Ford Trimotor OK-FOR
Napsal: 06 zář 2017, 09:23
Možná už o horké novince Světa křídel víte, nicméně si dovolím na ni upozornit i zde.
Ze 100 fotografií je na 30 věnováno právě našem jedinému Fordu Trimotor.
Na E-Dayi bude kniha se slevou a možná i nějakou tou "miniautogramiádou".
Autorské shrnutí (celé knihy):
Kniha připomíná dnes již vzdálenou etapu vzniku československé letecké dopravy, piloty, letadla a události této éry. V první části systematicky popisuje, jak československé vojenské letectvo výběrem pilotů a poskytnutím prvních letadel vyzkoušelo a pak uvedlo do provozu pravidelnou leteckou dopravu na hlavních tratích Československa. Další část přibližuje na životním příběhu pilota Josefa Sedláře osudy a osobnosti necelé desítky zakládajících pilotů Československých státních aerolinií. Připomíná tak ve vší skromnosti ty, kteří u nás konali dílo jejich velkého druha Antoine de Saint-Exupéryho. Třetí část je věnována historii v Evropě ojedinělého letadla Ford Trimotor, které zanechalo v naší letecké historiografii výraznou stopu. Jsou zde proto autenticky a komplexně popsány události, které provázely vstup letadla Ford Trimotor do služeb Československých aerolinií, obdiv a problémy s tím spojené i autenticky doložený průběh katastrofy OK-FOR.
Recenzní slovo (výňatek k OK-FOR):
Poslední, vrcholící oddíl zabývající se Fordem 5-AT-C u ČSA, přináší velmi zajímavé dosud ne v úplnosti publikované údaje o okolnostech kolem pořízení letounu, který prodělal evropské předváděcí turné. Vrcholně zajímavá je polemika zainteresovaných složek, která se přenesla i do mediálního tisku. Před nástupem licenčně vyráběných třímotorových Avia-Fokkerů obou známých typů byl Ford OK-FOR skutečně průlomem a lze říci „vlajkovou lodí“ u ČSA. Naděje do něj vkládané byly přervány tragickou katastrofou, první se ztrátami životů u ČSA, za letní bouře nebývalé síly v blízkosti Jihlavy. Poslední část přináší veškeré možné pohledy na aspekty této tragédie, včetně postřehů svědků. Ke vzpomínce na letadlo přispěl v osmdesátých letech svým barvitým způsobem též pan Jan Trnka, syn tehdejšího ředitele letiště Praha Ing. Bedřicha Trnky – v roce 1930 mladý chlapec. Měl nejenom fenomenální paměť, ale vedl si až do pozdější doby podrobné denní záznamy, včetně povětrnostní situace.
Ze 100 fotografií je na 30 věnováno právě našem jedinému Fordu Trimotor.
Na E-Dayi bude kniha se slevou a možná i nějakou tou "miniautogramiádou".
Autorské shrnutí (celé knihy):
Kniha připomíná dnes již vzdálenou etapu vzniku československé letecké dopravy, piloty, letadla a události této éry. V první části systematicky popisuje, jak československé vojenské letectvo výběrem pilotů a poskytnutím prvních letadel vyzkoušelo a pak uvedlo do provozu pravidelnou leteckou dopravu na hlavních tratích Československa. Další část přibližuje na životním příběhu pilota Josefa Sedláře osudy a osobnosti necelé desítky zakládajících pilotů Československých státních aerolinií. Připomíná tak ve vší skromnosti ty, kteří u nás konali dílo jejich velkého druha Antoine de Saint-Exupéryho. Třetí část je věnována historii v Evropě ojedinělého letadla Ford Trimotor, které zanechalo v naší letecké historiografii výraznou stopu. Jsou zde proto autenticky a komplexně popsány události, které provázely vstup letadla Ford Trimotor do služeb Československých aerolinií, obdiv a problémy s tím spojené i autenticky doložený průběh katastrofy OK-FOR.
Recenzní slovo (výňatek k OK-FOR):
Poslední, vrcholící oddíl zabývající se Fordem 5-AT-C u ČSA, přináší velmi zajímavé dosud ne v úplnosti publikované údaje o okolnostech kolem pořízení letounu, který prodělal evropské předváděcí turné. Vrcholně zajímavá je polemika zainteresovaných složek, která se přenesla i do mediálního tisku. Před nástupem licenčně vyráběných třímotorových Avia-Fokkerů obou známých typů byl Ford OK-FOR skutečně průlomem a lze říci „vlajkovou lodí“ u ČSA. Naděje do něj vkládané byly přervány tragickou katastrofou, první se ztrátami životů u ČSA, za letní bouře nebývalé síly v blízkosti Jihlavy. Poslední část přináší veškeré možné pohledy na aspekty této tragédie, včetně postřehů svědků. Ke vzpomínce na letadlo přispěl v osmdesátých letech svým barvitým způsobem též pan Jan Trnka, syn tehdejšího ředitele letiště Praha Ing. Bedřicha Trnky – v roce 1930 mladý chlapec. Měl nejenom fenomenální paměť, ale vedl si až do pozdější doby podrobné denní záznamy, včetně povětrnostní situace.