Martin Černý 'Černoch' píše:Já bych spíše byl pro návrat k filozofii leptaných sad které opravdu model vylepšovali a ne jen nahrazují díly z plastu a kolikrát zcela k ničemu, případně jsou v sadách naprosto zbytečný díly a výtěžnost je potom dost malá. Hlavně že konstruktér odškrtne položku zadanou an poradě a vedení je to putna protože ty všemu v tom obrovském objemu leptů nemůžou rozumnět a posoudit, zda je sada učelná nebo jen učelová. Stačilo by občas zapojit hlavu do přemýšlení, co do planžety dát aby poskytla modelářům maximální užitek. Hlavně že jsou v sadách hydraulický rozvody na podvozky a do šachet a podobný kraviny, který použije odhaduji tak 10% z těch co si sady koupí.
Fuf, jsem se vykecal a ted to slíznu ze všech stran.

No to ses teda zase rozkecal
Cos tady popsal je takové klišé, něco, co se periodicky vynořuje už nejméně 25 let, ne-li déle. Z něj především plyne, že není moc k čemu se vracet - vždy, od samého začátku, nám bylo vytýkáno, že děláme zbytečné věci a že zbytečně nahrazujeme plast leptem, že lepší by bylo jen doplňovat detaily. Jenomže to ne vždy jde. Když to jde, tak to děláme, ale bohužel mnohdy nelze doplňovat detail na kus plastu, který je chybný, a doplnění detailu tak, aby celá sestava dávala smysl, není možné. Další zásadní moment pro konstrukci leptu je fakt, že modeláři se jaksi neshodnou na tom, který detail je důležitý, a který zbytečný. Proto děláme do velkých sad prakticky všechno, co může mít pro někoho nějaký smysl (aniž bychom řešili, zda to objektivně smysl má, protože stejně to bude vždy hodnoceno subjektivně, a prakticky v každé recenzi to bude hdnoceno jako blbě vybrané - už jen proto, že recenzisté jaksi potřebují najít něco, co je blbě, že ano. To považují za smysl své práce

). My tuto záležitost máme do značné míry vyřešenu dualitou našich produktů - ke každé velké sadě, která obsahuje pokud možno vyčerpávající množství detailů, existuje menší sada Zoom, která obsahuje ty opravdu základní a celkem bez diskuse využitelné detaily. Ke každé velké sadě existuje malá, řekněme minimalistická, varianta a zákazník má na výběr, zda chce platit za velkou sadu nebo si koupit ekonomickou malou. Je třeba ještě dodat, že my sami nepředpokládáme, že někdo velkou sadu beze zbytku využije. Jsou dělané tak, aby (pokud možno) uspokojili každého, kdo chce model vylepšovat. Ale každý vylepšuje něco jiného, to je, řekl bych, lidská přirozenost, a naše šance uspokojit všechny se limitně blíží nule. Jinak při našem rozhodování má velký vliv statistika, jak už jsem mnohokrát psal a říkal, a ta mimo jiné dlouhodobě ukazuje jasnou převahu prodeje velkých sad oproti Zoomům v poměru zhruba 2:1 ve prospěch velkých sad.
K tomu testování. My sady testujeme na dvou úrovních, jednak si sadu aplikuje a zkouší sám konstruktér, jednak jí testuje nezávislý tester (nezávislý ve smyslu, že organizačně stojí mimo konstrukční tým a není ovlivňován názorem konstruktéra). Také přípravě konstrukce je již delší dobu věnována větší péče, stejně tak výběru modelů, pro které lepty děláme. Tato praxe má svůj efekt, ne že ho možná bude mít. Sady jsou obecně lépe hodnocené, a mimo jiné je efekt vidět i v růstu prodeje leptů. Lze říct, že ke změnám jsme přistoupili v roce 2010, a oproti prodeji v roce 2011 jsme loni vykázali 34% nárůst prodeje leptů. Pro nic za nic to asi nebude. Jo, a mimochodem, ty hydraulické rozvody jsou po palubních deskách, pedálech a pásech čtvrté nejžádanější kraviny, které zákazníci chtějí.
Jedno z rozšířených klišé je, že se snažíme dělat sady co největší, a že "docpáváme" volná místa na plechu zbytečnostmi. Nedocpáváme. Máme několik standardních (přípustných) rozměrů leptu, které jsou u velkých sad vždy podřízeny obsahu sady. Sada se konstruuje na optimum dílů, užitečných dílů, zdůrazňuji, a rámuje se do daného rozměru. U Zoomů je to naopak, obsah sady je podřízen standardnímu rozměru. To pak samozřejmě může vést k tomu, že Zoom neuspokojí řadu lidí, kteří by chtěli ještě další detaily, ale to vyplývá z celkové koncepce řady Zoom a předpokládáme, že s tím zákazník počítá. Jinak konstruktér u nás není placen od počtu dílů, takže žádnou osobní motivaci vytvářet zbytečné díly nemá, a ani zadání od firmy není o počtu dílů, ale o kvalitě provedení, smysluplnosti dílů, přesném pasování a kvalitě detailu.
Padlo tady (mimo Tvůj příspěvek), že se barva z barevných leptů loupe. To se čas od času od někoho objeví, ale málokdy se to potvrdí. My barevné lepty ve výstupu z výroby na odolnost barevné vrstvy testujeme, a pokud se objeví stížnost, testujeme stejný typ, pokud je to možné i ze stejné várky, jako byl reklamovaný kus, a prakticky se nám nestalo, že by se potvrdila nízká odolnost barevné vrstvy. Ano, dokážeme jí servat, ale dá to nějakou práci. Tím chci říct, že ne vše, na co si lidi stěžují, je objektivní vada. Každý výrovbek vyžaduje nějaké zacházení, a někdy by to chtělo i trochu sebereflexe ze strany zákazníka. Co se pak opět často zmiňovaného rastru týče, nemá snad ani smysl nad tím diskutovat. Ano, je tam, a vždy bude, nakolik vadí je ovšem velmi subjektivní záležitost. My jsme rastr zmenšili na současné minimum, které naše stroje dovolují, a pečlivě si kvalitu tisku hlídáme. Vývoj navíc pokračuje, a myslím, že se rastr bude dále zmenšovat - obávám se ale, že na komentáře směrem k němu to nebude mít vliv.
Na závěr bych dodal, že mě velmi těší Tvá představa, že při konstrukci našich sad nepoužíváme hlavu. Takové ocenění vždy potěší, to je skoro stejně dobré jako Vilingrův Göbbels
