Diskusní fórum modelářů

Vrchol poznáš. Postavíš model v dobré kvalitě a další tři nebo čtyři jsou horší. A už se vezeš.

teda ja sem zpatky u modelu mesic ... jelikoz sem ale jeste autokutil tak uz sem si stihl zadelat na par symptomu:

1) vic rozdelanejch nez slozenejch a neslozenejch (krabicku rozbalim a travim tri hodiny "pripravou" na potencionalni lepeni, ke kterymu dojde stejne .. ummm .. nekdy )
2) na stole neni misto (krom rozlepenejch modelu a vseobecnyho bordelu tam ma jeste digitalni pristrojovku z auta, rozdelovaci hlavu, rozebrany vstriky )
3) jakkykoliv misto se hodi pro ulozeni krabicek s modelama nebo dilama na auto (uz rok posloucham ze ten naraznik v obejvaku by mohl zmizet , ted je u toho jeste sbirka krabicek modelu a v kuchyni se vali katalyzator, svetla a strikaci box )

Dalsi body z vlastniho syndromu:

1. Mam na vyber 5x model P-51A 1:72 od 5-ti ruznejch firem a nakonec postavim NOVO.

2. S hruzou jsem pred 2-ma rokama zjistil, ze mam doma pres 1000 (!!!) modelu. (Polovinu z nich uz jsem rozprodal pres aukro od 1,- Kc)

3. Na model si nejdriv sezenu uplne vsechny doplnky ktery existujou, abych si nakonec vytipal jen par jednotlivejch dilku z kazdy doplnkovy sady nebo si z plechu vystrihnul vsehovsudy jen prezky upinacich pasu

3. Pul roku pred stavbou stravim neskutecny hodiny na inetu a stahuju kazdou fotku, publikaci nebo vykres kterej objevim. Zacnu "stavet" az kdyz mam minimalne 1000 fotek, (z cehoz je vetsina stejne k nepotrebe). Nejlepe si jeste sam zajdu do muzea a nafotim si vlastni walkaround, pricemz si k tomuto ucelu drze lezu po letadlech a otviram si ruzny krytky.

4. Zacina me bavit restaurovani modelu z detstvi - umejt v louhu, rozlepit (Lepi-M tenkrat nastesti moc nedrzelo) a sochat, sochat a sochat. Sem tam si z resinu odleju/okopiruju soucastku z lepsiho modelu, kterou tam pote vratim - prece si nebudu nicit original.

5. Obtiskovy arsiky skenuju a pro vlastni potrebu si vytisknu- prece nebudu nicit original. K jednomu modelu mam nescetny mnozstvi nejruznejsich dekalu, se kterejch si pote slozite slozim jednotlivy znaky dohromady.

6. Stale hledam, jestli neexistuje nejaky ero ktery jeste "nikdo nedela" a pak dumam nad tim, z jakyho polotovaru by se dalo vyrobit

7. vetsinu dilu stejne udelam znova z polystyrenovejch desticek a vseho moznyho po ruce dostupnyho

8. Stavim rychlosti 1 dokoncenej model/rok

9. Pripada mi, ze mam strasne malo casu, den u inetu utece ani nevim jak.

10. "doma" mam bordel jak v tanku

Já mam jen jeden syndrom. Kupuju si pořád větší a větší modely. Ale neřek bych, že je to syndrom pokročilého modeláře, pouze jsem magor.

Radek Typlt píše:Vrchol poznáš. Postavíš model v dobré kvalitě a další tři nebo čtyři jsou horší. A už se vezeš.

Tak to už se vezu pěkně dlouho

Tomáš Matyska píše:Já mam jen jeden syndrom. Kupuju si pořád větší a větší modely. Ale neřek bych, že je to syndrom pokročilého modeláře, pouze jsem magor.

..nebo na to prestavas videt..

Tomáš Matyska píše:Já mam jen jeden syndrom. Kupuju si pořád větší a větší modely. Ale neřek bych, že je to syndrom pokročilého modeláře, pouze jsem magor.

