Avia B-534 (1/72, Eduard)

[Mirek glock Říha]

JJ Štěpáne to jsou ty průstřely- podle Eduardí publikace z ruska.

[Štěpán Stránský]

Nepamatuje si někdo výrobní číslo té B.534, co byla údajně kamuflovaná ? Pan Škarvada jej uváděl v nějakém modelářské povídání o tomto letadle, myslím že to bylo na web stránkách KPM Česká Třebová, ale nejsem si jist.

[Mirek glock Říha]

Na těch stránkách byla ta rekonstrukce, ale bohužel mi ten odkaz nejede, jako že doména je violná k prodeji...Jestli tam bylo číslo si ale nepamatuju

[Štěpán Stránský]

Číslo tam zmiňoval, tedy domníval se že je to ono, co to ero mělo.

[Pavel Klouček]

Pan Škarvada se domníval, že by mohlo jít o Bn-534.347 a měla patřit k 41. letce 4LP v Hradci Králové.

[Charlie]

Patrně jde o tenhle článek: https://www.dropbox.com/s/i2fqoadzu5wwi ... a.pdf?dl=0

[Štěpán Stránský]

Díky za info, já jsem se jí snažil dohledat přes VLUS/VZLU v Letňanech. Co pan Škarvada tam povídal, tak tam měla být předána ke zkouškám. Bohužel jsem mluvit s jejich ředitelem a archiv je tam až od roku 1970 po současnost. Starší věci se nedochovaly.
Nevíte někdo historii B.534.244 co u nich létala v roce 1938 s trupovým kodem "s 15" ? Letala s výfuky Bronzavia a měla pod křídly velké závěsníky, nejspíše pro přídavné palivové nádrže.

[Josef Studený]

Nevíte někdo historii B.534.244 co u nich létala v roce 1938 s trupovým kodem "s 15" ? Letala s výfuky Bronzavia a měla pod křídly velké závěsníky, nejspíše pro přídavné palivové nádrže.

Podle tovární knihy letů byl stroj nastřelen 14.10.1937 a 19.10.1937 jej poprvé zvedl do vzduchu pilot Rudolf Dalecký. Vojáci stroj protokolárně převzali po kontrolních letech kpt.Polmy a rtm.Duchka 22.10.1937. Dne 2.11.1937 jej pak rotný Chloupek přelétl k VLÚS do Letňan. O úkolech, které měly být se strojem v ústavu plněny, se můžeme jenom dohadovat, protože seznam měřených letů ústavu jej vůbec neuvádí /tedy kromě standardního měření 22.10.1937, kterým v té době postupně procházely všechny dohotovené sériové stroje, což byla praxe, od které bylo později upuštěno/.
Známá série snímků je z havárie při nočním letu dne 9.2.1938, kdy čet.dsl.p.p.l. Viliam Grún zachytil při přistání na letňanském letišti podvozkem o mez na okraji letiště. Pod křídly je zcela standardní pumový závěsník, jen na pumu poněkud větší ráže, než jsou závěsníky na desetikilové prskavky, které jsou zachyceny na většině známých snímků. Tipoval bych nejméně 20 kg tříštivé pumy, příp. 20kg kazetové pumy, vyráběné firmou Škoda.
Letoun byl po havárii opraven v mateřském závodě Čakovice. Po opravě jej zalétl 28.5.1938 opět Dalecký a vojáci si jej znovu převzali 30.5.1938 po kontrolním letu škpt. Dobřichovského. Dne 12.7.1938 je ale opět uváděn v tovární knize letů, při předváděcím letu Daleckého pro jugoslávskou delegaci.
Na začátku listopadu 1938 je vykazován ve stavu LP 2.
Poslední zmínku o stroji lze vystopovat v kunovické knize letů – zálet po opravě 8.10.1941 /pilot Antonín Kraus/, odlet z Kunovic 15.12.1941 /poslední stroj typu v tamním závodě/.

