Bodovací pravidla SMČR - 3. část - stavební dokumentace
Napsal: 04 bře 2014, 09:37Stavební dokumentace
Rozhodčí hodnotí model podle předložené dokumentace. Minimálním požadavkem je stavební návod (za předpokladu, že model nese zbarvení v návodu uvedené). Pro přestavby je vyžadován výkres alespoň přestavované části draku, pro novostavby musí být doložen výkres celkový, a to nejlépe v měřítku modelu. Základním smyslem přiložené dokumentace je doložit veškeré úpravy provedené na modelu nad rámec stavebnice. Zde je však třeba apelovat na soutěžící, aby se pokusili rozhodčímu předložit dokumentaci přehledně uspořádanou a s řádným popisem. V dnešní době není žádný problém přiložit okopírovanou stránku z knihy namísto celé publikace. Zcela ideálním stavem je, pokud soutěžící uspořádá dokumentaci v souladu s bodovacím systémem, tj. kapitoly stavební dokumentace odpovídají jednotlivým hodnoceným položkám. Případně lze vypsat provedené úpravy a připojit příslušné odkazy na jednotlivé stránky a fotky. Necháte-li tápat rozhodčího v několika knihách předložených bez slůvka vysvětlení, vždy hrozí zvýšené riziko, že narazí na fotky zcela jiné pasáže, než kterou jste na modelu dle dané knihy řešili a zjistí, že model v této pasáži neodpovídá. Obecně totiž platí pravidlo, že dojde-li k rozporu v dokumentaci (např. kreslené schéma zbarvení versus fotka), vždy má fotka vyšší váhu než kresba nebo stavebnice. Pokud nastane rozpor třeba mezi dvěma kreslenými schématy téhož stroje (častým příkladem je doplňkový aršík obtisků řešící stejný stroj jako původní stavebnice), je opět potřeba nenechat rozhodčího tápat. Stačí vyznačit které ze schémat je to platné, třeba ho barevně zvýraznit. Pokud má každé ze schémat svůj díl pravdy a model je realizován jako kompilace, je vždy potřeba napsat pár slov proč tomu tak je. Ne vždy je vše řádně podloženo, ne vždy má vše jednoznačný výklad, ale pokud podáte jasné a logické vysvětlení (např. „tu příď jsem udělal podle černobílé fotky žlutou, protože to byla barva této jednotky“, nebo „stroje šly z továrny v jednotném předepsaném schématu, proto jsem podle fotografie boku řešil označení konkrétního kusu a zbytek je řešen podle ostatních strojů nebo nákresu z předpisu“), lze téměř s jistotou předpokládat, že rozhodčí tento přístup akceptuje.
Pokud model nemá žádnou dokumentaci, může rozhodčí model po poradě se sportovním komisařem buď vyloučit z bodování, nebo musí postihnout to, že nelze porovnat shodu se vzorem. To znamená, že v položce I.1 Geometrie a obrysová správnost a v celé kategorii II. Detaily lze u každé z položek přidělit maximálně polovinu bodů, která připadá na „řemeslo“, tj. na zpracování, barvení, pracnost. Druhou polovinu bodů určenou na shodu s předlohou model ztratí, protože není podle čeho posoudit. U zbarvení je řemeslo a shoda se vzorem rozděleno do dvou položek, tj. model má nárok i na plný počet bodů v položce III.1 Provedení kamufláže, získá však nulu v položce III.2 Obrysová a věcná správnost kamufláže. V položce III.3 týkající se označení se body opět dělí na půl.
V minulosti byly body za předloženou dokumentaci součástí hodnocení modelů (tuším že celé dva), dnes možná tato položka chybí a z čistě psychologického hlediska by stálo za úvahu se k ní opět vrátit. Když si soutěžící bodovací systém přečte a položku stavební dokumentace v něm najde, mohl by se více zamyslet nad jejím zpracováním. Dnes je totiž situace v tomto směru silně neutěšená.
