Dotaz na Eduard

[Aleš R.]

[Aleš R.]

Aleši, nejdřív si ujasni na koho jsem asi reagoval.

Martine, to nevím. Ale přišla mi tvoje reakce fakt divná právě přes to, že se to dá normálně najít. Mě to nikdo neposílá. A našel jsem to jak jsem psal, a právě že Vl. Šulc sám napsal, že už je venku.

[Tomáš Chmelík]

Já teda nevím, ale myslet si, že v dnešní době se informace umístěná na veřejně přístupném webu nebo poslaná e-mailem nebude obratem šířit dál, může jen úplnej trumpeta... to by se to muselo posílat jako v Mission Impossible: tato zpráva bude zničena za 5...4...3...
Ostatně odpověď VŠ je dost jednoznačná...

[Martin Černý 'Černoch']

Opět nepochopeno...asi jsou dnes lidi úplný degenti... šířit se to bude,ale já osobně považuji za elementární slušnost nešířit veřejně informace které jsou určeny jiné skupině pro potřeby jejich podnikání atd. Bohužel, dneska už není mnoho lidí kteří nejsou tzv. slepičí p...l. Já odpovídal Vláďovi na jeho povzdech. A hned se do toho musí naverglovat tucet dalších. Moje odpověď nebyla určena vám ostatním ,ale Vláďovi.

[Randalf]

Zase řešíte číčoviny, jak je to jednou veřejně na netu, je to prostě venku.
BTW Byť považuji marketing za sprosté slovo, tohle je ta nejúčinnější verze - je to vlastně taková šeptaná propaganda a toho se báli rudí vrazi i náckové...

[Vl.Šulc]

To V.Šulc - Z-37.
Ladi poslal sem Ti SZ.

Žádnou jsem nenašel. Pošli mejla.

[Vl.Šulc]

Opět nepochopeno...asi jsou dnes lidi úplný degenti... šířit se to bude,ale já osobně považuji za elementární slušnost nešířit veřejně informace které jsou určeny jiné skupině pro potřeby jejich podnikání atd. Bohužel, dneska už není mnoho lidí kteří nejsou tzv. slepičí p...l. Já odpovídal Vláďovi na jeho povzdech. A hned se do toho musí naverglovat tucet dalších. Moje odpověď nebyla určena vám ostatním ,ale Vláďovi.

To nebyl povzdech. Jen konstatování

[Martin Černý 'Černoch']

Jaký je v tom ve výsledku rozdíl? Řekl bych že žádný jestli si vzdycháš nebo konstatuješ. Ale pořád platí že jsem odpovídal tobě na příspěvek, ne ostatním.

[priskac]

Dobry den pane Sulci,

omlouvam se jestli jiz tady ta informace resp. dotaz padl, ale chtel bych se Vas zeptat kolik bude stat cervnova limitka Marauderu?

Jo jeste jeden asi hloupej dotaz (nevim jak moc by to bylo mozne udelat kvuli nejakym licencim se Zvezdou) ale bylo by mozny udelat konverzni set na Mi-24V v meritku 1/72 do verzi Mi-24D? V limitce Hindu jste to udelali (akorat tam byl udelanej celej spodek cumaku a vim ze tam tenkrat byly nejake potize ze ten resinovej cumak se nejak smrsknul nebo tak nejak). Proto jestli by bylo mozne vydat jenom ty opticke cidla (nebo jak se to jmenuje) ktere jsou po stranach cumaku a Falangy, ktere ale jiz mate v produkci a prodeji.

Dekuji moc za odpoved. Hezky vikend. Peter

[Vl.Šulc]

Ta Limitka, WINE, WOMEN & SONG, bude stát 1200,-Kč.

O konverzním setu na Mi-24D uvažujeme. Ve čtvrtce je to ovšem mnohem složitější projekt, než v 1/72.

[Vl.Šulc]

Jaký je v tom ve výsledku rozdíl? Řekl bych že žádný jestli si vzdycháš nebo konstatuješ. Ale pořád platí že jsem odpovídal tobě na příspěvek, ne ostatním.

