Diskusní fórum modelářů

Typickým znakem typu BH-11 je obdélníková motorová přepážka s mírně zaoblenou horní hranou, BH-11 tak byla jediná dvoumístná Boska s tímto tvarem přepážky a je to jediný podstatný viditelný rozdíl oproti typu BH-9. Se změnou tvaru přídě by měla souviset i mírně větší palivová nádrž oproti BH-9. Na bocích trupu není vnější výztužná lišta. MNO objednalo 15 ks s armádním označením B.11.1 až B.11.15. Armádě mělo být údajně dodáno 5ks strojů s dvojím (vypínatelným) řízením pro výcvik a 10ks kurýrních s jedním řízením a zvětšenou palivovou nádrží.

Technická data, viz Letectví 5/1924:
motor Walter 60HP, rozpětí 9.72 m, délka 6.64 m, nosná plocha 13.60 m², váha prázdného letadla 344 kg, únosnost 228 kg, váha v letu 572 kg, největší rychlost při zemi s plným zatížením 155 km/h, , stoupavost s plným zatížením: 2000 m za 13 min.

B.11.1

Stroj byl zalétán 15. května 1924 pilotem Černohousem, o čtyři dny později provedl kontrolní let škpt. Vicherek. K 31. prosinci 1924 je stroj vykazován ve stavu 2. náhradní letky LP 1. Další známý záznam je o poškození během transportu z Václavského náměstí v Praze, kde byl stroj zřejmě předtím vystavován. Událost se stala 18. září 1925 a došlo k proražení křídla a ohnutí ostruhy. Stroj v té době byl evidován u 81. letky Leteckého pluku 1. Dne 12. října 1925 letoun nouzově přistál u Loun bez poškození, zpět do Prahy však doputoval na speciálním transportním vozidle značky Laurin & Klement. K 15. 12. 1925 a stejnému dni roku 1926 je stále vykazován u 2. náhradní letky LP 1. K 30. červnu 1928 je uváděn u cvičné letky LP1, stejně jako k 1. dubnu 1929. Dne 21. května 1930 je stroj zalétán po opravě v továrně pilotem Fritschem a rotným Barbusem. Kontrolní let o tři dny později provedl mjr. Berounský s kpt. Steinbachem a stroj převzala zpět armáda. Tento kus měl údajně po konci vojenské služby posloužit jako základ k přestavbě na speciál BH-11A1 s registrací OK-LES. K 30. listopadu 1930 je již uváděn ve skladu plukovního parku a mohl tak být později odprodán jako vrak bez motoru Ing. Štěpánovi. Více tedy v sekci o speciálech pod OK-LES.

B.11.2

Stroj zalétán 23. června 1924 pilotem Fritschem. Kontrolní let o dva dny později provedl kpt. Charvát. K 10. červenci 1924 je stroj vykazován u 2. letky LP 1. Dne 12. prosince 1924 byl stroj poškozen o vrata hangáru ve Kbelích při pojíždění četaře Dvořáka u 34. letky Leteckého pluku 1. V roce 1925 pak měl být drak zrušen po havárii bez známých podrobností.

Snímky níže byly s velkou pravděpodobností pořízeny dne 25. června 1924, kdy zástupci armády provedli kontrolní lety strojů výrobních čísel 2 až 7. Tomu odpovídá šest strojů připravených v řadě, záběry z druhé strany pak dokazují přítomnost stroje výrobního čísla 6 (viz B.11.6). Jedním ze zachycených strojů je tak i B.11.2.

B.11.3

Stroj zalétán 23. června 1924 pilotem Fritschem. Kontrolní let o dva dny později provedl škpt. Vicherek. K 10. červenci 1924 je stroj hlášen u 2. náhradní letky LP 1. Následuje záznam o nouzovém přistání kapitána Hamšíka z 12. srpna 1924, kdy je stroj hlášen u I. perutě Leteckého pluku 1. V srpnu 1925 je stále evidován u LP 1. Dne 31. července 1925 se osádka rtm. Vrecl a redaktor Hlasu lidu Vedral zranila, když vypadli z převráceného stroje po nouzovém přistání s vysazeným motorem. V té době je stroj vykazován u 81. letky Leteckého pluku 1. O další půlrok později, 23. března 1926, provedl po revizi v továrně zkušební let pilot Bican se škpt. Kejlou. Týž den byl proveden kontrolní přejímací let s osádkou kapitán Hamšík a škpt. Kejla. Stroj musel po vysazení motoru nouzově přistát a zřejmě došlo k významnějšímu poškození, protože k 14. červnu 1926 je stále vykazován jako poškozený ve skladu letiště a následně byl zřejmě zrušen.

