Diskusní fórum modelářů

To Pavel:
Tak to se asi budu muset někdy zastavit a skouknout to na vlastní oči.Takhle na první poslech bych si myslel,že tam budou vidět ty hrany po to škrabání skalpelem(ty žaluzie jsou většinou v barvě kovu a tam je vše vidět),ale když to máš odzkoušený Ty,tak to bude určitě gut.
To co jsem navrhoval já, jsem včera odzkoušel a nestojí to za mnoho.Jde to špatně.Dík za radu.
Dnes jsem začal s pokládkou překližky na Avii BH-22 a zatím špica.Doufám,že to později nějak nepodělám.

StandaK píše:Ahoj, ono je to komplikovanější, než se na první pohled zdá.

Je dobré myslet na to, že mezi technologické postupy při natahování plátěného potahu patřil i nátěr lakem, v němž byl ovšem rozmíchán pro zpevnění či zvýšení odolnosti hliníkový prášek. Takže plátěné plochy již z tohoto důvodu působily stříbřitě a ne vždy se znovu natíraly stříbřitou barvou. V podstatě se dá zjednodušit velmi obecně, že u kamuflovaných mašin se natíraly jen horní a poční plochy kamuflážními barvami, zatímco spodní plochy byly ponechány v barvě stříbřitého prolakovaného plátna. Školní mašiny byly bez kamuflážních barev na všech plochách (na některých fotkách bývá vidět prosvítání plátna, tedy pouze lak s rozpuštěným hliníkovým práškem a žádná hliníková barva), dřevěné části pak v barvě přírodního lakovaného dřeva, tedy se zřetelnou strukturou dřeva (odtud ono zjednodučené "křídla stříbrná a trup hnědý"). Kovové části mohly být zaleštěné a mohly být také natřeny ochranným lakem, ale rozhodně vypadaly jinak "stříbřitě", než plátěný potah. Chce to fotku konkrétního stroje a tu řešit. ALE tak to nemuselo být u všech BH21/22, tím spíš, když se přidaly opravy laku po různých generálkách a pod.

Já bych si dovolil s tímto tvrzením tak trochu nesouhlasit. Tohle by tak mohlo platit pro "pramáti šestku" tam bych to ještě uznal. Ale BH-22 už je něco jiného. Ta už byla natíraná podle předpisů platných u vojáků. Nátěr sám byl na těchto Aviích vždy lesklý. A to vysoce lesklý.! Druhá věc je ta, že lesk šel po čase do kopru. Co se týká školních, které měly odpovídat standartu "dřevěný trup a stříbrný křídla+OP" Tak je zdokumentováno, že Avia se chovala tak trochu šplhounsky. Trupy se totiž natřely kopletně celé hnědou, nebo hnědozelenou barvou. A když říkám celé, tak myslím celé, tedy včetně kapot, krytek a podvozku. Křídla a OP byly natřené stříbrně. A když říkám natřené, tak myslím natřené..žádnej sypanej prášek do cellonu. A když pak přišel předpis o celostříbrných letadlech, tak se prostě natřely celé. Jednou barvou celý éro a šmytlik. Tady na té fotce je vidět, že ten stříbrný nátěr je aplikovaný i na vejfuky... Poukazování na "rozdílné" porty u havarované Avie je hodně zavádějící. Všechno je to prostě jeden nátěr, ale stříbrná (nebo hliníková, chcete-li) je tak trochu laškovná barva. Dokáže hodně zkreslovat. Prostě "hází prasátka". Je třeba si uvědomit, že plátno mezi žebry je při osvitu v jiném úhlu, než porta a to už stačí k tomu, že jakoby "barevně" vystupují.

..a jiný pohled na spodní stříbrné (hliníkové) plochy křídla, tentokrát u BH-21.. Myslím, že je vidět, že se jedná o poctivý nátěr. Ostatně takový nátěr samozřejmě zlepšoval i výkony samotného letounu.

