Vaše vtipné chvíle při modelaření.

[Fil]

Tak sem pište nějáké vtipné příhody, které jste při modelaření zažili. Já začnu.
Takhle si sedím v modelářském kroužku a kamarad lepil sputfire...Vzal si polystyrén a lepidlo....rozhodl se že si vždy trochu lepidla nacáká na tenn polystyren a špejlí to lepidlo vždy nabere a bude lepit....Po pár minutách pracného lepení zjistil, že vlastně ty díly nedrží, a že po lepidle v polystyrénu zůstala velká jáma Toď ponaučení...leptavé lepidlo se asi nemá moc rádo z polystyrénem

Z pozdravem Fil

[vytopna]

Stavim si kovovy model lokomotivy.
Poucet z DF poradne odmastim a striknu surfacerem (strikam to premierove pistoli a uz nikdy jinak).
Nastrik se povedl, po vyschnuti ho lestim, mistama na kov (nemel jsem pod tim primer). Vsechno v gumovych rukavicich a ze to jeste jednou odmastim v lihu.
Namocim to do lihu, za 1 hod si na to vzpomenu a koukam, ze to je odmastene dokonale.....
Ten lih nejak podezrele smrdel...
Pouceni: popsat si, kde je lih a kde je redidlo.....

[Háček]

Už hóóódně stará story. Stěhuju se. Spousta krabic se všim možným. Ochotnej kamarád jako výpomoc. Moje nejlepší modely pečlivě uskladněný v několika krabicích. Ty mám v plánu přenést si osobně. A vedle povícero prázdných nevyužitých krabic. Dotaz kamaráda: "Co s těma prázdnýma krabicema?" Moje odpověď z vedlejší místnosti: "Vyházej je z okna, pak to uklidíme ... " ... Uhodli jste? ... Moje milovaný letadýlka poprvý a naposledy letěly z druhýho patra ... Už jste se někdy měli chuť uškrtit dobrýho kamaráda?

[motas]

Moje vtipne chvile prezivam asi raz do tyzdna ked mi daka drobucka ,malicka zdanlivo bezcenna malickost padne na zem....a potom ju so smetacikom ... baterkou ... ci lupou hladam hodinu ci dve

Naposledy upravil motas dne 22 pro 2010, 09:30, celkově upraveno 1

[Fil]

Mno to hledání znám

[bboriss]

Alebo keď ti z pinzety odstrelí kovová súčiastka o veľkosti 0,7 x 1 mm, najlepšie farebná ...
To je potom srandy kopec, najmä ak je prítomný niekto z rodiny a počúva výrazy, ktoré nevysiela ani Slovenský rozhlas na treťom okruhu.

[Jarek S.]

Hmm to mě se stalo nedávno,že sem dělal recenzi na Ki 115 a když jsem jej chtěl stavět nemohl jsem najit nálitek s rezinovými trubkami z výfuku...takže jsem provedl kompletní uklid stolu a nic...tak to vodnesla manželka,že mě to vysála...
zhruba po měsici si sednu ke stolu a vony svině jedny si hověly na pracovní podložce....a žena v tom prsty neměla..jsem se ji ještě omlouval nakonec..

[Airman.1472]

Před časem jsem lepil slavný model Blanika - skleněnou vstupenku na E-day. Úplně jak když šiju císařovi nové šaty to bylo. Uprostřed práce mi někam zmizla přepážka - tak jako ostatní díly byla i ona z čirého plastu, sviňa. Snad hodinu jsem ji hledal s baterkou, lupou, plazil se po zemi, abych viděl na podlahu z různých atypických úhlů, přejížděl konečky prstů po zemi, jak když si pan Braill čte. Prohledal jsem tašku na notebook, rozebral klávesnici, několikrát se svlékl do naha a protřepával oblečení. Už jsem zvažoval, že snad i ženě prohmatám tělesné dutiny. Přepážka nikde.

