mě zaujalo... Nejsme v roce 2000, kdy to takto hračkářské firmy jako Trumpeta do světa pouštěli, ale v roce 2020? Prošel jsem ted schválně cca deset třetinkovejch krabic co mám doma a nikde ani podobně hrubá krupička není (teda kromě Su-30 ale to je dost hroznej model z roku 2000/2010).

[Chmell]

Před vydáním modelu (21.4.2020) vyšel detailní náhled na výlisky i s popisem, že na hlavních dílech je jemná krupice.
Chmell Scale Models
IPMS Nymburk fórum

Další recenze se dají najít zde:
https://www.scalemates.com/cs/kits/edua ... 8--1274550

[onysx]

Jemná krupice povrchu je běžná na spoustě modelů hlavně východních výrobců a to i v dnešní době. Většinou stačí lehká vrstva surfu a přeleštit.

[Richard Plos]

Zaregistroval a vím. Před samotným vydáním jsem přečetl vše dostupné - nikde se ale nic moc o podobné krupici na povrchu nepsalo. A pokud to šlo opravit, měli to opravit - vyleštit povrch formy není asi moc problém...

Bude to chtít trochu vylepšit čtení... On totiž Eduard ty formy nemá. Koupil výlisky, VŠ o tom psal...

[jezekm]

Zaregistroval a vím. Před samotným vydáním jsem přečetl vše dostupné - nikde se ale nic moc o podobné krupici na povrchu nepsalo. A pokud to šlo opravit, měli to opravit - vyleštit povrch formy není asi moc problém...

Bude to chtít trochu vylepšit čtení... On totiž Eduard ty formy nemá. Koupil výlisky, VŠ o tom psal...

AHA. OK, beru tedy zpet. To ale to pak uplne meni situaci. Odvolavam co jsem odvolal...

Ale:
1. Na strankach Eduardu se pise: Plastove vylisky Eduard.
2. Myslel jsem si, ze formy koupili = jsou jejich a proto to mohli poopravit. Popravde nevim, kde jsem tuhle informaci vzal/cetl.
3. V tom pripade se ale jedna pouze o klasicky prebal...
4. Fotky na Chmell Scale Models jsem videl a clanek cetl nekolikrat a i kdyz se tam o krupicce pise, na fotkach to zas az tak moc videt neni.

Mozna pockejme na odpoved od VS a ukonceme to s tim, ze NE model samotny, ale povrch je na 20. leta 21. stoleti trochu zklamani (alespon pro me).

[Vl.Šulc]

Je mi líto, že se Vám ten model nelíbí nebo že jste jím zklamán, ale celkem Vás i chápu. Nicméně, jsem si celkem jist, že z naší strany je informovanost o modelu a jeho kvalitách korektní. Je třeba brát v potaz to, co tu bylo několikrát zmíněno. Není to, pokud jde o plast, naše práce, ani naše konstrukce, Koupili jsme hotovou věc, firma Fote měla nalisovaných 10 000 kusů, a ty my teď máme a vydáváme je. Ale celkem narovinu, i kdybychom to z těch forem lisovali my, tak bychom na nich nic neměnili, jsou to ocelové formy a jakýkoli zásah do nich je ve finálním stavu problematický. Je také třeba reflektovat, že jde o prvotinu, firma neměla s plastikovými stavebnicemi žádné zkušenosti, a na modelu je ta začátečnická nezkušenost vidět. Nejde jen o krupici, je tam také nižší komfort stavby, hodně kolíků je větších než díra do které patří, nejsou tam úplně přesně definovány vzájemné pozice dílů a podobně. Ale zase na druhou stranu na začátečníky je to slušný výkon, kdyby pokračovali, tak by se vypracovali a další modely by byly bezesporu lepší. Konstruktér modelu má bezesporu talent. Takže asi tak, my jsme stáli před volbou vzít to jak to je nebo nechat ležet, rozhodli jsme se po jistém váhání (mém) to vzít a dokončit, výsledek odpovídá rozdaným kartám a Vy, jako zákazník, máte před sebou stejnou volbu jako před pár měsíci já: vzít to, nebo nechat ležet

[jezekm]

OK, BERU TO!

Děkuji za vysvětlení.

[Richard Plos]

AHA. OK, beru tedy zpet. To ale to pak uplne meni situaci. Odvolavam co jsem odvolal...

Inu, jak říkal major Moldánek Otovi Finkovi: "Unáhlený závěry jsou pro kriminalistu zhouba." A nejen pro kriminalistu, třeba i pro plastikovýho modeláře... Mám ten model před sebou, zatím jsem jen vyštípal trup a křídla a spojil to pro kontrolu páskou. V zásadě velké díly sedí, krupice tam je, ale myslím, že nebude problém se jí zbavit. Já to lehce přebrousím 1000 ještě před surfem a pak i ten (1200). Mně se ten model s přihlédnutím k tomu, co píše Vladimír, docela líbí. Jiný Taifun v tomhle měřítku neočekávám...

