Bodovací pravidla SMČR - 6.část - Geometrie,obrys. správnost
Napsal: 11 bře 2014, 15:48I.1 Geometrie a obrysová správnost
V této položce se body strhávají, to znamená, že od ideálního plného počtu bodů ubíráme na základě zjištěných nedostatků. V této položce se hodnotí model jako celek, tj. včetně detailů a i geometrie detailů se posuzuje a případně postihuje zde. Rozhodčí pak tedy nemůže postihnout křivé detaily v jejich konkrétních kolonkách, šlo by o dvojí srážku za stejnou chybu. Je třeba také poznamenat, že rozhodčí mají zakázáno používat při hodnocení modelů měřidla, takže by se rozhodně nemělo stát, že uvidíte někoho hodnotit model s šuplerou nebo pravítkem v ruce.
Co se zde posuzuje? No zejména základní geometrie modelu, tj. jakási souměrnost. U letadel první pohled rozhodčího bývá zpravidla čelní, kde si ověří, že obě poloviny křídla mají stejné vzepětí, že směrovka s výškovkou tvoří souměrný kříž apod. Pak se model odkontroluje shora a zespodu a pohled se zaměří i na detaily. Typickým příkladem bývá třeba vychýlená podvozková noha ať už do boku nebo v podélném směru. Dále například křivě nalepený závěsník nebo vlastní podvěs, hlavně zbraní střílející každá jinam apod. U některých stavebnic (typicky třeba resinových) se objevuje i zkroucení hlavních částí, například ohnutý trup či směrovka skloněná k jedné straně. Velké riziko s sebou nese i výrazné rozřezání a rozkrytování modelu, kdy třeba zcela odkrytý motor ukotvený k draku jen přes pár bodů trubkového lože se podaří jen zřídkakdy připevnit na model zcela rovně. Ne vždy musí být nesouměrnost vadou, mnohé stroje používaly k redukci točivého momentu vrtule například mimo osu trupu vychýlenou směrovku nebo celý motor. V takovém případě je ale vhodné doložit rozhodčímu nějaký výkres, ze kterého by tato anomálie byla patrná.
Základní problematické body u pozemní techniky tvoří zejména geometrie kol a pásů. Velmi často model stojí na rovné podložce s některým z kol ve vzduchu. U pásových vozidel je typicky kámen úrazu v dodržení roviny pojezdových kol a pásů. Při čelním či horním pohledu lze téměř vždy nalézt některý z pojezdů, který je vychýlený od své osy nebo nedrží základní linii a buď trčí celý vně nebo je oproti ostatním zapuštěný hloub. Z dalších typických příkladů je to třeba hlaveň kanónu, která není do štítu upevněna kolmo, křivě osazené otevřené poklopy atd. Pokud je model posazený do terénu, lze akceptovat „rozhýbání“ podvozku, musí však kopírovat terén. U pozemní techniky je posuzování geometrie poněkud náročnější ve srovnání s letadly. Je třeba si uvědomit, že mnoho vozidel kolem nás je opravdu v reále různě postiženo provozem. Zkroucené korby, kabina nebo celý podvozek nakloněný za roky užívání vahou řidiče atd., vždy však vozidlo stojí všemi koly na silnici. Pokud soutěžící podobný jev znázorní na modelu, je vhodné v dokumentaci upozornit na to, že jde o záměr a případně podložit fotografií. Poněkud náročnější disciplínou je hodnocení motocyklů, a to nejen v této kolonce. U nich se lze v geometrii zaměřit na rovinu kol při čelním pohledu, kolmost řídítek na přední kolo, souměrnost kapotáže vůči rámu atd.
Druhou částí hodnocenou v této položce je obrysová správnost, tj. jak model tvarově připomíná reálnou předlohu, a to jak v základních obrysech, tak v rozmístění detailů. U modelů, které mají přiložen pouze stavební návod, musí rozhodčí prostě věřit výrobci stavebnice. Jsou-li však k dispozici výkresy nebo fotografie, lze u některých méně tvarově povedených stavebnic nalézt i výraznější tvarové odchylky. Zde snad více než jinde platí okřídlené tvrzení, že základem úspěchu je správný výběr stavebnice.
Při hodnocení lze uvažovat systém, že za každou drobnější zjištěnou chybku rozhodčí strhává 0,5 a 1 bod. Pokud však model vykazuje hrubé a na první pohled zřejmé odchylky od geometrie nebo tvaru předlohy, mělo by se jeho hodnocení pohybovat až pod polovinou bodů v dané položce.
A protože jste chtěli i nějaké ty obrázky, tak pár příkladů na modelech ze zahraničních tleskacích fór, tak doufám že se nikoho nedotknu, když je použiju pro ilustraci. Prosím berte s rezervou hodnocení geometrie podle fotek, berte to jako příklad toho co byste skutečně viděli bez zkreslení objektivu. U Dewoitine zjištěno pár drobných nedostatků (kolo, výfuky, anténa) a pokud vše ostatní je OK, tak by došlo ke stržení cca 2,5 až 3 bodů. U tanku jsou problémy výrazně viditelnější a podstatnější, tam by šlo za vyznačené vady o stržení minimálně bodů pěti.
V této položce se body strhávají, to znamená, že od ideálního plného počtu bodů ubíráme na základě zjištěných nedostatků. V této položce se hodnotí model jako celek, tj. včetně detailů a i geometrie detailů se posuzuje a případně postihuje zde. Rozhodčí pak tedy nemůže postihnout křivé detaily v jejich konkrétních kolonkách, šlo by o dvojí srážku za stejnou chybu. Je třeba také poznamenat, že rozhodčí mají zakázáno používat při hodnocení modelů měřidla, takže by se rozhodně nemělo stát, že uvidíte někoho hodnotit model s šuplerou nebo pravítkem v ruce.
Co se zde posuzuje? No zejména základní geometrie modelu, tj. jakási souměrnost. U letadel první pohled rozhodčího bývá zpravidla čelní, kde si ověří, že obě poloviny křídla mají stejné vzepětí, že směrovka s výškovkou tvoří souměrný kříž apod. Pak se model odkontroluje shora a zespodu a pohled se zaměří i na detaily. Typickým příkladem bývá třeba vychýlená podvozková noha ať už do boku nebo v podélném směru. Dále například křivě nalepený závěsník nebo vlastní podvěs, hlavně zbraní střílející každá jinam apod. U některých stavebnic (typicky třeba resinových) se objevuje i zkroucení hlavních částí, například ohnutý trup či směrovka skloněná k jedné straně. Velké riziko s sebou nese i výrazné rozřezání a rozkrytování modelu, kdy třeba zcela odkrytý motor ukotvený k draku jen přes pár bodů trubkového lože se podaří jen zřídkakdy připevnit na model zcela rovně. Ne vždy musí být nesouměrnost vadou, mnohé stroje používaly k redukci točivého momentu vrtule například mimo osu trupu vychýlenou směrovku nebo celý motor. V takovém případě je ale vhodné doložit rozhodčímu nějaký výkres, ze kterého by tato anomálie byla patrná.
Základní problematické body u pozemní techniky tvoří zejména geometrie kol a pásů. Velmi často model stojí na rovné podložce s některým z kol ve vzduchu. U pásových vozidel je typicky kámen úrazu v dodržení roviny pojezdových kol a pásů. Při čelním či horním pohledu lze téměř vždy nalézt některý z pojezdů, který je vychýlený od své osy nebo nedrží základní linii a buď trčí celý vně nebo je oproti ostatním zapuštěný hloub. Z dalších typických příkladů je to třeba hlaveň kanónu, která není do štítu upevněna kolmo, křivě osazené otevřené poklopy atd. Pokud je model posazený do terénu, lze akceptovat „rozhýbání“ podvozku, musí však kopírovat terén. U pozemní techniky je posuzování geometrie poněkud náročnější ve srovnání s letadly. Je třeba si uvědomit, že mnoho vozidel kolem nás je opravdu v reále různě postiženo provozem. Zkroucené korby, kabina nebo celý podvozek nakloněný za roky užívání vahou řidiče atd., vždy však vozidlo stojí všemi koly na silnici. Pokud soutěžící podobný jev znázorní na modelu, je vhodné v dokumentaci upozornit na to, že jde o záměr a případně podložit fotografií. Poněkud náročnější disciplínou je hodnocení motocyklů, a to nejen v této kolonce. U nich se lze v geometrii zaměřit na rovinu kol při čelním pohledu, kolmost řídítek na přední kolo, souměrnost kapotáže vůči rámu atd.
Druhou částí hodnocenou v této položce je obrysová správnost, tj. jak model tvarově připomíná reálnou předlohu, a to jak v základních obrysech, tak v rozmístění detailů. U modelů, které mají přiložen pouze stavební návod, musí rozhodčí prostě věřit výrobci stavebnice. Jsou-li však k dispozici výkresy nebo fotografie, lze u některých méně tvarově povedených stavebnic nalézt i výraznější tvarové odchylky. Zde snad více než jinde platí okřídlené tvrzení, že základem úspěchu je správný výběr stavebnice.
Při hodnocení lze uvažovat systém, že za každou drobnější zjištěnou chybku rozhodčí strhává 0,5 a 1 bod. Pokud však model vykazuje hrubé a na první pohled zřejmé odchylky od geometrie nebo tvaru předlohy, mělo by se jeho hodnocení pohybovat až pod polovinou bodů v dané položce.
A protože jste chtěli i nějaké ty obrázky, tak pár příkladů na modelech ze zahraničních tleskacích fór, tak doufám že se nikoho nedotknu, když je použiju pro ilustraci. Prosím berte s rezervou hodnocení geometrie podle fotek, berte to jako příklad toho co byste skutečně viděli bez zkreslení objektivu. U Dewoitine zjištěno pár drobných nedostatků (kolo, výfuky, anténa) a pokud vše ostatní je OK, tak by došlo ke stržení cca 2,5 až 3 bodů. U tanku jsou problémy výrazně viditelnější a podstatnější, tam by šlo za vyznačené vady o stržení minimálně bodů pěti.
)