B.11.4

Stroj zalétán 23. června 1924 pilotem Fritschem. Kontrolní let o dva dny později provedl škpt. Vicherek. K 10. červenci 1924 je stroj vykazován u 2. letky LP 1. Stroj ještě asi voněl novotou, když byl hlavním aktérem dvojité smrtelné havárie s posádkou des. Valenta a čet. Komenda dne 1. srpna 1924. Stroj sloužící u 2. letky Leteckého pluku 1 nedaleko Dřevčic v okrese Brandýs n/L ztratil rychlost a spadl po křídle. Výsledek je zachycen na fotografii, kde k určení konkrétní nehody napomohly vepsané poznámky Dřevčice a Brandýs. Stroj měl evidentně jen bílý obdélník pro plukovní znak a tříbarevnou kamufláž.

B.11.5

Stroj zalétán 23. června 1924 pilotem Fritschem. Kontrolní let o dva dny později provedl škpt. Vicherek. K 10. červenci 1924 je stroj vykazován u 2. letky LP 1. K 31. prosinci 1924 ve stavu 2. náhradní letky LP 1. Ani pátý vyrobený kus neměl příliš velké štěstí. Dne 19. srpna 1925 stroji stále sloužícímu u Leteckého pluku 1 s pplk. Skálou a npor. Hessem na palubě při startu v Kutné Hoře začal vynechávat motor a při pokusu o nouzové přistání skluzem došlo k uražení podvozku a následnému vznícení stroje, který kompletně shořel.

B.11.6

Stroj zalétán 23. června 1924 pilotem Černohousem. Kontrolní let o dva dny později provedl škpt. Charvát. Dne 28. října 1924 při štafetovém letu u příležitosti státního svátku stroj od Leteckého pluku 2 s posádkou Jůza – Bartoš přišel o podvozek při přistávání po větru na letišti v Olomouci. Od 4. prosince 1924 je vykazován v opravě u Hlavních leteckých dílen v Olomouci. O téměř rok později v září 1925 skončil převrácený v poli máku s rtm. Machovcem a des. Šimkem u obce Sudislav nad Orlicí. Tehdy už sloužil u Leteckého pluku 1. Zálet po revizi je zaznamenán 11. března 1926 s pilotem Fritschem, kontrolní let o 6 dní později škpt. Květoň s kpt. Noskem. K 1. dubnu 1926 vykazován u LPS Praha, k 23. říjnu 1926 u 2. náhradní letky LP 3. Poslední záznam je z 22. srpna 1927, kdy sloužil u 8. letky Leteckého pluku 3 na Slovensku. Při nouzovém přistání u Žiliny po vysazení motoru najel stroj do náhodných diváků a tři lehce zranil včetně malých dětí. Po této havárii byl stroj zrušen.

B.11.7

Stroj zalétán 23. června 1924 pilotem Černohousem. Kontrolní let o dva dny později provedl škpt. Charvát. K 30. červenci 1924 převzat 6. letkou LP 3 na Slovensko. V půlce dubna 1926 stále vykazován u stejné jednotky. Dne 5. března 1927 provedl tovární pilot Bican s mechanikem zkušební let zřejmě po revizi nebo tovární opravě. Kontrolní let za armádu provedli 21. března kpt. Vlček a škpt. Kejla. K 29. únoru 1929 je vykazován u cvičné letky LP 3 a ke konci září 1930 taktéž. V té době jednotka působí v Piešťanech. Snímky z armádního působení prezentují již novější podobu se zeleno – hliníkovým nátěrem a kruhovými znaky. Další snímek pak zachycuje stroj po předání do civilního užívání, na trupu však stále prosvítá původní zatřený armádní kód, který bych osobně rozluštil nejspíše jako M7 nebo M17. Do civilního rejstříku byl stroj zapsán 26. března 1934 s OLZ č. 280 a imatrikulací OK-ASV pro Slovenský aeroklub M. R. Štefánika Bratislava. Motor nesl výrobní číslo 29. V civilu mnoho nenalétal a záhy skončil havárií. Výmaz z rejstříku je proveden ke dni 30. srpna 1934.

