Na četná přání svých kolegů (no, jistě aspoň jeden z vás něco takového naznačil ) si dovoluji předvést zde své výsledky v oboru stavby leteckých modelů, byť "pouze" papírových. Shodou okolností je tomu letos přesně patnáct let, co jsem se zúčastnil své první soutěžně- výstavní akce. Za tu dobu jsem těch pokroutek (jak stavitelé papírových modelů, jež sami sebe titulují patlaly, své výtvory s oblibou nazývají) postavil bezpočet a to takřka ze všech oborů - dopravní prostředky, bojovou techniku, lodě, architekturu i dioráma. Zde předvedu jen ty tématicky nejbližší. Stavba modelů z papíru má svá specifika, která se těm, kdož jsou zvyklí počítat s desetinami milimetru a úspěch konečného výsledku odvozovat od počtu a výraznosti ztvárněných nýtových řad či síly materiálu podvozkových krytek, mohou zdát primitivní. Sám někdy s trochou nadsázky říkám, že patlal je úspěšný pokud jeho výtvor z patřičné vzdálenosti, při vhodném osvětlení a pod pečlivě zvoleným úhlem pozorování alespoň připomíná svůj vzor! Stavba letadel patří mezi nejnáročnější - musíte si uvědomit, že na počátku máte co do činění se zcela plochými kousky nařezaného papíru, jejichž spojením a patřičným kroucením a ohýbáním teprve vznikne požadovaný tvar. Jaká je to oproti tomu pohoda, vyštípnout z rámečku dvě poloviny trupu, začistit otřepy, přidat dvě poloviny křídla a hele - za pár minut máte na stole spitfira a každý to na první pohled pozná ! Na druhou stranu u papíráků máte jen minimum starostí s barevnou úpravou, o té už za vás většinou rozhodl autor modelu a tak jediné, co zbývá je tzv. retuš, neboli zabarvení bílých ploch vzniklých třeba v místech ohybu či zamaskování drobných nepřesností. Ale dost teorie!
Poprvé jsem do oboru letadel zabrousil asi před šesti lety. Působil jsem tehdy jako "testovací pilot" ve spolupráci s labelem RIPPER WORKS zaměřeným na vydávání maximálně přesných a detailních modelů tuzemských předloh (mezi patlaly legendární jsou zejména nákladní automobily TATRA). Při hledání atraktivní předlohy jsme nakonec zvolili tohohle "Štefana", neboli Zlín Z-37 Čmelák v imatrikulaci z filmu Vesničko má, středisková. Model nakonec vyšel v měřítku 1:32 a to jak v postřikové tak rozmetací verzi - ta dala základ vzniku diorámatu v němž jsem použil i některé z Ripperových náklaďáků, které jsem v té době coby testovač postavil: