Sváry a stopy po řezání autogenem

[Chmell]

Jak zhotovit sváry a stopy po řezání autogenem

Sváry naznačuji takto:
Nejdříve si naznačím dvě linky cca 0,5 mm od sebe. Mezi tyto linky přijde svár. Dále povrch uvnitř rozryji inzulínovou jehlou D=0,3 mm. A na závěr celek přetřu Toluenem.

Stopy po řezání autogenem takto:
Dílec po obvodu nařežu skalpelem. Ne moc hluboké řezy spíše blízko u sebe. A zase na závěr vše přetřít Toluenem.

Přílohy

Takto to vypadá po dokončení

Závěrečné přetření Toluenem

Povrch nařezaný skalpelem

Závěrečné přetření Toluenem

Povrch rozrývám inzulínovou jehlou D=0,3 mm

[tomec]

chcel by som sa spytat tych co na zvary pouzivaju olovenne droty.aky priemer najcastejsie pouzivate pre mierku 1:35?
a droty lepite priamo na povrch modelu alebo do vyritej linky?

[Marder]

Stopu po řezaní autogenem beru, dobře znázorněno, ale svár je trochu divně popsán: Nejdříve si naznačím dvě linky cca 0,5 mm od sebe. Mezi tyto linky přijde svár. Dále povrch uvnitř rozryji inzulínovou jehlou D=0,3 mm. A na závěr celek přetřu Toluenem. Svár z čeho Plastiková nit, dvousložkový tmel nebo olověný drát Když takto provedu svár (bez výplně), tak mi nějak nejde znázornit housenka.

[Martin Černý 'Černoch']

Chybí tam typické skládání housenky a obloučky ve směru housenky. Dále předpokládám že pokud se vařili takovéto velký svary na korbách atd. , vyplňovala se mezera postupným vařením housenek, čili , skládali se housenky vedle sebe a na sebe . Pak by jsi měl mít vidět minimálne 2-3 housenky jdoucí stejným směrem. Málokdy se povede udělat závěrečná housenka která překreje celý svar a je zároveň s povrchem. To jde jen do určité velikosti svaru.

[Chmell]

Stopu po řezaní autogenem beru, dobře znázorněno, ale svár je trochu divně popsán: Nejdříve si naznačím dvě linky cca 0,5 mm od sebe. Mezi tyto linky přijde svár. Dále povrch uvnitř rozryji inzulínovou jehlou D=0,3 mm. A na závěr celek přetřu Toluenem. Svár z čeho Plastiková nit, dvousložkový tmel nebo olověný drát Když takto provedu svár (bez výplně), tak mi nějak nejde znázornit housenka.

Byl to můj původní postup. Tím, že jsem mezi dvěma linkami narušil plast a následně přetřel toluenem, tak tím se mi udělal jakoby svár. Žádné vkládání dalšího materiálu.
Ale z důvodu velké náročnosti na přesnost vyrýt rovné linky ne na vždy rovném dílu přešel jsem na metodu vyrytí jedné širší linky a do ní vložení vytažení plastové nitě.
Návod na tento způsob najdete zde: http://www.kpmplzen.cz/tkt/svary.php

[macko60]

kde zoženiem tu inzulínovú jehlu
inak pokial viem toluén je veľmi nebezpečný

[Marder]

V lékárnách nebo zdravotnických potřebách.

[macko60]

velmi pekne dakujem

[Vysko]

Ahoj všem, nebyl by tu někdo kdo by popsal postup při tvorbě sváru z milliputu zajímalo by mě jak s ním pracovat a jak ho na model přichitit jelikož mi tam moc nedrží. Všem moc děkuji za odpovědi.

[jacker2]

prosim o radu napadla ma taka vec skusit naznacit hrubost panciera s revel kontakta cize lepidlom a jeho natupovanim ....myslite si ze to moze bit posielam fotku jednoho pokusu ktory som skusil na kus modelu

Přílohy

[Tomáš Pelej]

Jestli můžu doplnit úvodní téma. Při sledování hotových modelů v galerii a na soutěžích jsem si všimnul, že někteří modeláři moc neřeší velikost svárů. Z pohledu laika asi mám zbytečnou starost, ale z mého pohledu svářeče tam vidím prostor ke zlepšení.