B.11.8

Stroj zalétán 3. července 1924 pilotem Černohousem. Kontrolní let o den později provedl škpt. Charvát. K 1. listopadu 1924 je stroj vykazován u 2. náhradní letky LP 2, k lednu 1926 rovněž. K 15. dubnu 1926 se stroj nalézá v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci. V roce 1928 se v HLD Olomouc stroj ocitá opět na revizi. K 1. říjnu 1928 je vykazován u cvičné letky LP 2. V srpnu 1930 je v HLD dokončena oprava, zřejmě tedy předtím utržil poškození. K 30. září 1930 je stroj přidělen cvičné letce LP 3 do Piešťan. Dne 5. srpna 1933 je stroj zalétán po opravě v továrně pilotem Fritschem. Armádní kontrolní přebírací lety proběhly až o měsíc později, tj. 6. září 1933 s piloty npor. Polmanem a pplk. Heřmanským. Dál víme tak jen to, že armádní službu přestál a i on skončil ve službách civilních letců. Do civilního rejstříku byl stroj zapsán 4. května 1935 pod OLZ č. 356 s imatrikulací OK-BUA, držitelem byl Aeroklub České Budějovice. Motor nesl výrobní číslo 33. Zprostředkování armádních odprodejů zařizoval Aeroklub RČS a budějovická Boska byla slavnostně předána v Praze u příležitosti otevření nového hangáru Aeroklubu České Budějovice spolu s druhým letounem pro budějovický aeroklub. Zprávu o tom přinesl časopis Letectví v květnovém čísle ročníku 1935. Za řízením BH-11 usedli Ing. Boettner a Ing. Mráz, druhý stroj letěl s osádkou komisař Ing. Němec a MUDr. Janatka. Čestný doprovod při přeletu poskytla letadla Aeroklubu RČS, mimo jiné i speciál BH-11A-1 OK-LES. V pololetí roku 1936 Aeroklub České Budějovice referuje, že je Boska stále ve stavu, ale není letuschopná. Výmaz byl proveden k 8. říjnu 1938, protože v témže roce stroj havaroval.

B.11.9

Stroj zalétán 27. června 1924 pilotem Černohousem. Kontrolní let 4. července 1924 provedl škpt. Charvát. První drobný karambol při tvrdším přistání je zaznamenán už 29. července 1924 na letišti v Olomouci. To měl stroj náležet k Leteckému pluku 1. O půl roku později v únoru 1925 totéž letiště a tytéž problémy, tentokrát je stroj hlášen k 33. letce Leteckého pluku 2. V roce 1925 je také hlášen na opravě v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci. V září 1925 je stroj zpět u Leteckého pluku 1 a poškozen je při nouzovém přistání bez motoru v Praze. Na to zřejmě následuje oprava v továrně, protože tovární zálet provádí pilot Bican 14. ledna 1926 a kontrolní let o den později osádka pplk. Skála a kpt. Joukl. K 30. dubnu 1926 je stroj vykazován u 2. náhradní letky LP 1, v říjnu 1926 u stejné jednotky praskla vzpěra při akrobacii. V srpnu 1927 je stroj opět u Leteckého pluku 2, konkrétně 72. letky a při přistání v Olomouci praskla pneumatika. K 30. červnu 1928 je stroj vykazován pro změnu u cvičné letky LP 1, v dubnu 1929 tamtéž. K 30. listopadu 1930 je vykazován ve skladu plukovního parku. Další armádní záznam je z 10. prosince 1931, kdy četař Šerhant stroj v Praze zalétl snad pro sousední jednotku, protože v té době nově slouží u bombardovací 82. letky LP5. Ke konci roku 1933 si stroj zaznamenává do svého zápisníku letů pilot Macháček u Pilotní školy stíhací v Chebu.

Stroj přečkal všechny nástrahy a dočkal se civilní kariéry. Do civilního rejstříku byl zapsán 4. června 1936 pod OLZ č. 482 s imatrikulací OK-LAK pro MLL Piešťany. Výrobní číslo motoru bylo 15. Stroj údajně dolétal ještě v roce 1936, ale poznámka v rejstříku uvádí, že ještě v roce 1941 se doklady k letounu nalézají na Slovensku. Jedná se asi o jediný civilní stroj, na který mi není zatím známa žádná fotografie.

