Nakonec jsem tedy schody předělal, odlitek byl stejný, jenom lépe vybroušen a udělány ostřejší hrany.
Výrazný rozdíl byl v postupu barvení. Zatím co první verzi jsem barvil pouze štětcem poměrně hustou barvou u druhé verze jsme vyzkoušel jinou metodu a musím říct, že se mi osvědčila, ale každá má svoje + i -. Druhá metoda spočívá v tom, že nejdříve řídkou barvou natřu záhyby, aby měli spáry barvu, potom vezmu molitanovou houbičku a tupuji barvou povrch, barva nesmí být moc hustá, ale ani nesmí z houbičky kapat. Musíme mít dostatečnou plochu houbičky a máme zajištěno, že se nám barva nedostane do spár.
Další výhoda je struktura, kterou za sebou houbička nechává, nejsou to šmouhy, ale pěkná struktura.
+ a - metody tupování:
+struktura kamene
malá vrstva barvy
-nelze dělat detaily
vyšší spotřeba barvy (část se jí vpije do houbičky)
To jsou nejvýznamnější výhody a nevýhody které jsem zaznamenal.
Doufám, že je druhá verze lepší.
P.S. Zábradlí si moc nevšímejte. Vím že je křivé, ale to přijde napevno přidělat, až budou schody zasazeny do terénu a terén kolem bude hotov, aby se zbytečně furt neulamovalo a nehrozilo vylomení i odlitku.
P.S.2. Ikdyž to na fotce verze 2 tak nevypadá, hrana schodů je poměrně ostrá. Před barvením byla úplně ostrá a i malá vrstva barvy udělá efekt že jsou schody zakulaceny