NMF panely na křídlech Luftwaffe

[peal]

Zdravím, dneska jsem přemýšlel nad kamuflážemi pozdějších stodevítek a zaujal mě NMF povrch některých panelů na spodních plochách křídel. Co přesně je k tomu vedlo a proč jsou NMF jen některé? Vysvětlí mi to nějaký Luftwaffe expert? Na googlu jsem nic kloudného nenašel. Díky

[klimeji]

Nejsem expert, ale řekl bych, že je k tomu vedly úspory. Jak materiálové, tak časové.

[Hansi]

Nie len úspory, ale aj nedostatok času. V tej dobe už nebolo veľa času na kamufláže a nejaké ďalšie serepetičky, dôležité bolo iba to, aby lietadlo lietalo a bojovalo. Stačí si prečítať JaPo.

[peal]

O tom ze se to ke konci valky uz moc neresilo vim. Ale proc teda neni letadlo komplet NMF, ale jen par plechu na spodku kridla? Ja mel za to, ze se letadlo smontovalo a nastrikalo. Jaky smysl melo nastrikat spodek kridel a pritom se poctive nekolika plechum (na obou kridlech symetricky) vyhnout?

[alf]

Výroba byla hodně decentralizovaná, subdodavatelů bylo x, podle mě někteří barvu řešili, jiní ne. Někdo dodal plechy bez barvy, někdo s. Ve fabrice to jen smontovali a poslali k jednotce. Nebyl čas řešit kdo je kdo .

[Atlis]

Nemaľoval sa spodok, pretože šetrili farbu a čas. A naviac to nemalo žiaden praktický význam. Spojenci prestali striekať lietadlá úplne, pretože im na zemi ku koncu vojny nič nehrozilo, kdežto Nemci sa museli až do konca vojny schovávať v kríkoch.

[mustang51]

niekde som cital ze dovodom preco boli 109ky jeden cas len v RLM76(a okolo kabiny RLM66)bolo bombardovanie tovarne na farby.
a mozno je to aj pricina preco maju mnohe FW190(hlavne D)spodne plochy nastriekane RLM76 len ciastocne alebo aj inymi farbamy?

[PantherG]

Nevím, jestli si to pamatuju správně,ale .....
Nestříkalo se kvůli úspoře, jak psali kolegové výše. Úspoře času,materiálu, částečně i hmotnosti. A ta část, která byla barvená i dole byla po smontování tmelena, broušena a přestříkána. To bylo nutné kvůli aerodynamice. A totéž částečně i shora na křídle. A kamufláž shora samosebou kvůli maskování na zemi. To byl taky důvod přechodu od šedivých (útočných) barev sedmdesátkové řady k barvám řady osmdesátkové ke konci války. Spojenci získali převahu a němci se museli lépe krýt. Podobná změna barev prošla třeba i v SSSR, kdy stíhačky v době dosažení ( vpodstatě) převahy ve vzduchu přešly k šedým barvám kryjícím lépe ve vzduchu. Na zemi se už tolik krýt nemuseli...
Slovy "klasika" : Všechno souvisí se vším...."

[peal]

Diky PantherG, to s tim tmelenim dava docela smysl. Takze nektere casti kridla (spoje) byly po smontovani v tak hroznem stavu, ze se tmelit musely, a aby to cele drzelo, prestriklo se trochou barvy. A zbytek vem cert. Diky vsem za nazory, ale az tohle ukojilo mou zvedavost

[Jakub Vilingr]

Barveny byly části křídla, které jsou důležité pro aerodynamiku. Například u Fw 190 D-9 byla barvena a tmelena 1/3 hloubky křídla od náběžné hrany (šedivý pruh) a zbytek křídla byl ponechán bez nátěru v barvě materiálu. Spoje mezi plechy byly vždy přetmeleny a natřeny (nýtyové spoje například). Často byly nabarveny pohyblivé plochy, které byly často dodávány jako subdodavatelský díl již v barvě.

Takové případy jsou známé u Bf 109 G/K, kdy je spodní plocha křídla ve větší části ponechána bez nátěru s přetmelenými spoji potahových plechů. Toto pomáhalo jak odlehčení stroje (barva něco váží), tak její úspoře (konec války). Viděl jsem takto upravené i Me 262, které byly pečlivě tmeleny, viz známá W.Nr. 1117111, která je v barvě materiálu s přetmelenými spoji, výsostným označením a W.Nr. Jinak na ní byly některé části v základní RLM 02, jako celý čumák se zbraněmi a podvozkovou šachtou, který se dodával jako celek od subdodavatelů. Dokonce i na Do 335 jsou známé takové úpravy spodních ploch bez nátěru, jen s přetmelenými spoji plechů a nýtových řad...