B.11.10

Stroj zalétán 30. června 1924 pilotem Fritschem. Při kontrolním letu škpt. Charváta 4. července 1924 stroj nouzově přistál, ale zřejmě bez poškození. K 1. listopadu 1924 je stroj vykazován u 2. náhradní letky LP 2. Další nouzové přistání, tentokrát i s poškozením stroje, proběhlo v březnu 1925 u Litovle v rámci služby u Leteckého pluku 2 a za kniplem bylo další slavné jméno, npor. Alexander Hess. Na nouzová přistání u tohoto kusu nebyla nouze a tak v červenci 1926 opět přistává, tentokrát do brambořiště u Plzně a stroj skončí koly vzhůru. V té době slouží u 3. letky LP2. Možná se oprava poněkud protáhla, protože zkušební let s pilotem Fritschem je zaznamenán až 14. července 1927. Zda se opět přihodilo něco nešťastného, netuším, ale zálet provádí stejný pilot až 19. listopadu 1927 a kontrolní přebírací let o tři dny později kpt. Hess s kpt. Čermákem. Ke 2. dubnu 1928 je stroj vykazován u cvičné letky LP 2. K 31. březnu 1929 je stroj po dokončené opravě v HLD Olomouc vrácen zpět k cvičné letce LP 2. Další záznam, neméně dramatický, je z června 1930. Stroj stále slouží u cvičné letky LP2 a pilotu Kabourkovi se za letu utrhly dva válce z motoru a ještě ho stihly vzít po hlavě, ale naštěstí zřejmě jen lehce, protože nouzově přistál (opět) bez dalšího poškození stroje. Motor byl zrušen a vyměněn a stroj tak sloužil dál. Z opravy v Hlavních leteckých dílnách se vrací v září. Ke konci roku 1933 stroj eviduje pilot Macháček u Pilotní školy stíhací v Chebu, což nám potvrzuje i snímek s trupovým kódem c150.

Později stroj přešel do civilních služeb. Do civilního rejstříku byl zapsán 28. dubna 1934 pod OLZ č. 310 s imatrikulací OK-AZG pro Západočeský aeroklub Plzeň. Výrobní číslo motoru bylo 53. Již v září 1934 se stroj účastní Národního letu RČS na trase Praha – Hradec Králové – Pardubice – Olomouc – Baťov – Piešťany – Bratislava – Brno – Přibyslav - Praha a osádka P. Široký a F. Hanzlík dosáhla na krásné třetí místo. Krátký článeček v říjnovém čísle Letectví ročníku 1935 pak nejspíše souvisí s níže uvedenou fotografií havarovaného stroje a možná i jeho koncem. V neděli 29. září 1935 zajišťoval Západočeský aeroklub program na dvou leteckých dnech zároveň, a to v Rožmitále pod Třemšínem a v Příbrami. Aeroklub vyslal celkem šest strojů a Boska se účastnila v Rožmitále. Při startu stroj nejspíše ztratil rychlost, narazil na příkop a skončil v oraništi těžce poškozený. Osádka měla štěstí více, protože pilot Petr byl jen poraněný v ústech a cestující Salzman vyvázl dokonce bez zranění. Výmaz v rejstříku uveden není, podle údajů plzeňského aeroklubu stroj dolétal v roce 1936, ale možná už nebyl po výše uvedené havárii opravován.

B.11.11

Stroj zalétán 3. července 1924 pilotem Fritschem. Kontrolní let 4. července 1924 provedl škpt. Charvát. K 1. listopadu 1924 je stroj vykazován u 2. náhradní letky LP 2. V roce 1928 se ocitá v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci. K 4. červenci 1928 je opět vykazován u LP 2, tentokrát u cvičné letky. K 30. červnu 1930 je zaznamenán u slovenského LP 3. Dalším záznamem o tomto stroji je drobná nehoda končící prasklou ostruhou při továrním letu na letišti v Čakovicích dne 18. ledna 1933 s exotickým pilotem Mr. Nieh-Heng-Yü. Poslední zprávou o jeho armádních osudech je až zápis v zápisníku letů pilota Macháčka u Pilotní školy stíhací v Chebu v posledních měsících roku 1933.

Stroj pokračuje civilní kariérou, kterou odstartoval zápis do civilního rejstříku dne 27. září 1934 pod číslem zápisu 347 s imatrikulací OK-MOG pro Moravskoslezský aeroklub Brno. Výrobní číslo motoru bylo 85. Stroj nesl podobné barevné schéma jako BH-10 stejného aeroklubu včetně trojúhelníkové vlaječky MAK Brno na obou stranách přídě. V září roku 1934 se spolu s mnohými dalšími aeroklubovými Boskami účastní Národního letu RČS, osádka F. Lipovský a V. Krejčí obsadili 14. místo. Stroj se účastní i druhého ročníku tohoto závodu ve dnech 14. a 15. září 1935, tentokrát pilot Lipovský vyměnil spoluletce za J. Skirku a spolu obsadili 22. místo. Velká část aeroklubů se totiž účastnila s čerstvě nabytými mnohem modernějšími stroji Praga E-114 a Letov Š-39/139/239. Z rejstříku byl stroj vymazán 29. února 1936.

