jfb: já zase celkem chápu Vás, a s řadou Vašich námitek celkem souhlasím. Osobně si myslím, že svastika je mrtvý symbol, je to historie, a sama o sobě, ani na nějakém letadle, žádné zlo nenapáchá. V téhle osobní rovině budeme nejspíš ve shodě, já mám taky všechna německá letadla, která jsem kdy postavil, řádně se svastikou. A myslím, že mě nikdo nepodezírá, že bych byl zakuklený nácek. Osobní rovina je ovšem jedna věc, druhá je rovina společenská, a tam už je to něco jiného. Nesouhlasím s tím, co píšete o Němcích. Ono to pronásledování svastiky a její vytlačování z veřejného prostoru není jen německá záležitost, německý pohled na věc bvíceméně stejně, někdy aktivněji a někdy laxněji, přejímají i další evropské státy, především státy aktivně zasažené událostmi 2.světové války a německou okupací. A holocaustem, to má naprosto dominantní význam. Němci mají, podle mě, ze všech Evropských států nejlépe postavenou definici co je přípustné a co není, mají to jasně srozumitelné a nejasných případů je málo. Obecně platí, že je-li svastika součástí historické reálie, například dokumentu nebo dobové fotografie, je její reprodukce v pořádku, jde-li ovšem o současné dílo, dnes vziklý obraz, model, obtisk nebo návod k aplikaci obtisku, abych se držel našeho oboru, není svastika přípustná. Tady samozřejmě vznikají třecí plochy, máme tu filmy, naposledy třeba Lídu Bárovou (mimochdem, fakt ptákovina, fuj), které s historickými reáliemi pracují a projdou, a kdybychom vedli opravdu spor, jak navrhujete, tak bychom mohli tvrdit, že model je na úrovni filmu, otázka ovšem je, zda bychom vyhráli a hlavně, zda by to celé za ty prachy stálo.
V čem se, myslím, mýlíte, je pohled na Němce jako na otravy, kteří dělají blbosti a zbytečně s nimi otravují jiným národům život, potažmo sem tam občas se víceméně úspěšně pokusí zničit Evropu a my tady teď řešíme jejich mindráky. Nechci tady spekulovat o vině za poslední dvě války, ta druhá je jasná, ta první přinejmenším dikutabilní, jde mi o jejich přístup a postup při vyrovnávání se s minulostí. A ten bychom měli sledovat a studovat, protože se jednak od nich můžeme něco přiučit, a jednak si myslím, že u nás to tak jako tak půjde nakonec stejnou cestou jako u nich. U nás samozřejmě nejde o svastiku, náš problém je rudá hvězda srp a kladivo, a zločiny, které byly u nás napáchány Čechy a Slováky. Nejen ty komunistické, odsun Němců a zločiny s ním spojené stále čeká na naši reflexi. Zatím děláme co můžeme, abychom to zametli pod koberec, ale to nevyjde.
Když budete studovat poválečné dějiny Německa a dějiny jejich vypořádávání se s nacizmem, uvidíte jasnou paralelu k tomu, jak se my vypořádáváme s komunismem. My jsme te´d zhruba tam, kde byli Němci s nacizmem někdy v šedesátých letech. Moc o nacistické éře nediskutovali, budovali kapitalismus (na východě socializmus), bývalí náckové byli aktivně zapojeni do budovatelského úsilí, v mnoha případech jako členové demokratických (eventuelně národně frontovních na východě) stran ve státních i vládních strukturách. Nevadili, bylo ticho po pěšině, a nevadila ani svastika, dokud jí měla nadpoloviční většina populace na rodných listech, tak byla taky součástí systému. To se začalo (na západě) měnit v sedmdesátých letech, kdy začala být poválečná generace, nespojená s nacizmem, stále hlasitější a tlak na vypořádání se s minulostí sílil, až se společenský úzus ustálil na názoru, že nacismus a vše s ním spojené je nepřijatelné, a svastika to slízla jako jasně viditelný a definovatelný symbol (rodných listů s ní v té době už významně ubylo a dále ubývalo). V devadesátých letech, po sjednocení, už bylo vymalováno, a svastika to měla v rámci vyrovnání se s minulostí spočítané. A asi už bude mít napořád.
Já osobně doufám, že totéž nepostihne rudou hvězdu. Ne že bych měl nějakou afinitu ke komunizmu, ale představa, že budeme zakrývat rudé hvězdy na všech šesti nebo kolika pozicích na všech ruských letadlech je děsivé. Doufám, že za komanče to nakonec odskáče jen ten srp a kladivo
Nechci Vás tady moc zatěžovat historickými rozklady. Původně jsem Vám chtěl napsat asi tak dvoustránkové historické exposé o vývoji vztahu Němců k nacismu a svastice po druhé světové válce, ale nakonec jsem se rozhodl Vás ušetřit

Ale bacha, tohle téma mě baví, posledních pár let se zabývám mnohem víc historií poválečného Německa než historií válečnou, tak radši nedrážděte hada, nebo Vám to příště fakt napíšu