Naposledy upravil Richard Plos dne sob čer 20, 2020 10:28 am, celkově upraveno 2

[Richard Plos]

Vláďo mohl bys nás trochu vzdělat ohledně té "krupice"? Proč vzniká? Proč se objevuje jak u kovových forem, tak u short runů? Ať jsme zase o něco chytřejší

[Petr Martinek]

Richard:
Velmi zjednodušeně obrázkově takto:

[Richard Plos]

Aáá, děkuji Petře, já si těch tlačítek dole nikdy nevšiml, vždycky jsem koukal jen na lištu nad příspěvkem...

[jenda58]

Ta krupice nejspíš vzniká balotinováním (pískováním) forem, sloužícím ke zpevnění a sjednocení povrchu.
Též jsem myslel že Eduard ty formy koupil. Takže kupujte, nebudou ?

[Atlis]

A nevzniká to pri vyiskrovaní?

Btw vzhľadom na to, že ten model je úplne hladký a sú na ňom tri linky paneláže na kríž, tak ho asi fakt nebude problém preleštiť. Leštené formy ála Hasegawa zo začiatku tisícročia asi nikto u prvotiny nečaká.

[Jirka Látal]

Marian má pravdu, u kovových forem, a je jedno jestli ocelových nebo ze slitin hliníku, které mají tvary dutin vyrobené pomocí vyjiskřování, je právě tahle technologie důvodem "krupice" na výlisku. Princip vyjiskřování je, zjednodušeně, založen na odtavování materiálu formu pomocí elektrického výboje. Přitom vznikají v materiálu krátery, jejichž velikost záleží na síle výboje. Konečná jakost povrchu je mimo jiné ovlivněna technologickými možnostmi stroje tj, jaké parametry výboje jde nastavit pro danou velikost elektrody,kterou se dutina obrábí. Jsou stroje, které u malých tvarů dokáží vyrobit i zrcadlový lesk, ale čím větší obráběná plocha, tím možnosti jemnosti povrchu klesají a hlavní příčinou je v tomto případě čas, který s jakostí povrchu a velikostí obráběné plochy roste geometrickou řadou. Zatímco takové podvozkové kolečko by bylo možno vyrobit lesklé třeba za 4 hodiny, tak pokud by to vůbec nastavení stroje umožňovalo (právě kvůli času jsou z dostupných technologických nastavení ty extrémně jemné povrchy většinou vypuštěny) , křídlo by zabralo i víc jak týden. Kvalita povrchu při vyjiskřování se uvádí číselnou hodnotou VDI, která funguje na principu pořadových čísel, tj. každé číslo o 6 vyšší znamená dvojnásobnou drstnost povrchu a viditelnější dezén na výlisku. Za ekonomickou hodnotu se většinou považuje číslo VDI 24 (pro strojaře, kteří se vyznají v hodnotách jakosti povrchu, odpovídá drsnosti Ra 1,6 μm) jako kompromis mezi tím, co vyrobit strojně a potom třeba ručně doleštit. Na technické výlisky, pokud není požadován přímo zákazníkem lesk, je tahle hodnota dostatečná, pro modely je to na hranici. Na modely je vhodnější drsnost povrchu VDI 21 či dokonce 18, která na výlisku udělá takový příjemný jemný mat bez patrných stop po "kráterech". A teď záleží, jestli má firma vydávající model vlastní výrobu forem nebo si ji zadává a jestli zároveň i vlastní technologii vyjiskřování. Protože pokud si tohle musíte někde zadat v kooperaci, tak vám obvykle započítají i datum z kalendáře včetně letopočtu, zkrátka za každou hodinu, kterou to blokuje vyjiskřovačku, vám účtují třeba i přes dva tisíce korun, zatímco máte-li tohle ve vlastní režii, tak ve skutečnosti jediné peníze, které musíte vytáhnout z kapsy, jsou mzda obsluhy, cena elektřiny, kterou mašina sežere a třeba poměrnou část nájmu či daní za prostory, kde mašina stojí. A mašina je schopná jet přes noc či víkend bez obsluhy. A to si u sebe také do nákladů sice dát můžete, ale neplatíte, zatímco v kooperaci zaplatíte hodiny všechny plnou cenou.
Další věcí, která ovlivní jakost povrchu je materiál elektrody. Pokud se používá měď, jsou tam problémy s otřepy, které vznikají obráběním mědi a kterých se bez zásahu rukou nástrojaře nikdy úplně nezbavíte, ale zase můžete dosahovat jemnějších povrchů. Pokud se použije nyní stále více využívahý grafit, tam jakost povrchu ovlivňuje i velikost zrna, které daný materiál slisováním tvoří. Zatímco měď se obráběním odtavuje (bavíme se při dokončování o neměřitelné hodnotě), tak u grafitu se uvolňují a vyplavují jednotlivá zrna. A použitím nevhodného grafitu zkrátka kvalitní povrch neuděláte