B.11.12

Stroj zalétán 3. července 1924 pilotem Fritschem. Kontrolní let 4. července 1924 provedl škpt. Charvát. K 1. září 1924 je stroj převzat od LPS Praha k LP 3 a zařazen k 13. letce. V únoru 1925 stroj nouzově přistává ve Slezsku v rámci služby u Leteckého pluku 2, přistání skončilo poškozením. To ale asi nebylo vážné, protože o necelý měsíc později opět nouzově přistává po vysazení motoru, tentokrát u Napajedel a stroj patří Leteckému pluku 1. Zde možná bylo poškození rozsáhlejší, protože tovární zálet provádí pilot Bican 11. března 1926 a kontrolní let škpt. Květoň a kpt. Čaboun o pět dnů později. K 1. dubnu 1926 je stroj u LPS Praha (plukovní sklad). K 30. červnu 1928 je stroj u cvičné letky LP 1, v dubnu 1929 spadá stále pod stejnou jednotku, ale je toho času zapůjčen 34. letce. K 30. červnu 1930 je vykazován u 31. letky LP 1, což je nově přečíslovaná 34. letka. Další nouzové přistání je zaznamenáno až v září 1931 a po opravě stroj odlétá na letiště Bratislava Vajnory, kdy stroj slouží u 38. letky Leteckého pluku 3. Ke konci roku 1933 ho pilot Macháček zaznamenává u Pilotní školy stíhací v Chebu.

I tento stroj přežil do předání k civilní službě, kdy došlo k jeho odkoupení od vojenské správy. Do civilního rejstříku byl zapsán 27. července 1934 pod číslem zápisu 331 s imatrikulací OK-HAA pro Aeroklub Hradec Králové. Výrobní číslo motoru bylo 77. I tato Boska se zúčastnila prvního Národního letu RČS v září 1934. Osádka prap. B. Landa a F. Král však závod nedokončila, zpráva aeroklubu praví, že stroj byl „po celou dobu stíhán nehodami rázu technického“. Pokus o reparát proběhl na druhém ročníku o rok později ve dnech 14. a 15. září 1935, zde však stařičká Boska s osádkou čet. L. Bobek a R. Vančurová už nemohla konkurovat modernějším sportovním strojům a obsadila až 33. místo. Výmaz byl proveden k 4. září 1936 z důvodu stáří stroje.

V civilním rejstříku lze pod číslem zápisu 53 najít ještě jednou BH-11.12 s registrací L-BONH. Zde však s největší pravděpodobností jde o jiný stroj vzniklý na draku B.9.12 a označovaný BH-11E.

B.11.13

Stroj zalétán 2. července 1924 pilotem Černohousem. Kontrolní let 4. července 1924 provedl škpt. Charvát. K 5. srpnu 1924 je stroj z plukovních skladů přidělen k 7. letce LP 3. Další známý záznam je z 21. září 1925, kdy pilot Cinibulk od Leteckého pluku 1 při přistání ve Kbelích „zakopl“ o hrbol a urazil podvozek. Stroj byl opraven v továrně a zálet provedl pilot Bican s mechanikem 15. ledna 1926 a týž den provedli kpt. Hamšík se škpt. Kejlou let kontrolní. Další záznam je o záletu pilota Jíry z 12. listopadu 1927. Dne 26. března 1930 je stroj přidělen k LP 1.

Tento kus mi zatím vychází jako nejlepší kandidát na plzeňský kus s registrací OK-AZL. O něm krom jediného nekompletního snímku víme jen to, že do letového parku aeroklubu přibyl v počátku roku 1936 díky článku v dubnovém čísle Letectví 1936. Stroj měl sloužit zřejmě jako náhrada za zničený OK-AZG. Článek v dalším čísle Letectví pak informuje o imatrikulacích klubových letadel komisí MVP dne 8. května 1936, při kterých komise neměla prodloužit imatrikulaci posledních dvou Letovů Š-10. Snímek na mě působí tak, že by mohl být pořízen u této příležitosti. V rejstříku se však stroj OK-AZL neobjevil a ani knihy a články ZAK Plzeň se o něm víc nezmiňují.