Rozhodčí hodnotí model podle předložené dokumentace. Minimálním požadavkem je stavební návod (za předpokladu, že model nese zbarvení v návodu uvedené). Pro přestavby je vyžadován výkres alespoň přestavované části draku, pro novostavby musí být doložen výkres celkový, a to nejlépe v měřítku modelu. Základním smyslem přiložené dokumentace je doložit veškeré úpravy provedené na modelu nad rámec stavebnice. Zde je však třeba apelovat na soutěžící, aby se pokusili rozhodčímu předložit dokumentaci přehledně uspořádanou a s řádným popisem. V dnešní době není žádný problém přiložit okopírovanou stránku z knihy namísto celé publikace. Zcela ideálním stavem je, pokud soutěžící uspořádá dokumentaci v souladu s bodovacím systémem, tj. kapitoly stavební dokumentace odpovídají jednotlivým hodnoceným položkám. Případně lze vypsat provedené úpravy a připojit příslušné odkazy na jednotlivé stránky a fotky. Necháte-li tápat rozhodčího v několika knihách předložených bez slůvka vysvětlení, vždy hrozí zvýšené riziko, že narazí na fotky zcela jiné pasáže, než kterou jste na modelu dle dané knihy řešili a zjistí, že model v této pasáži neodpovídá. Obecně totiž platí pravidlo, že dojde-li k rozporu v dokumentaci (např. kreslené schéma zbarvení versus fotka), vždy má fotka vyšší váhu než kresba nebo stavebnice. Pokud nastane rozpor třeba mezi dvěma kreslenými schématy téhož stroje (častým příkladem je doplňkový aršík obtisků řešící stejný stroj jako původní stavebnice), je opět potřeba nenechat rozhodčího tápat. Stačí vyznačit které ze schémat je to platné, třeba ho barevně zvýraznit. Pokud má každé ze schémat svůj díl pravdy a model je realizován jako kompilace, je vždy potřeba napsat pár slov proč tomu tak je. Ne vždy je vše řádně podloženo, ne vždy má vše jednoznačný výklad, ale pokud podáte jasné a logické vysvětlení (např. „tu příď jsem udělal podle černobílé fotky žlutou, protože to byla barva této jednotky“, nebo „stroje šly z továrny v jednotném předepsaném schématu, proto jsem podle fotografie boku řešil označení konkrétního kusu a zbytek je řešen podle ostatních strojů nebo nákresu z předpisu“), lze téměř s jistotou předpokládat, že rozhodčí tento přístup akceptuje.
Pokud model nemá žádnou dokumentaci, může rozhodčí model po poradě se sportovním komisařem buď vyloučit z bodování, nebo musí postihnout to, že nelze porovnat shodu se vzorem. To znamená, že v položce I.1 Geometrie a obrysová správnost a v celé kategorii II. Detaily lze u každé z položek přidělit maximálně polovinu bodů, která připadá na „řemeslo“, tj. na zpracování, barvení, pracnost. Druhou polovinu bodů určenou na shodu s předlohou model ztratí, protože není podle čeho posoudit. U zbarvení je řemeslo a shoda se vzorem rozděleno do dvou položek, tj. model má nárok i na plný počet bodů v položce III.1 Provedení kamufláže, získá však nulu v položce III.2 Obrysová a věcná správnost kamufláže. V položce III.3 týkající se označení se body opět dělí na půl.
V minulosti byly body za předloženou dokumentaci součástí hodnocení modelů (tuším že celé dva), dnes možná tato položka chybí a z čistě psychologického hlediska by stálo za úvahu se k ní opět vrátit. Když si soutěžící bodovací systém přečte a položku stavební dokumentace v něm najde, mohl by se více zamyslet nad jejím zpracováním. Dnes je totiž situace v tomto směru silně neutěšená.
) zjistit nesrovnalosti v jednotlivých "výkresech" - pasážích návodu stavby.