[Štěpán Stránský]

Díky za informace. ten závěsník je vzat z jakého letadla ? Nikdy jsem to na B.534 neviděl , na pravém křídle je v pořádku a na levém je nárazem zničen, ale jsou tam vidět nějaké hadice, či co. Pod tím pravým křídlem má podloženou nejspíše přídavnou palivovou nádrž. Tak se domnívám, že se to zkoušelo ještě za čs.letectva. Ještě k tomu datumu, je to opravdu havárka z února ? Není tam nikde ani stopa po sněhu.
Jinak zajímavý je ideový návrh fy.Avia na plovákovou B.534, to mě docela překvapilo.

[Josef Studený]

Štěpáne:
1/ Ta debata je poněkud off-topic.
2/ Nevím, jak dalece bylo letňanské letiště zasypáno horami sněhu, když byla havárie fotograficky dokumentována, tedy den, následující po noci, kdy se stala. Protokol o nehodě, včetně všech jeho příloh, je jednoznačně datován 10.únorem 1938 a jako termín nehody je uváděn 9.únor 1938, 19 hodin a 20 minut.
3/ Ten pumový závěsník /ukotven na všech šesti závěsných bodech/ není nic mimořádného a je možno jej nalézt např. na strojích B-534 bulharského letectva.
4/ Je otázka, jestli ta věc, kterou považujete za přídavnou nádrž, vůbec patří ke stroji a hlavně, kde byla před nehodou. Správně jste postřehl, že křídlo je s ní jen podložené.

[liborcio]

Ahojte,
Prochazel jsem si tuhle linku a nenasel ,to co hledam. Omlouvam se, pokud jsem to nejak prehlid. Ten model si zaslouzi veskerou chvalu. I ja jsem se rozhoupal k porizeni Royal Quattro Combo, model se mi moc libi, ale nechapu ty porty na kridlech. Ten detail je fajn, az se to strikne zakladovkou a barvou, bude to super. Me jde o to, ze ty porty zasahuji az do nabezky obou kridel. Pritom veskere vykresy a konkurencni modely (vcetne starickych KP) ukazuji (asi) preklizkovou nabeznou hranu, celkove hladkou. Na fotkach se mi nepodarilo nic potvrdit ani vyvratit. Co vy na to?

Jeste jeden dotaz. Evidentne velke mnozstvi B-534 bylo Nemcema pouzivane na tahani kluzaku DFS-230, pritom znam jen jedinou fotecku z tohoto konkretniho prostredi a to ta chudinka na zadech v zimni bile kamuflazi (jedna z predloh v Eduradi stavebnici). Nema nekdo jeste jine fotky B-534 tahacu?

[Jirkun]

Ty porty mají znázornit i přelepení přes náběžnou hranu křídla. Ale viditelný je na Avii spíše úsek, na kterém je plátno přišité k žebrům(za tou potaženou náběžkou) a tak se žebro "prorýsuje" nad povrch potahu. U Edu je to názorný příklad naprosto necitlivého zacházení s detailem. Stylem ukážem že na to máme i v 72. Přitom mnohem jemnější provedení předvedly už na starších stavebnicích jako Spad v 1/72.
Ale plátno porty opravdu jde až přes náběžnou hranu, takže pokud nevadí na povrchu křídla tak nechat. Nebo obrousit.

[fiškus]

Jen tak mimochodem to, že byla náběžná hrana křídel z plechu a ne z překližky najdeš snad v každé publikaci o B.534, občas i s fotkami.

[liborcio]

Diky za odpovedi, kluci. Pekna fotka.
A co ty tahace? Nekdo neco? Vlastne jsem nasel jeste jednu fotku "tahacu" v te publikaci Petistovka, co Eduardi pribalujou, ale je to spis hromada potrhanyho platna a plechovych nabeznych hran Taky par fotecek na tomhle linku, ale je to bida.