Až jsem si všiml, že když prochází po plovoucí podlaze neteř, ozývá se takový zvláštní cvakavý zvuk. Vrhnul jsem se na ni jak podkovář na kobylu a zjistil, že má přepážku přilepenou na palci levé nohy.

[Pawlik]

Tak já si taky dovolím, jeden z poslední doby...
Potřeboval jsem si namíchat barvu na spodek Fina z Pokračovací války. Jak jistě víte, je to SKORO RLM 76, ale jen skoro, musí se trošku "zeslabit" světle šedou. Věděl jsem, že tenhle odstín světlešedé mám někde namíchaný, tak projíždím plechovku po plechovce - a hele, to bude ono - tak jsem to nabral do stříkačky, fouknul do barvy, zamíchám, začnu natírat.... Krucipísek, dělá to nějakou krupici! Po chvíli jsem na to přišel - pánové, já si do syntetiky zamíchal naředěný surfacer! Který je se syntetikou samozřejmě nemísitelný, takže se to srazilo. Plechovka letěla do koše a já letěl do obchodu pro novou barvu.
A poučení (kterým má každý průšvih končit): Neřeďte surfacer do prázdných kelímků od Humbrolek, radši do neutrálních lékovek, aby vás hned trklo, že to není barva.

[havlis]

Taky bych s dovolenim neco pridal

To, ze hledam minimalne jeden dil z kazdeho modelu pod stolem (eventuelne kdekoliv okolo) jsem si zvykl. Naprosto me ale posledne sokoval kocour, ktery se v danou chvili pod ten stul prisel pomazlil ... asi si myslel, ze si taky hraju na kocku ci co. Ale dil jsem nasel.

Dalsi kapitolou je jiste rozlite lepidlo - na modelu ... sam jsem si polil Jagtigra (ten to rozchodil a uz ma i kamuflaz, ale hotovy jeste neni) a SU-122 (u te si nejsem jist neb tam sem si polil lauf, stit a kryt - proste celej predek, no jeste uvidim co s tim) ... a predminuly vikend, kdy jsme s kamosem lepili spolu u me mu rikam:" ber to lepidlo za sklenicku ne za vicko, neni to dotahnute" .... a rozlil, nastesti mimo.

Pouceni : Lepidlo mej vzdy na necem, co pak jde i vyhodit a hlavne nemej zadne dily v okruhu 10cm ve stejne urovni jako lepidlo. Dneska to resim tak, ze jsem si z Hornbachu prinesl takove ty vzorky na kuchynske linky a pracuju na tom, lepidlo mam tak o 28 mm nize. Drobne veci (no dneska uz v podstate vsechno) v prubehu davam do vika od krabicky polozene nekde o kus vedle.

[jendam1]

Příběh první:
Lepil jsem Su-25 od OEZ. Protože model potřeboval dovážit, aby nestál na zadních, vzal jsem pár matiček a nalepil je do přední části trupu Chemoprénem. Normálně to s plastem nedělá nic, ale tentokrát asi po týdnu, kdy už byl model nabarvený, chtěl nanést obtisky jsem s hrůzou zjistil že trup se skoro celý rozbleptnul... výpary které neměly kam uniknout vykonaly svou práci. Model letěl po čase do koše a já šel koupit jiný a stavěl to celé znova.

Příběh druhý:
Stavěl jsem F-100D od Italery, model jsem chtěl dokončit v kovovém zbarvení a tak jsem postivě leštil a hrál si s povrchem, abych mohl použít leštitelné barvy. Když už bylo vše připravené, chtěl jsem ještě odmastit povrch před stríkáním a k urychlení práce jsem použil fén... asi začínáte tušit co nastalo potom. Jedna polovina křídla se pokroutila a s ní i část trupu.
Tentokrát jsem se rozhodl model zachránit. Spravil to laminátový tmel na auta a asi týden zoufalé práce. Bohužel narovnané křídlo se po čase samo opět zkroutilo. Model jsem ale přesto dokončil a mám ho vystavený jako připomínku své hlouposti.
A jak říkal už Komenský:
Všelijaké kvaltování toliko pro hovado dobré jest

