Suchoj T-50 prvy vzlet.. teď už Su-57

[Ivan Rohaľ]

...

Naposledy upravil Ivan Rohaľ dne 05 dub 2010, 19:47, celkově upraveno 1

[PavelS]

Supercruise šetrí palivo, umožňuje lietadlu dostať sa za kratšiu dobu do blízkosti cieľa pričom nemusí používať výrazne demaskujúce prídavné spaľovanie.

Přesně tak...
Jak jsem psal - bez podvěsů které mají aerodynamický odpor supercruise zvládá víc letadel..

Btw - jak je to v ustálené rychlosti nad 1M? Letadlo není hlučnější - právě naopak může mást tím, že letí "před" zvukem...?? O tomhle toho moc nevim, tyhle vědy mi nikdy moc nešly.

[Jarda Špaček]

Když letí před zvukem, tak Pavle dělá tu ránu, která ho prozradí široko daleko. Čím výše letí, tím méně je rána na zemi slyšet...

[Ivan Rohaľ]

...

Naposledy upravil Ivan Rohaľ dne 05 dub 2010, 19:47, celkově upraveno 1

[mess]

Rana se ozve prave pri prekroceni rychlosti zvuku, kdy letadlo 'prorazi' razovou vlnu. Pak uz je to zvukove (navenek) nezavisly na nadzvuk/podzvuk, hluk je zavisly na rezimu behu motoru, aerodynamickem hluku apod.
M.

[Ivan Rohaľ]

...

Naposledy upravil Ivan Rohaľ dne 05 dub 2010, 19:48, celkově upraveno 2

[Víťa Výmola]

Sonický třesk samozřejmě vzniká jenom při překročení rychlosti zvuku. Další hluk může předcházet/následovat tento moment, protože obtokové rychlosti kolem různých částí letadla se lliší a v těchto místech pak dochází k lokálním sonickým třeskům. Po těchto jevech ale už letadlo nevydává žádný výraznější hluk než při podzvukovém letu. Když se budem bavit, jak se zvukově projevuje nadzvukový let, tak zajímavě: Když kolem vás takové letadlo bude prolétat, pak nejdřív neuslyšíte vůbec nic, po nejbližším přiblížení se pak bude letadlo zvukově vzdalovat na obě strany (na přílet i na odlet), ovšem s výrazně odlišnými frekvencemi (Dopplerův efekt).

[PavelS]

Tohle je odpověď kterou sem chtěl slyšet - díky...

[Víťa Výmola]

Trošku jsem zkoušel googlovat a našel jsem tuto odpověď i s názorným appletem: http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=457
Je zajímavé posunout si v appletu ucho až k trajektorii letu, pak není simulace zkreslená výškou letadla a ta zvuková symetrie je pak pěkně vidět.

[haskoun]

Aerodinamicky je překročení rychlosti zvuku dáno momentem, kdy se kolmá rázová vlna(rychlost zvuku) mění v šikmou(rychlost nadzvuková), pokud není uvedeno jinak měly by ty čísla vyjadřovat hodnotu pro nulovou výšku, při standartní atmosféře MSA. Nás vě škole učili 1250 km/h, čím letí letoun výš tím nižší je potřebná rychlost k překonání zvukové bariery. Dost se tu řešila i regulace vstupu ve vztahu k nestabilní práci motoru(pumpáž a svištění) ono i na motoru je více protipumpážních prvků-výřivá komora, protipumpážní ventily ,nastavitelné lopatky kompresoru, nízkotlaký a vysokotlaký kompresor, prtipumpážní dvířka a klapky atd. Vstup se reguluje hlavně proto, že k motoru se vzduch, který je nasáván v nadzvukové rychlosti, musí dostat v rychlosti podzvukové. Pokud jsem napsal něco co už tu bylo omlouvám se. Ještě jedna věc mě napadla, v jedné části debaty kdosi psal, že ruské stroje potřebují na jednu letovou hodinu mnohem více hodin údržby, nemyslím si to. Dělal jsem na Migu 23 BN a ML byť to byly složité letouny byly spolehlivé a počet hodin údržby věnovaný Efkům byl asi dvojnásobný.

Naposledy upravil haskoun dne 01 úno 2010, 20:23, celkově upraveno 1

[jendam1]

... čím letí letou výš tím nižší je machovo číslo.

[Kubouš]

Není to tak, že čím výš, tím menší rychlost v km/h je potřeba k překonání rychlosti zvuku? U hladiny moře je rychlost zvuku tušim 1 225 km/h (plus mínus autobus), ve výšce cca 10 km už to je jen asi 1 060 km/h. Jestli udávám špatný údaje tak mě opravte.

[haskoun]

jo je to tak myslíme to samé, ale já to blbě napsal, omlouvám se, opravil jsem to

[Michal Vyparina]

Ještě na světě nepostavil nikdo letadlo s technologii STEALH, které by se mi líbilo. Bohužel ani Suchoj T-50 není vyjímkou.

[mirdo]

trochu se vrátím na začátek,
porovnání jednotlivých ér

Přílohy