Po zkušenostech ze spolupráce s místním teamem ,jsem se pustil do bádání na téma prototyp Hansa Brandenburg Brandenburg K 184, aneb námořní pilot z Čech, který sestřelil v souboji nepřátelský letoun. Nejdříve jsem použil známé fotografie a po porovnání K 184 vypátral , že je velmi podobný řadě K168-183 a K203-250 , která už v řadě snímků je dokumentována. Očividný rozdíl je v stupnění křídel, řešení krajních vzpěr , ve vybavení trupu a samozřejmě řešení ocasních ploch. Další indicií byl přínosný bokorys v ,,Schupitovi,, který uvádí , že hlavní rozměry strojů byly stejné.
Tento týden jsem dostal od známého typ, že nějaké výkresy (1:72) by se měly nacházet v publikacích Windsock Worldwide. Ale nic bližšího o tom nevím. Ještě poznámečku k tomu tvému upravenému (přepracovanému) bokorysu K184. Doporučil bych zrevidovat umístění kotevních bodů motorového kozlíku. Tedy ta místa na trupu. Kotevní body by měly korespondovat s nosníkama spodního křídla. Tedy s místama, kde se nosníky napojují k trupu. Stojiny toho motorového lože se mi zdají na tvé rekonstrukci moc vepředu. Prostě se vrátit k Schupitovu původnímu bokorysu. Ale jen v těch kotevních bodech. Do úhlů jejich sklonu kupředu, vyplývající z předsunutí horního křídla už mluvit nebudu. To ostatně vyplyne jaksi samo..
Díky za připomínku, nebudu se schovávat za Schupitův náčrtek (nic víc). Schupitovy konfigurace kozlíku motoru jsem na prvních náčrtech a scanu jen zkopíroval z jeho knížky a už je ,, výtka". Schupita a jeho kniha je na svou dobu velice slušná úroveň, avšak rozhodl jsem se k rekonstrukci používat přednostně fotky. Už v základních rozměrech,tedy poměru délky s výškou Schupitův náčrt nesedí. Očividně je to patrné z předchozích letovek K184 a K 205. Rekonstrukce K 222 od Ognjana Petroviče je myslím o dost povedenější. Zatím se nimrám s řešením celkového vzhledu včetně půdorysu. Na fotce K 217 je například konfigurace uchycení křídla, trupu a kozlíku solidně patrná. Dělám na tom. Ale ...jen do mě .
..červeným oválkem jsem ti naznačil přibližnou podobu kování, které je vidět na fotkách, ale na náčrtkách není. Tohle kování konstrukčně souvisí s kotevním bodem předních kozlíkových vzpěr. Jejich přibližný sklon by měl být podle modrého naznačení. Kdybych měl doporučit jakýs-takýs rekonstrukční návod, tak bych začal tím, že si nakreslím motor. To je daná a neměnná veličina. Podle fotek bych ho posadil na lože. Ta velikost lože se dá odvodit od samotného motoru. Na loži najít kotevní body horních částí těchto vzpěr. Přesné umístění těchto kotevních bodů určí opět motor..respektive jejich pozice bude korespondovat s konkrétní částí motoru. Po určení délky těchto vzpěr (buď přepočtem z fotografií, nebo měřítkovým přepočtem výchozího, tedy Schupitova výkresu) je možné začít určovat jejich sklon vůči trupu, respektive vůči motorovému loži. Pak pod to vše "pověsit" trup. Místo kreslení křídel v bokorysu, kreslit zatím jen žebrový řez (i na horním křídle) a v tomto řezu určit polohu nosníků. Od tohoto základu pak už lze dokreslovat zbytek...
Naprosto souhlasím , mám nárys A.D. 160 Hp zkreslen do vektoru z rastru, jen bych potřeboval zapracovat základní míry skutečného motoru a bude další kostka do mozaiky. Už jsem v kresbě dále než upravený Schupita , jen není moc času. Aber es komm der Tag.....
Český Němec a později Moravák zbrojmistr Vincenc Vrba vlevo a spol.
Při studiu knihy ,,Bitva v Otrantské úžině ,, Největší námořní střetnutí první světové války, autoři Jiří Novák, Stanislav Šupík a Andrej Žiarovský, jsem našel fotku z pozůstalosti Vincence Vrby. Instalace kulometů dost připomíná K 184.Vypadá to,že K 184 nebyl uplně osamocený.