[Martin Kováč]

Sekunďák je môj večný troublemaker:

Raz sa mi stalo pri maľovaní JS-3, že sa mi odlomil lept, tak šup ho rýchlo prilepiť. Vytlačil som trošku sekunďáku na papier, na ktorom som maľoval model a po oprave patlal ďalej. Odrazu pozerám, že mi to dáko nejde... a ono voila, štetec som namočil do toho sekunďáku, čo bol na novinách keby to bol nejaký šmejd, ale to bol Kolibri 10/0 a vtedy som ešte neoplýval mocou debondéru

Keď som ešte mával sekunďák v tubičkách (super atak) tak mal tendenciu sám vytekať z tuby. Raz, ani neviem ako, som si tubu odložil na model Sturmtigra pri lepení a viete si domyslieť, čo sa stalo. Musela naň ísť plachta.

Úplne dávno, ešte ako decko, som na Hummer robil nárazník z betónového panelu na zrážanie zombies - odrezal som z polystyrénu blok a natupoval naň tmel pre štruktúru. Po chvíli bloku nebolo, tmel ho celý zožral

[hans dlouhán]

Nějak jsem tohle téma přehlídnul. Připojím se s prastarou story (cca 15-16 let), když jsem ještě stavěl všechno možný.
Byl to Hurricane 1:72 ,asi Matchbox (už nevím). Lepil jsem dvě poloviny tropického filtru Vokes. Přiložím k sobě, zakápnu
prstolepem a jemně fouknu, aby se to lepidlo rozběhlo po celý vnitřní spáře. Vůbec jsem necítil, že mi dvě kapky cákly
na ret. Za pár sekund už jsem nemohl mluvit, rty slepený, debondér jsem nevlastnil nebo ještě neexistoval. Tak vezmu
skalpel a hurá do koupelny. Strkám si ho opatrně do huby a odděluju a odděluju. V tu chvíli přišel domů brácha a civí na
to!!! Já skalpe v puse, celej od krve a chechtám se jak debil. Od tý doby při používání vteřináku zadržuju dech.

[Martin Kováč]

Já skalpe v puse, celej od krve a chechtám se jak debil. Od tý doby při používání vteřináku zadržuju dech.

joker.jpg (9.81 KiB) Zobrazeno 21333 krát

Nejak tak?

[Matej Mikla]

Nějak jsem tohle téma přehlídnul. Připojím se s prastarou story (cca 15-16 let), když jsem ještě stavěl všechno možný.
Byl to Hurricane 1:72 ,asi Matchbox (už nevím). Lepil jsem dvě poloviny tropického filtru Vokes. Přiložím k sobě, zakápnu
prstolepem a jemně fouknu, aby se to lepidlo rozběhlo po celý vnitřní spáře. Vůbec jsem necítil, že mi dvě kapky cákly
na ret. Za pár sekund už jsem nemohl mluvit, rty slepený, debondér jsem nevlastnil nebo ještě neexistoval. Tak vezmu
skalpel a hurá do koupelny. Strkám si ho opatrně do huby a odděluju a odděluju. V tu chvíli přišel domů brácha a civí na
to!!! Já skalpe v puse, celej od krve a chechtám se jak debil. Od tý doby při používání vteřináku zadržuju dech.

Mne sa stalo podobné Lepím, a nevšimnem si, že sa mi sekunďák dostal na prst. A keďže som práve večeral, tak som si myslel, že tá nadmerná váha na mojom prste je ryža, kura, hocičo... Tak som to oblízal. Odvtedy moje chuťové bunky nikdy neboli to, čo predtým A aké z toho plynie ponaučenie? Pri modelárčení nejesť
No.2 : Brúsim, brúsim, skoro si ruky zoderiem, aby som neskôr zistil, že brúsim druhou stranou šmirgla