..a že se stříbrný cellon asi nepoužíval je vidět na tomhle kusu plátna z BH-21. I když pod kurzorem najdete trochu skeptický "rozbor" kvality použitých barev..

No tak to jsi mne Zdesko nepotěšil.Mám to ve fázi schnutí překližky z olejovky-ten hnědý nátěr trupu by byl o dost rychlejší.Už to tak nechám,protože mám chuť si udělat dřeváka a ta překližka v kombinci se stříbrnou bude tomuhle éru sakra slušet.
Stejně si někdy připadám jako právoplatný člen What if SIGu.Sáhodlouze pátrat jak to asi mohlo být,snažit se o ono posvátné dodržení shody s předlohou a po zařazení do vitríny se dozvědět,že je to špatně.Vždy si říkám,že po devadesáti letech už je to asi úplně jedno.Baví mne ta stavba a na pěkně udělaný model se ve vitríně vždy rád podívám.
No ale každopádně díky všem za pěkné fotky a názory.

To zdesko: Dovolím si tvrdit, že pokud to zobecňujete, pak pravdu rozhodně nemáte. Samozřejmě, že byly B22 (netvrdím a netvrdil jsem, že všechny a po celou dobu činné služby) a přinejmenším jedna Bš21 v provedení "dřevěné části v původní barvě materiálu", tedy s jednoznačně zřetelnou strukturou dřevěné překližky, a plátěný potah alá "hliníkový prášek v laku" a ne v lesklé hliníkové barvě. Příkladem, byť ne zcela zřetelným, budiž první ze tří fotek B22 na předchozí stránce. Ostatně, kdbyby byla pravda o důslednosti nátěru trupů u avie, pak by krytky a kovové části byly hnědé a ne ve stříbřité barvě, že. Do příštího týdne sem pár fotek hodím, na kterých to bude zřejmé...

Pánové, využiji tohoto tématu k zásadnímu dotazu na borce-odborníky na čs. předválečné konstrukce, konkrétně tedy na "dvaadvacítku".

Dosud byl pro mne "směroplatný" materiál uveřejněný v Letectví v rámci rubriky Malé letectvo (L+K 1984/6, Ivan Hrozinka). Zde se hovoří o tom, že při konverzi z B.H.21 je nutno zkrátit trup v přední části o bezmála 3 mm (menší rozměry motoru HS-8Aa). Tomu odpovídá rozdíl v udávané délce B.H.22 v onom článku (6,66 m) a původní B.H.21 (6,87 m) např. v Monografii L+K 1974/1.

Když jsem se ale díval na fotografie výlisků stavebnic Fly, viz recenze na Britmodelleru, tak na mi připadalo, že trupy mají stejnou délku - při porovnaní vzhledem k délce sousedícího dílu poloviny dolního křídla by ony 3 mm musely být již patrné.

http://www.britmodeller.com/forums/index.php?/topic/234935209-avia-bh-21-czechoslovak-fighter-and-training-aircraft-172-fly/
http://www.britmodeller.com/forums/index.php?/topic/234933314-avia-bh-22-czechoslovak-training-aircraft-172-fly/

Model BH-22 tedy v tuto chvíli nevlastním, mám koupenou jen jednadvacítku a právě jsem se zamýšlel, zda začít ještě shánět, a tudíž jsem se pustil do sbírání a třídění dostupných informací.


Má pravdu model, či staré L+K? Nebo je pravda někde uprostřed? Z ostatních témat kolem "21" jsem pochopil, že ani pánové Jan_K či Zdesko si při pokusu o rekonstrukci výkresu nejsou zcela jisti přesnou polohou uložení motoru 8Fb... Jak se lišily rozměry HS-8Aa? Prozatím jsem zjistil, že na výkresech v onom L+K 1984/6 je oproti fotografiím dost pochybně znázorněna poloha "zalomení" dřevěného koorpusu trupu pod výfuky...

