Pokud to vezmu bez emocí a osobních antipatií, tak bych řekl, že řeči o tom, jak Norimberský veletrh upadá, je čím dál slabší, uvádí se na něm stále méně novinek a je tu stále méně návštěvníků, se vedou už léta. Otázku, zda se mi nezdá, že je letos tak nějak méně lidí, než lodi, jsem dostal nesčetněkrát. I letos. Je to takový norimberský folkór.
Má to několik důvodů, řekl bych. Začalo to už dávno, v první vlně po rozšíření výstavního areálu o nové haly a zvětšení výstavní plochy. To zvedlo dostupnost stánků, do té doby nebylo téměř možné se na veletrh dostat, byla dlouhá čekací listina a bylo to na léta. i my jsme byli poprvé na veletrhu jako náhradníci. V nafukovací hale uprostřed bláta, se samými Číňany
Pak se to najednou změnilo, stánků bylo dost, a byly, řekl bych, i za dobrou cenu. Takže se sem nahrnul kde kdo, včetně malých firem. Jenže pak se začala cena stánků zvedat, a firmy začaly odpadat, protože to začalo být drahé. Pak se to prodražilo ještě víc, když veletrh zvedl počet výstavních dnů ze čtyř na šest. To bylo dost hnusné, zvedlo to náklady na pobyt ve městě o polovinu, a samozřejmě se zase zvedla cena stánků. A bylo to naprosto otravné. Čtyři dny na veletrhu jsou až až, i za čtyři dny toho tady má každý plné zuby. Navíc, první den veletrhu byl vždy volnější, pátek a sobota bylo narváno, a neděle už zase byla velmi volná. Když k tomu přidali pondělí a útorý, bylo tady od neděle úplně mrtvo. Nejen my jsme protestovali, a každý rok psali do dotazníku, aˇy to zkrátí. Tak to o den zkrátili, teď je veletrh od středy do neděle. A je to zase stejné. Středa skoro mrtvo, čtvrtek takové lážo plážo, v pátek to ožije, v sobotu rušno, v neděli mrtvo. Stánky už zpátky nezlevnili
Z toho plyne, že veletrh je celkem náročná záležitost po mnoha stránkách. Fyzicky, finančně, zdravotně. Skoro pokaždé tady chytnu nějaký moribundus. A i dopravně. Velmi často v době veletrhu přijde nějaká slota, jednou jsme jeli domů vánicí 10 hodin. Včera tady byla průtrž mračen a bouřka, parkoviště u hotelu bylo pod vodou. Ještěže máme to globální oteplování, kdyby to do rána zmrzlo, to by byla teprve prča
To, že to takto je, neznamená, že je veletrh k ničemu. Pro nás je dobrý, užitečný. Odvedeme si tady svoji práci, uděláme tiskovku, nalejeme do zákazníků i novinářů novinky i myšlenky, někomu vynadáme, někoho pochválíme, někdo vynadá nám, někdo nás pochválí. V neděli navštěvujeme sousedy. S většinou z nich jsme se za ta léta zkamarádili. Možná je to tak schválně, možná je to náhoda. Tak jako tak to tuží vztahy, že.
Co se návštěvníků týče, i tady se projevilo to zředění, větší prostor, víc dní, opticky to vypadá na méně návštěvníků, ale méně jich podle mě není. Jen to tak vypadá. Když někdo přijede na jeden den, a když se trefí do těch volnějších dní, může mít pocit, že tu nikdo není a nikdo nic nedělá. Ale to jen ten pohled zvenku. Zevnitř to vypadá jinak, alespoň zevnitř našeho stánku. A mimochodem, to, co kdo vidí uvnitř za vytrínami, není všechno. Máme tam tři jednací kóje. Jedna z nich je můj kancl, a když jsem z něj venku, znamená to, že tam má někdo jednání, a zabral mojí kóji, protože v těch dalšch je plno
Napsal: ned úno 02, 2020 11:04 am
roušky došly. všichni používají náhražky 