Tohle bych o sobě líp nenapsal.

Filip Tomči píše:Podle mýho má Dolin pravdu v tom, že modely jsou svým způsobem zbytečné co do praktičnosti. Člověk to nemá kam dát, stojí to peníze a po postavení to leží někde na poličce a člověk to nevyužije, pokud s tím nejezdí po soutěžích.

Z druhé strany je to zabití volného času, zábava kterou můžete probírat s kamarádama, naučí se člověk něco z historie a zručnosti. A je to děsnej uvolnovač stresu po práci.

Někdo má třeba koníčka, že si kupuje furt nový mobil nebo sází na sportovní utkání, každej má něco.

Ano to beru. jasné,..jen já sem se přesunul do 1:35 do 1:1...a Vám ožije pod rukama model tanku (oder čehokoliv jiného) a já se snažím v dílně...a když to ožije pak opravdu tak se na tom i svezu,...o "hodnotě" se v tomto případě nebavím,..

ja tohle a jiny moje sberatelsky ulety beru jako predani dalsi generaci, sbiram stary pocitace a stary hry, i kdyz vim ze budu asi posledni co se kdy na to podiva, tak to muzu pak predat potomkovy jako soucast kulturniho deditstvi doby.

Vzhledem k tomu jakej sem skeptik a pesimista tak se pomalu obavam dne, kdy na eshopech se podari koupit jenom "schvaleny" modely (uz to zacina bejt zretelny prave v oboru PC her) a na silnici budou jezdit jenom "ekogreenfriendly" auta (proto sbiram 1:1 stary Audiny ) ...

Tak 2,3,4 a 8 jsou přesný dál jsem se zatím nedopracoval

Po přečtení se bych rád přidal i já svůj názor.
Modelařina jako taková je výcvik trpělivosti. Z každé kategorie bych si vzal asi nějaký ten kousek.
Nějaké ty pauzy tam byly také ale pokaždé jsem se vrátil s nadšením.
Než kritika tak raději poradím jak bych danou situaci řešil sám.
S prezentováním své práce nemám problém. Naopak se mi to líbí protože to pomáhá ve vývoji.
Inspirovat se stavbou jiných je bezva protože to v mém pohledu má spíše motivační účinky.
ČAS... to je také faktor, který v dnešní době je velice podstatný. Mě přijde modelařina
jako prima koníček a radost se uklidit do svojí jeskyně
Co ale je občas k řešení - Nerudovská otázka - Kam s tím?

Já a pořádek? ANO mám vždy na stole uklizeno Pšššt

mess píše:Ono je to desne jednoduchy. Nejsem na sebe prisnej, ucim se vochcavat veci, kde to neni moc videt, neresim, jestli jsou my modely lepsi/horsi nez modely nekoho jinyho a jediny, co je pro me v modelarine dulezity je, aby me stavba bavila. Takze kdyz se mi nebude chtit odvrtavat kanony, budou na modelu zaslepeny, kdyz se mi nebude chtit tahat dratky na podvozkovy nohy, nebudou tam. Ale na druhou stranu vim, ze se nedostanu do stadia, kdy budu mit rozdelanej model a nebude se mi chtit absolvovat martyrium veci, ktery me neba.
Takze k modelu si nekupuju doplnky tak, aby byl co nejlepsi, ale jen ty, ktery se mi do modelu chti davat.
M.

Amen! tam sa snazim dostat....

A ako sa taky syndrom pozna?

Ak si KAJNŠMETKE, tak ho máš
Každý poriadny KAJNŠMETKE ho musí mať

Já nemám syndrom pokročilého modeláře. Já mám syndrom modeláře sběrače. At lepím sebevíc, modelů stále přibývá víc a víc. Modelářský firmy tomu moc nepomáhají. Vychází tolik pěkných věcí během měsíce až je to nechutný. Z extrému do extrému. A to lepím z krabičky. Nechtěl bych vidět toho kdo si hraje z kokpitem týden.