Ono je to složitější. Náš přístup i přístup Tamiyi (a dalších Japonců) je daný poměry v našich mateřských zemích. My děláme modely tak, jak si myslíme, že vyhovují českým potažmo Evropským a Americkým modelářům, což je, po pravdě řečeno, jedna navzájem si podobná a podobně se chovající skupina zákazníků. Jak modelářsky, tak tak nějak všeobecně kulturně. Japonci jsou jiní, zase, jak modelářsky, tak kulturně. Takže já diskutuji s modeláři, protože mi nepřijde, že by to bylo pod moji úroveň, ostatně, z modelářského prostředí jsem vyšel a v euro-americké kultuře na tom není nic špatného. U Japonců je to jiné, společenská struktura je tam stále silně hierarchizovaná, a pokud by tam pan majitel komunikoval s modeláři jako já tady nebo na výstavě ve Státech, tak by se společensky ponížil. Což ale neznamená, že šéfové nekomunikují vůbec. Naopak, z pohledu Japonce Tamiya (nebo třeba ZoukeiMura) také komunikuje nadstandardně. A jejich přístup k zákazníkům na domácích výstavách je velmi podobný našemu, včetně zapojení Velkého Šéfa do akce. Akorát oni to mají takové víc načančané, v oblecích, s kravatou, koberci, displeji a zářícími žárovkami. V tom my jsme oproti nim takoví trochu vidláci

Co se pak pojetí modelů týče, japonskému stylu modelařiny styl modelů Tamiyi naprosto konvenuje. Při podílu japonského trhu na jejich prodejích je pak celkem pochopitelné, že dělají modely tak, aby to vyhovovalo především japonským modelářům a aby drželi pozici na domácím trhu. Kde jsou obvykle levnější než my, mimochodem.