Neznám tyhle dva kity "naživo", ale při pohledu na ně mi připadá, že tam ten délkový rozdíl je. Musíš vycházet z toho, že ty Hispánky byly posazené v letounu svojí zadní částí jakoby na stejném místě. Jejich poměrně velký velikostní rozdíl však způsobil, že H-S 8Aa (150k-BH-22) nedosahovala dopředu tak daleko, jako H-S 8Fb (300k-BH-21). Tady pak musíš hledat ten délkový rozdíl obou letounů. Kity by tedy měly mít rozdílnou rozteč výfuků a s tím související délky motorových kapot. Tento délkový (a také váhový) rozdíl byl u BH-22 kompenzován "zrušením" stupnění křídel. Přidávám pro porovnání náčrtek obou motorů. Je to jen skica, která měla sloužit pro nakreslení co nejpřesnějších výkresů těchto Avií. Bohužel pro nedostatek podkladů jsem toho nakonec nechal. Nicméně rozdílná velikost obou motorů z náčrtku patrná je..

zdesko píše:..a že se stříbrný cellon asi nepoužíval je vidět na tomhle kusu plátna z BH-21. I když pod kurzorem najdete trochu skeptický "rozbor" kvality použitých barev..

Tu fotku plátna jsem tam kdysi dával já:), ale myslím, že o nepoužívání "stříbrného cellonu" celkem nic nevypovídá. Vzorek nepochází ze spodních ploch. Skeptický rozbor kvality barvy se týkal konkrétního aeroplánu. Dodavatel tenkrát vyrobil trvale lepivý a neschnoucí zmetek.

Jak to bylo se stříbrnou na plátno? Stříbrná vznikala až rukou lakýrníka. Do čirého laku prostě vmíchal hliníkový prášek. Na plátno přišlo vždy několik vrstev. Ta první se zásadně štětkovala, aby se lak vpravil do struktury plátna. Úplně navrch přišel uzavírací čirý lak. Díky němu měl povrch (dočasně) zrcadlový lesk, což se projevuje i na fotkách v diskusi. Hliníkový prášek figuruje v položkových rozpočtech, které byly součástí faktur vydaných po opravách aeroplánů. Stříbrná barva se mezi položkami nevyskytuje...

zdesko píše:Neznám tyhle dva kity "naživo", ale při pohledu na ně mi připadá, že tam ten délkový rozdíl je. Musíš vycházet z toho, že ty Hispánky byly posazené v letounu svojí zadní částí jakoby na stejném místě. Jejich poměrně velký velikostní rozdíl však způsobil, že H-S 8Aa (150k-BH-22) nedosahovala dopředu tak daleko, jako H-S 8Fb (300k-BH-21). Tady pak musíš hledat ten délkový rozdíl obou letounů. Kity by tedy měly mít rozdílnou rozteč výfuků a s tím související délky motorových kapot. Tento délkový (a také váhový) rozdíl byl u BH-22 kompenzován "zrušením" stupnění křídel. Přidávám pro porovnání náčrtek obou motorů. Je to jen skica, která měla sloužit pro nakreslení co nejpřesnějších výkresů těchto Avií. Bohužel pro nedostatek podkladů jsem toho nakonec nechal. Nicméně rozdílná velikost obou motorů z náčrtku patrná je..

Právě se zaobírám rozdíly obou Hispanek a podle technické dokumentace se dosti lišily v šířce, výšce a váze,
ale v délce byl rozdíl jen 20 mm. Což je pro měřítko 1:72 dle mého zanedbatelné.
Nepřeměřoval jsem BH-21 a BH-22. Ale u Š-21 ten váhový rozdíl řešili prodloužením "čumáku". Na modelu to dělá 4mm.

Zdroj: https://www.autoantikvariat.cz/katalog/15890-avia-predpisy-o-osetrovani-a-montovani-letounu