Tak já myslím, že ano, že rozdíl je naprosto zásadní

[Aleš R.]

Aha tak já až teď pochopil jakože kde je ta primární reakce. Což jsem hned nepochopil, protože jsem to pochopil jako konstatování. Což dokazuje, že v tom rozdíl je, proto jsem potom nemohl pochopit Černocha.

[Skyd]

Já nevím, že někoho štve, že lidi se dostanou k distributorskému letáku .. Kdyby to pány od eduardů zvedalo ze židle chápat by se to dalo , ale již několikrát psali že nemají nic proti samizdatovému šíření , nebo jak to p.Šulc napsal .. a tím by jsme to mohli uzavřít

Ty první 3d tisky plánujete představit kdy cca prosím ? Nebo je to ještě daleko ?

[Vl.Šulc]

Pane Chmelíku, dobrý den. Pokusím se na Vaše dotazy odpovědět. Ale protože je jich několik a komplexní odpověď by dala tak na dvě stránky, vzal bych to bod po bodu. Odpovím na první, až už k tomu nebudou další dotazy ani diskuse, půjdeme dál a snad se tak za týden pomalu dostaneme až na konec Může to tak být? I tak to bude dlouhé

Takže ad.1: Technologie.

Řekl bych že základní ideovou premisou u nás ve firmě je sdílené přesvědčení, že inovace je základ úspěchu. Neinovuješ - zahyneš, to platí obecně v jakémkoli oboru. V našem to někdy vypadá že ne, reakce na inovace (alespoň tedy na naše) bývají někdy chladné, někdy bouřlivé, někdy až nenávistné, a schopnost pochopení smyslu inovací a trendů je bohužel u lidí, kteří by je měli interpretovat, velmi nízká. Teď mám na mysli především recenzisty, ale vidím to i u obchodníků. Ale platí to, je to třeba vidět na situaci japonských firem, které si kupodivu s inovacemi a vývojem oboru neví moc rady a hynou jedna po druhé.

Pokud Vaši otázku vztáhnu jen k modelům, tak v průběhu těch téměř třiceti let vývoje jsme měli opravdu několik poměrně zásadních momentů, významně měnících situaci a naše postavení na trhu. V podstatě už samotný vstup na trh modelů byl unikát. Myslím, že se nenajde jiný případ, kdy by se aftermarketová firma úspěšně etablovala v mainstreamu a udržela se na primárním trhu s modely. Navíc jsme tehdy otevřeli nový segment trhu, letadla 1.světové války, přitáhli jsme k němu pozornost a dokázali se v něm udržet až dodnes. A to i přes všechny řeči o tom, jak je tento segment v měříku 1/48 přežitý a jak už nemá smysl vydávat čtvrtkové prvoválečné modely, protože budoucnost patří dvaatřicetinám a Novozélanďanům. Nepatří.