B.11.14

Stroj zalétán 19. července 1924 pilotem Černohousem. Kontrolní let 21. července 1924 provedl škpt. Vicherek. K 26. červenci 1924 je z plukovních skladů přiřazen k 5. letce LP 3 na Slovensko. Tam se tento kus nalézá i v listopadu 1924 a březnu 1925, protože tam má zaznamenáno nouzové přistání a havárii s vytržením motoru včetně přepážky na letišti v Nitře. Tuto nehodu nám dokumentují první snímky dole. V březnu 1926 se stroj nalézá v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci. K 23. říjnu 1926 je pak vykazován u 2. náhradní letky LP 3.

V období duben až září 1928 byl stroj zapůjčen od MNO k továrně pro realizaci propagačního letu do Švýcarska s imatrikulací L-BONS (v rejstříku však zapsán není) a údajně také vypomáhá na poštovní lince Praha – Liberec provozované továrnou. V té době stroj nese tovární zbarvení, tj. krémový s červeným podvozkem. Do Curychu odlétl pilot kpt. Malkovský s povolením MNO dne 6. dubna 1928 z Prahy a let provedl na žádost švýcarských sportovních letců, kteří požádali továrnu Avia o předvedení tehdy tak populárního a úspěšného typu. Malkovský byl zvolen proto, že byl Švýcarům dobře znám z loňské účasti na mezinárodním závodu v Curychu. Stroj byl předveden postupně v Curychu, Bernu, Thunu, Basileji, Lausanne a Neuchatelu. Dne 7. května 1928 se pak v Neuchatelu zúčastnil leteckého meetingu a v závodu lehkých letadel bez přípravy zvítězil. Dne 10. května 1928 pak s mechanikem Ulmanem přistáli v Praze. Některé zdroje uvádějí, že stroj ve Švýcarsku zůstal jako vzor pro sériovou výrobu, to ale záznamy o návratu a o další budoucnosti tohoto výrobního čísla spolehlivě vyvracejí.

Stroj je známý také ze série továrních fotografií dokládajících mimo jiné skládání křídel pro transport. V té době již nese novější podobu zbarvení – spodní plochy hliníkové, horní zelené a kruhové znaky. V únoru 1930 je dokončena další z oprav v Hlavních leteckých dílnách v Olomouci. K 30. červnu 1930 je stroj vykazován u LP 2.

I tento kus se objevuje v civilním rejstříku, konkrétně k 18. květnu 1935 je pod číslem zápisu 364 s imatrikulací OK-AVM zapsán pro Aeroklub vysokoškolského sportu Letňany. Výrobní číslo motoru bylo 18. Bohužel už 8. září 1935 stroj po pádu do vývrtky usmrtil oba letce a skončil v troskách. Podrobněji o havárii referuje úvod nekrologu obou letců v zářijovém čísle Letectví 1935:
Dne 8. září 1935 v 16:20 zřítilo se na letňanském letišti letadlo AVM B 11-14. V jeho troskách okamžitě dodýchal pilot JUC. Jaroslav Kučera, tajemník Aeroklubu Vysokoškolského sportu. Téhož dne krátce před půlnocí zemřel v nemocnici na Bulovce polní pilot – letec Ing. František Mráz, poručík v záloze, chefpilot Aeroklubu V.S. Příčinou neštěstí byly nepříznivé povětrnostní podmínky.
Co chcete vědět víc, vy, kteří jste je znali, vy, kdož je neznáte a slýchávali jste o nich vyprávět? Jakým způsobem dostalo se do vývrtky jejich letadlo, s kterým odstartovali ke kratičkému přeletu z kbelského letiště na letňanské? Nikdo neviděl počátek té vývrtky. Neboť nikdo neměl ani zdaleka starost o letadlo, u jehož kormidel seděli tak skvělí piloti, jako Ing. Mráz a Jarka Kučera. Ovšem, byl prudký nárazový vítr – ale což ti dva se tolikrát nervali s větrem mnohem horším? Nepříznivé povětrnostní podmínky ... náraz větru ... osud ... něco, co se snad mělo stát. Rána, která doufejme neměla čas zabolet dva kamarády v letadle (Jarka Kučera zemřel okamžitě při nárazu, Ing. Mráz dodýchal, nenabyv vědomí) – která ale strašně bolí ty, kdož zůstali.
Zprávy MVP otiskované v časopise Letectví uvádějí výmaz z rejstříku k prosinci 1935. Díky archivu pana Václavíka můžeme jeho civilní podobu spatřit i na fotografiích níže.