VX-9 je experimentální letka, takže si lze domyslet, že zkoušejí materiály, které mají ještě více ztížit zjistitelnost letadla. Otázkou je v jakém spektru tento materiál funguje.
Tak mě napadlo, že jsem ještě neviděl žádnou akrobačku s F-35C. Povšimněte si práci řídících ploch a hlavně klapek na křídle při minimální rychlosti, tam jdou do záporných hodnot. Dokáže mi někdo vysvětlit proč?
To nejsou klapky, ale flaperony. Vychýlením nahoru se snižuje vztlak, má to tedy funkci podobnou spoileru. Při vysokých úhlech náběhu se tím změní rozložení vztlaku ve prospěch konců křídla, kde jsou křidélka a zlepšuje se tím ovládání na nízkých rychlostech.
Pozri si toto video z prednášky o F-22. Väčšina riadiacich plôch pracuje nezávisle a na základe toho čo do nich pošle palubný počítač tak aby splnil požiadavku pilota na manéver.
AETP = klasický dvouproudové motory s třetí obtokovou komorou. Třetí proud funguje jako chlazení, což ve výsledku umožňuje docílit větší tah (+10 %), pracovat s větší efektivitou, lépe zvládat chlazení a redukovat tepelné vyřazování letounu. Ochlazovací proud také dovoluje umísťovat elektroniku a další citlivé součástky blíže k motorům.
Dalším rysem je přizpůsobení motorů AETP pro různé fáze letu – motory vyrobené pro komerční letadla upřednostňují úsporu paliva, pro stíhací letouny naopak tah. Motory AETP mohou přepínat mezi oběma režimy – umožňují stíhačce spotřebovat méně paliva při letu cestovní rychlostí, ale také poskytnou maximální tah během boje. A to vše automaticky, bez stisknutí jediného tlačítka.
Výrobu motorů AETP umožnila řada nových výrobních procesů a materiálů. 3D tisk se použil u výroby složitých výměníků tepla (klasickými způsoby nevyrobitelnými). Lopatky motoru jsou vyrobeny z kompozitu s keramickou matricí (CMC), který odolává teplotám až 1 300 °C, kdy i ty nejpokročilejší kovové slitiny měknou.
Podle GE XA100 zvýší dolet F-35 o 30 %, tah stoupne o více než 10 % a sníží se spotřeba paliva o 25 %.