V každém případě, ty první short runy, kdy pro nás formy a lisování zajišťovalo MPM, byly naprosto zásadní. Další vývoj pak ovlivnilo několik faktorů. První byla jistá nespokojenost s výslednou kvalitou, kdy se nám nelíbilo, že naše předlohy po zpracování do formy jaksi zchátraly. Druhý faktor byl, že nám MPM, tedy pan kolega Šilhánek, omezil dostupnou kapacitu pro výrobu našich modelů. Tím nás jaksi nakopl k hledání alternativy. Ta se našla dvojí, jednak ve spolupráci s panem Vandělíkem, který dokázal, že i epoxidová forma může být kvalitní, zachovat kvalitu předlohy a lze přes ní dosáhnout srovnatelné úrovně detailu jako u kovové formy. A tím dosáhnout na výrobu mainstreamových typů letadel. Další alternativou byl vývoj galvanických forem, kde nám osud přivedl do cesty Jirku Menzela. To byl původním povoláním profesor na Matfyzu, který původně vyvinul galvanické formy pro pana Janovského a jeho modely, vydávané pod značkou HpM. Jistě si pamatujete jak ty modely, tak především časopis. Ale protože tam Jiří neviděl moc perspektivu pro svoji technologii i svoji budoucnost, spojil se s námi. My jsme ho převzali i s jeho dílnou, později se s ní přestěhoval do Obrnic, a to dalo základ řadě našich modelů, lisovaných do galvanických forem. Zároveň jsme stáhli do Obrnic Otu Janečka, který se stal šéfem nástrojárny. Ten do té doby dělal ruční předlohy, především pro první sérii modelů Classic Airframes. Ota pak vedl nástrojárnu až do svého odchodu do důchodu. Než nastoupil k nám, dělal na výrobě modelů v Tesponu Kolín, podílel se na nějakých formách pro Revella. Předtím pracoval pro povedenou firmu Poseidon, což je úžasný případ podvodu krytého modelařinoum(tak trochu to připomíná současný případ WNW), a předím pracoval v Academii věd, na vývoji družic. Vypouštěl Magiony. Tehdy jsme paralelně dělali jak do epoxidových forem u pana Vanďělíka, tak do vlastních galvanických. Vámi zmiňovaný Tempest byl první větší model, lisovaný u pana Vandělíka, který ukázal, že se takových modelů dá prodat významně, v podstatě o řád více, než kvalitativně horších short runů, ale díky typu také víc, než prvoválečných modelů. To se pak zúročilo třeba na Airacobře, které se postupně prodalo přes sto tisíc kusů.

Toto ale zase přineslo další vývoj, protože lepší úroveň detailů sebou přinesla chuť je dělat, a to jednak chtělo víc času, a jednak jsme brzy narazili na limity ruční výroby. Osobně si myslím, že takto vzniklá galvanická Airacobra je stále dost dobrá, stejně jako třeba série Albatrsů, nicméně bylo to zaplacené dlouhým časem na vývoj a jinými problémy. Tehdy, na přelomu století, vedlo hledání řešení k přechodu na počítačovou konstrukci a obrábění předloh na CNC strojích. V prvním období jsme frézovali předlohy v podstatě stejného typu, jako byly ruční předlohy pro short run nebo pro galvaniku. Tsurugi je důležitá proto, že byla ne první model takto udělaný, ale byla první, na níž jsme si vyzkoušeli nýtování. Pravda, podstatně hrubší než to dnešní, ale ukázalo se, že to jde a že to má nějaký vývojový potenciál. Díky tomu, že jsme to tehdy po poměrně zdrcující kritice nevzdali, máme dnes na modelech povrch, který se významně podílí na úspěšných prodejích. Jinak první model dělaný kompletně ve 3D, tehdy v Unigrafixu, byl Sopwith Camel. Rozhodně nebyl lepší, než vrcholná produkce v epoxidových a galvanických formách. Takový Albatros D.V nebo Pfalz D.III jsou o dost lepší. Ale nějak se začít musí a revoluce leckdy nepřináší v první fázi zrovna pokrok

Pak se začalo ukazovat, že přenášet 3D konstrukci do matric na galvaniku přináší řadu komplikací a že by bylo lepší frézovat formy napřímo do kovu. Vývoj v tomto směru významně urychlila náhlá smrt Jirky Menzela, a příchod Franty Tomana, vyučeného nástrojaře, který přešel z naší obchodní firmy ve Wroclawi do násrojárny v Obrnicích. První projekt, na kterém se tohle testovalo, byl OEFFAG D.III. Dopadl dobře. Onu asi nutnou vývojovou daň pak zaplatila Bf 109E, která se zmenšovala z galvanické dvaatřicetiny s použitím všech technologických přídavků a tolerancí platných pro galvaniku a díky tomu vyšla mimo měřítko moc velká.

