Diskusní fórum modelářů

O víkendu bylo hnusně, na soutěž se mi nechtělo tak jsem toto modelářské počasí využil k barvení prvního spita.

Call for help: Stříbrný Spitfire IXe - jaká je barva podvozkových šachet a barva krytů podvozku zevnitř, stříbrná nebo šedá? Podvozkovou nohu předpokládám šedou.

Michal Dub píše:Call for help: Stříbrný Spitfire IXe - jaká je barva podvozkových šachet a barva krytů podvozku zevnitř, stříbrná nebo šedá? Podvozkovou nohu předpokládám šedou.

Za mne vše v kovu.

Dnes jen práce na osmikolce aneb nějaká ta drobotina barvená štětkou.

První osmička hotová.

Ahojte,
prosím o radu - kde by som našiel výkres plavákov na Spitfire V, aj IX ( floatplane ) ?
Ďakujem za radu.
Drahoslav

Dekálovací postup na černé 10, původně D-130, obtisky Techmod 72122. Neodpustím si malé okénko do historie převzaté ze stránek 101. Tajeset - zmíněné kyslíkové láhve mám v modelu samozřejmě obě dvě jako na klasické devítce:

"The first Spitfire, designated D-130, was configured as a photo-reconnaissance machine. It contained a camera in an empty oxygen tank bay and had a hole for the lens cut into its belly. A green light on a small control panel on the right side of the cockpit lit when the camera was active. Only experienced Spitfire pilots were allowed to fly D-130. At first the list was was limited to Modi Alon, Syd Cohen, Maury Mann, Arnie Ruch, and Leo Nomis, but as more volunteers showed up, particularly Canadians, the number of pilots eligible to fly it expanded.
The short focal length of the camera and a ceiling of 14,000 feet due to an unreliable oxygen system meant that each pass only photographed a narrow strip of the target and that many passes had to be made to cover it all. The camera also worked best at speeds less than 220 mph. This combination of limitations meant that D-130 often had to spend a half-hour above the target at slow speeds while it acquired a complete picture. In dangerous areas, D-130 was accompanied by an escort, at first another Spitfire and later a Mustang, which had more endurance.
On Nov. 19, Ezer Weizman took D-130 on the first Israeli deep penetration reconnaisance mission, accompanied by Charles Nott in a Mustang. They left Chatzor for Ramat david, where they refueled. At 11:50, they took off for Syria. Weizman spent 40 minutes making three passes over Damascus at the assigned 14,000 feet and 220 mph, then made three more passes over Sach el Sacher. The two Israeli aircraft saw neither flak nor enemy aircraft, and landed safely at Ramat David at 14:39. The mission produced excellent photos, and similar missions took place later on. Jack Doyle took D-130 to Damascus and Beirut. In December, D-130 overflew Amman and Mafraq, Jordan."

Odekálováno a zalakováno. Znak 101. Tajeset jsem dal podle návodu Techmod, ale podle fotek měl být pootočený ve směru hodinových ručiček. Červené pruhy na směrovce budu samozřejmě ještě na hranách retušovat. Přemýšlím o černém horním krytu proti oslnění, který měl být na letoun namalován později, ale asi ho nedám.

Pár lepších fotek.

Pěkné

Pěkná osma! Já se pomalu blížím k washování a jsem zvědav, jak bude stříbrná C8 potom vypadat. Kameru na spodku trupu bude imitovat černá folie (ještě tam není). Letoun je sice bez výzbroje, ale otvory pro nábojnice jsem ponechal, nemám fotku ani popis, zda byly ponechány nebo nějak zakryty. Černý pás proti oslnění nakonec dávat nebudu, bude to tak podoba ze začátku provozu ze srpna 1948, kdy stroj vykonal 16 průzkumných letů.

Trocha toho oleje u ledního hokeje - snad je vidět nějaký rozdíl oproti dnešnímu ránu.

Hlásím HOTOVÝ další kousek v 1/72, můj letošní šestý Spitfire a celkově můj jubilejní Spitfire č. 30 v rámci této skupinovky. Absence zpětného zrcátka na modelu je v pořádku, skutečný stroj ho také neměl. Stříbrná barva Gunze C8, obtisky Techmod 72122, oleje Abteilung a pigmenty AK. Závěrečný matný lak jsem naprášil jen na podvozek a na vrtuli.

Australák v barvě, popisky dám jen na původní britskou kamo, čerstvá matlanina RAAF bude bez nich.

To je72? Fajna robota! Copak jsou ty RAAF barvy?