Vidím krásnej model a udeří mě do očí přehnaná velikost svárů. Zkusím zde popsat aspoň pár základních rad jak si aspoň přibližně "vypočítat" velikost svárů.

Koutový svár:

Velikost tohto sváru určuje tloušťka svařovaného materiálu. Velikost sváru (a) = tloušťce svařovaného materiálu (s). V případě obvodového sváru (kromě trubek) se bere a = 1/2 s
Pro lepší představu si lze dopočítat kolik místa svár zabere (kóta v). Pro orientační určení si vynásobíme a x 1.44

Příklad:
Na skutečném stroji je štít na lafetě z plechu 10mm a je z části přeplátovaný dalším 10mm plechem a je obvodově přivařený. Tedy velikost sváru bude 5mm ( a = 1/2 s ) a jeho výška bude 7.2mm ( a x 1.44 )
Při přepočtu do měřítka 1/35 nám vyjde velikost 0.2mm a od toho by jsme se měli odpíchnout a uzpůsobit velikost sváru na modelu.

Abych tady jenom neplácal tak rovnou dám i příklad z poslední doby. Jedná se o BRDM od Síry. Nádherný model, až na ten svár na štítu kulometu na střeše.

Vzhledově svár i opálení vypadá suprově, ale ta velikost. I když vezmu v úvahu, že to asi nevařil svářeč (odborník) tak mi to prostě přijde velké.

Další příklad:

T-55 od Máry Modeláře. Kdyby byly sváry cca poloviční vypadalo by to mnohem reálněji.

Prosím, neberte toto jako kritiku od modeláře, ale spíš jako informaci od svářeče.

Díky

[síra]

Díky za osvětlení problematiky svárů, ale dovolím si nesouhlasit.

1) čím byl materiál svařen? Elektrika nebo plamen?
2) jako svářeč by jsi měl vědět, že šířku sváru přímo ovlivňuje několik faktorů. U elektriky to je síla použitého proudu, průměr použité elektrody, rychlost posunu a také pohyb jakým je housenka tvořena (rozkyv). Dále šířku sváru ovlivňuje i to, zda jde o svár jednovrstvý nebo vícevrstvý.
3) na tom štítu u BRDM by šlo o tvz. přeplátovaný svár a ten by měl mít šířku u použitého materiálu o síle 10mm (celkové 20mm) minimálně 20mm. Viz. obrázek.
Přeměřil jsem šířku sváru na modelu pomocí posuvného měřítka a zjistil, že ta je 0,6mm, což po přepočtu z měřítka je 21mm. tedy v normě.
4) ty zde uvádíš, že velikost sváru (a)= tloušťce svařovaného materiálu(s) a zároveň uvádíš pro lepší představu kolik místa svár zabere kótou(v). Což je zavádějící, protože tvá kóta(v) neurčuje celkovou šířku sváru, kterou kritizuješ, ale pouhou výšku jedné strany svárů, který je umístěn mezi dva materiály svírající pravý úhel. A proto tvůj výpočet nelze aplikovat na případ toho štítu. Už jen proto, že materiály jsou zde v naprosto rozlišných polohách.

Pokud chceš přirovnávat velikost a vzhled sváru z průmyslové výroby odpovídající normám s improvizovaným svárem nemumětela v poli tak bych to viděl jako ne příliš šťastnou volbu. Zkus se podívat na nějakou starou opravovanou zemědělskou techniku. Pokud ještě něco takového existuje. Já jsem třeba viděl borce, který při záplatování plechové kabiny Trambuse vytvořil kolem záplat sváry o šířce 1cm a více. Lidově se tomu říkalo vlaštovčí hnízda.

Přílohy

snímek svárů vytvořené začátečníkem, kde je vidět různá šířka a vzhled svárů

svár vytvořený rozkyvem. tento postup se používá především u tzv. stoupáků, kdy se vaří odspodu směrem vzhůru.

viditelný rozdíl velikosti v případě koutového sváru. vlevo dvouvrstvý, vpravo jednovrstvý

rentgenový snímek přeplátovaného sváru, kde lze vidět sílu použitého materiálu a celkovou šířku sváru

přeplátovaný svár

[Tomáš Pelej]

Můj předchozí příspěvek obecně určuje způsob určení velikosti sváru bez ohledu na použitou metodu či počet vrstev ve sváru. U všech metod svařování (CO2, autogen, obalená elektroda, TIG,...kromě bodového svařování) platí tento postup zjištění velikosti svárů. To, jestli svár má jednu, 2,3 nebo více vrstev je závislé na jeho velikosti určené tak jak jsem psal výše.

Když se budu držet té tloušťky materiálu jako v mém příkladě, tak by svár na tom štítu měl vypadat takto:

Stále se jedná o koutový svár. A proto je i můj původní obrázek postačující.
Tvůj výpočet platí pouze pro slabé plechy do určité tloušťky (viz. Tvoje fotka řezu kde jsou svařené dva 2mm plechy) v případě silnějších plechů už se to nesčítá a platí to co jsem psal výše.

Samozřejmě to co jsem sepsal je stav jak by to mělo vypadat. Je mi jasné, že začátečník, nebo někdo kdo nikdy nesvařoval, to takto asi nezvládne, ale jako odrazový můstek pro nás (modeláře) je to dostačující.

Jak píšeš o tom maníkovi a sváru na kabině Trambusu, tak si spíš myslím, že on ty plechy propaloval skrz a při snaze díry zavařit mu vyšlo to "hnízdo" Nepředpokládám, že u pancéřového štítu kulometu by nastal podobný problém.

Hlavně to neber jako snahu shazovat Tvůj model, ale opravdu jenom jako radu svářeče s 13 rokama praxe

[síra]

Ty to bereš jako profesionální svářeč, ale zkus se na to podívat z pohledu neumětele. Ten ti ten přeplátovaný svár bude vytvářet tak, aby hlavně natavil tu vrchní hranu, protože to z jeho pohledu bude hlavním kritériem, že je to svařené. jestli to má vespod přivařený, tak to vůbec neřeší. To je má zkušenost z praxe. Mám svářečské zkoušky už od roku 1990 a co jsem kolikrát viděl v praxi to překračovalo jakoukoliv míru fantazie.
Dal jsem ti příklad ty boudy z Trambuse. On to nepropaloval, on to ovařil celkem ucházejícím způsobem, jen tam udělal housenku jak prase.
Já nepopírám to jak to má být, ale snažím se ti vysvětlit, že v praxi je to trochu jinak. Vem si třeba nějakou dílnu někde v JZD, kde ti každý něco ukradne z ponku(hlavně řidiči) a teď máš přivařit autogenem kus plechu a v šuplíku ti zbyl jen velký hořák. Nic jiného ti nezbude, než improvizovat a ten plech přivařit tím mackem co ti zbyl. Jednou jsem i viděl maníka vařit plech cca 4mm řezákem.

Především se domnívám, že ten štít ve skutečnosti nebyl ze dvou materiálů o síle 10mm. Nevím, ale zdá se mi to moc. Osobně bych to viděl na nějakých 6mm.
Uznávám, že ten svár jsem měl udělat cca poloviční šířky, ale to by zas tolik nevynikl a já chtěl, aby se stal dominantou toho štítu.
Můžeme vést spory, můžeme se dohadovat, ale rozhodující je předloha a na té je ten svár jednoznačně tenčí a zesílení je protažené až do krajů.

Nedělej si hlavu s tím jestli můj model shodíš nebo ne. Určitě nebudeš první ani poslední. Rozhodně si myslím, že tvůj postřeh je dobrý a měl by pomoci i dalším lidem při případném vytváření svárů na modelu.

[Tomáš Pelej]

To je taková "nemoc z povolání", proto radši ani nelezu na rozhledny, když vidím jak to je kolikrát svařené

Jsem rád, že jsme se pochopili a uznávám, že kolikrát nad některými výtvory svářečů zůstává rozum stát

Tu sílu plechu jsem střelil od oka, nepátral jsem po skutečné tloušťce, protože s 10mm se to lépe počítá

Snad tohle povídání k něčemu bude i ostatním