To ostatní od té doby už je evoluce, postupné zlepšování a ladění technologie a konceptu. Koncept je neméně důležitý než technologie a v průběhu let se také významně vyvíjel. Je to vidět třeba na zmíněném povrhu modelů, nebo na tom, jak jsou modely řešeny. Kdysi jsme do nich měli tendenci dávat i motory, odkrytovávat zbraně, od toho jsme upustili, modely zjednodušili. Na druhou stranu dnes jdeme cestou koplexnosti typových řad, řešíme rozdíly mezi verzemi, které jiní výrobci moc neřeší, což na jednu stranu opticky tyto modely činí složitějšími, na druhou stranu, jak to tak vypadá, je to jeden z prvků, které k těmto modelům přitahují zákazníky. Vyvíjí se i koncepce jednotlivých řad, což je hodně vidět třeba na řadě Limited Edition. Technologie výroby forem a konstrukce modelu je základ, na kterém se pak staví dál, a to, jaké markingy do stavebnice vyberete a jak poctivě je zpracujete má velký význam, stejně jako zpracování návodu a sestava doplňků. A je to podle mě jeden z důvodů, proč se tak špatně prosazují Japonci. Protože právě tohle neumí.

Nejde jen o modely. Inovace jsou ve hře i u doplňků, dobře je to vidět na leptech. Od uvedení na trh před třiceti lety nám stále někdo věští jejich konec, který ale nikdy nepřišel. Jsem přesvědčen, že je to právě díky inovacím, hledání nových řešení a postupů i celých nových technologií za účelem výroby produktů, které jsou pro zákazníka užitečné a přitažlivé. Příkladem jsou kupříkladu barvené lepty. Můžete tady spekulovat o správnosti použitých barev nebo o vlivu reastru, ale nakonec je to stejně tak, že pokud chce někdo relativně jednoduše a přitom výrazně vylepšit vzhled svého modelu, jsou lepty stále tou nejlepší cestou. Různí kitici budou nesouhlasit, ale kdyby to tak nebylo, tak by se ty věci tak dobře neprodávaly. Ve finále totiž o úspěchu nebo neúspěchu každého výrobku rozhoduje zákazník, a jak se zdá, hlasování peněženkou je zatím v náš prospěch.

Na závěr ještě pár slov k přijímání inovací. Z mých zkušeností je reakce na inovace většinově negativní. Plyne to podle mě z obecné konzervativnosti modelářů a především oficiálních hodnotitelů, recenzentů. Ti jsou principielně zaměřeni (troufnu si přímo říct upnuti) na kritiku a a na hodnoceném produktu hledají především negativa. Ta nová věc obvykle v nějaké míře má, a přílišné zaměření se na tato negativa, ať už skutečná, nebo domnělá, pak brání v rozpoznání pozitiv. Proto říkám, že by se recenzenti měli naučit chválit, protože jejich současný (a letitý) styl hodnocení je pro chuť výrobních firem přinášet inovace až nebezpečný. Když za drahé peníze něco dlouhé měsíce nebo léta vyvíjíte a pak za to dostanete po hubě, tak vás to k nějakým inovacím moc nemotivuje. A věřte, že vím o čem mluvím, zažil jsem to tolikrát, že to ani nespočítám

A ještě maličkost. Stejně, jako si nevybavuji jiný případ firmy, která vy se od výroby doplňků dopracovala k regulérní výrobě modelů, není tu podle mě ani případ firmy, která by se dokázala od výroby short runů dostat k výrobě klasických modelů do kovových forem, potažmo se 3D konstrukcí. Jediná firma, která se nám v tomto přibližuje, je Special Hobby, kde to není ale tak čisté a natvrdo. Tam je to takový koncepční kompozit, dělají jak kovové formy, tak galvanické a stále se drží i epoxidových forem. Což je ovšem do značné míry také obdivuhodné!

[Vl.Šulc]

Já nevím, že někoho štve, že lidi se dostanou k distributorskému letáku .. Kdyby to pány od eduardů zvedalo ze židle chápat by se to dalo , ale již několikrát psali že nemají nic proti samizdatovému šíření , nebo jak to p.Šulc napsal .. a tím by jsme to mohli uzavřít

Ty první 3d tisky plánujete představit kdy cca prosím ? Nebo je to ještě daleko ?

Doufám, že ne. Rád bych měl první sériové produkty venku v létě, nebo nejpozději na E-dayi. Abychom si měli v Kotli o čem povídat