Diskusní fórum modelářů

Tak Maďarsko by se nejspíše přidalo k útoku na nás, až by Němci zaznamenali nějaký větší úspěch nebo by významně prolomili naše linie. Otázkou je, zda by i za tak nepříznivé situace pro ČSR Rumunsko skutečně dohodu dodrželo. Ti dobrovolníci z Jugoslávie, mně to přišlo v knize Žáby v mlíku strašně zjednodušené. Tam by záleželo na rychlosti a výcviku těch dobrovolníků. A zajištění základní výstroje a výzbroje. Ze Slovenska by se přepravovali pěšky, bez těžších zbraní. A ty by asi ani potom nedostali, maximálně lehké kulomety vz. 26 nebo TK vz. 24. Taky je otázka, co by dělalo politické vedení Jugoslávie.

takže ten přes milion mužu by jsi měl dost roztahanej po obvodu republiky..

Asi tak, nelze říci, že jsme proti Německu měli 1milion mužů. Ve směrech útoků mohli Němci proti našemu praporu nasadit jednotku minimálně o síle pluku nebo někdy i divize. Naše hranice a poloha byly prostě to velké mínus. Finové měli větší hloubku území a hlavně byli napadeni. Kdyby nás místo Mnichova Němci 30. září napadli, tak si myslím, že by se nic neodevzdávalo.

Nemyslím, že by Maďarské kráľovstvo robilo niečo viac ako rachotenie zbraňami. Rumuni by sa pohli, pretože ak nie, riskovali by stratu Sedmohradska, tak ako sa to v skutočnosti aj stalo. Takto by mali cassus beli na umravnenie Horthiho.A ešte mi povedz, kade by maďari útočili? Cez Dunaj? To by museli bravúrne zvládnuť násilný prechod toku, čo je aj v súčasnosti považované za jednu z najťahších operácií. Alebo cez Ipeľ? Ten je síce menší, ale na slovenskej strane v tej dobe bol katastrofálny stav hustoty komunikácií a po pár kilometroch roviny začínajú kopce. A aj nemci počas SNP mali čo robiť, aby tade prešli. Jediný logický smer by bol od Miškolca na Košice a odrezať zásobovanie z Rumunska, poprípade obsadenie Zakarpatska. Lenže podľa toho čo maďarská armáda predviedla počas Malej vojny v marci 1939, by na jej zadržanie stačili aj druhotriedne jednotky.

Tak on nikdo netvrdí, že ten jejich útok by byl zdrcující, tam šlo spíše o to, že tam vázali naše síly. Asi těžko bys na Slovensku vysvětlil, že stahuješ většinu armády do Čech, protože Maďaři jsou slabí. A nějaká armáda tam být musel, aby republika demonstrovala odhodlání bránit ji celou a ne jen některé části.

Na Slovensku ale boli dislokovane jednotky styroch Hranicnych oblasti, ktore boli viac menej o sile divizie, plus dve pesie a jedna mobilna divizia 3 armady ako aj zaloha HV o sile styroch pesich divizii. Sily 3.armady ako takej by na Madarov pravdepodobne stacili, problemom by skor mohlo byt madarske letectvo, ktore by pre uz aj tak pretazene letectvo CSR mohlo predstavovat realnu hrozbu. Samozrejme, situacia by sa zmenila, ak by Rumuni mobilizovali a zasiahli. Co by dost pravdepodobne urobili.
V konecnom dosledku, Rumuni ciastocne mobilizovali v marci 1939.

Našel sem tohle ,není to žádná velká kvalita ale mě to zaujalo .

pěkná fotečka
mě připomíná citát:
Němečtí občané, střezte se okamžiku, až neleštěná kanada českého vojáka bude pochodovat po berlínských ulicích.

a nebo cosi o drancování obchoďáků v Mnichově

ramasa píše:Asi tak, nelze říci, že jsme proti Německu měli 1milion mužů. Ve směrech útoků mohli Němci proti našemu praporu nasadit jednotku minimálně o síle pluku nebo někdy i divize. Naše hranice a poloha byly prostě to velké mínus. Finové měli větší hloubku území a hlavně byli napadeni. Kdyby nás místo Mnichova Němci 30. září napadli, tak si myslím, že by se nic neodevzdávalo.

No, ono je to sporné. Hitler v Mnichově blufoval, protože prostě blufovat musel. A vyšlo mu to, protože byl asi jediný na západ od nás, který opravdu VĚDĚL, co je za našima hranicema.
Francouzi nás měli za nějaké "Bohémes", tedy Cikány, kteří žerou kořínky. Tak nás s lehkým srdcem pustili a svůj omyl si (alespoň někteří) uvědomili, až když se původně naše LT 38 valily na Paříž (ano, uznávám, většina LT 38 byla vyrobená až po okupaci, ale tady šlo i o výrobní kapacity ČSR, nemluvě o tom, že ani LT 35 nebyly k zahození. A navíc množství děl a jiných zbraní, ohromné množství munice)..
Hitler naproti tomu věděl, co by ho čekalo, a proto se snažil o jednání, které mu nakonec vyšlo. Kdyby se rozhodl na nás zaútočit, lehké by to rozhodně neměl - už z ekonomických důvodů. ČSR měla strategické zásoby na dva měsíce války, Německo jen na čtrnáct dní. Takže nám by stačilo držet se dva týdny (což bychom snad zvládli) a Německu by hodně rychle došlo magi. Byly to teprve čs. zásoby, které umožnily Německu zaútočit na Polsko... A to bylo Polsko reálně slabší (sice více vojáků, ale mnohem zastaralejší výzbroj, roviny umožňovaly snadné útoky tankových klínů, obklíčené bylo podobně jako my), legie Condor už byla doma atd.
Podtrženo a sečteno: Německo by útok na nás stál mnohem víc, než o rok později útok na Polsko, a to i v prostých číslech. A když si tato čísla porovnáme s reálnými ekonomickými možnostmi Říše v roce 38 a později po Mnichovu a okupaci ČSR (a vzniku Slovenska coby Hitlerova spojence, který mu poskytl základny na útok proti Polsku a v jisté, byť minimální míře i útočil) v roce 39, tak Německo si válku proti ČSR v roce 38 dovolit nemohlo, a pokud by k ní došlo, tak by pravděpodobně skončila buď plichtou, nebo tak upoceným vítězstvím Německa (které by získalo území, ovšem zničené a bez ekonomického a průmyslového potenciálu), že WWII by se pravděpodobně nekonala...

Já netvrdím, že by to měl jednoduché . O 14denních zásobách vím akorát u jejich letectva, o zásobách pozemních sil bohužel nevím. Jinak souhlasím, to, co mu západ dal (naše nedotčené továrny a zbraně), je pak porazilo.