Aero MB-200, rok 1939 (KP 1/72)

[ujík]

Něco málo..

Přílohy

Naposledy upravil ujík dne 15 dub 2008, 06:56, celkově upraveno 1

[PantherG]

paráda.....ale....kde je kamo z náletů na Berlín

[ujík]

paráda.....ale....kde je kamo z náletů na Berlín

Jelikož je to mašina z počátku roku 1939, kdy bylo třeba každého stroje a na změnu kamufláže nebyl čas, takže létal v původním zbarvení Ale z důvodu velkého množství sněhu v lednu 1939 bylo rozhodnuto, že stroj dostane dočasnou zímní kamufláž. Před nanesením barvy byl pečlivě umyt a proto je tak čistý

[karlik]

ty jedeš moc pěkný avie jsou taky super

[Randalf]

... z důvodu velkého množství sněhu v lednu 1939 bylo rozhodnuto, že stroj dostane dočasnou zímní kamufláž. Před nanesením barvy byl pečlivě umyt a proto je tak čistý ...

To je dobré, z toho španěláci musí šílet

[ujík]

Přeci nebudou nanášet barvu na špinavé letadlo, to dá rozum Pak se všichni diví, jak sou ty letadla oloupaná, olétaná a špinavá a všichni nadávaj, že to musí napodobovat, aby to vypadalo reálně

[PantherG]

tak to potom jo...mno..."Bloch" mě čeká v kitníku na kompletaci.-..ale TAKHLE pěkně ho určitě nezvládnu...

[Olda Homola]

Ujíku,
doufám, že tuhle bednu bereš na Modelbrno..kua chlape co?

[ujík]

Se ví , hlavně mi to nezapomeň připomenout příští týden, abych se pro něj a pro avie stavil u rodičů

[Raptor]

Historie letounu:

Letoun Aero MB-200.21 byl vyroben v továrně Aero v 5.11.1937 načež byl 9.11.1937 zalétán.Zástupci MNO letoun oficiálně převzali k 11.11.1937 a letoun byl předán k 84.letce 5.leteckého pluku toho času na letišti Německý Brod odkud byl 24.3.1938 přelétnut k 86.letce 6.leteckého pluku na letišti Kbely.Zde byl mobilizován v rámci Polní letky 86 a spolu s ní přesunut na letiště Radonice přičemž byl přidělen této posádce:

Pilot: mjr.Stanislav Kupka
Druhý pilot: kpt.Josef Stejskal
Bombometčík: npor.Jan Nachtnebel
Navigátor: npor.Jozef Korda
Radista: kpt.Karel Domkář
Horní střelec: por.Libor Sekanina
Spodní střelec: por.Ján Blahoš

Protože letoun byl již z výroby opatřen přídavnými nádržemi namísto trupových pumovnic, byl přidělen k roji, který měl provádět nálety na delší vzdálenosti.Svůj první bojový let letoun provedl spolu s pěti dalšími letouny polní letky 86 dne 2.10.1938 kdy bylo nařízeno zničit železniční uzel ve Freibergu kde podle zpráv československé zpravodajské služby mělo probíhat vykládání tanků blíže neidentifikované německé tankové divize.

Letouny odstartovaly v časných ranních hodinách a nabraly v sevřené formaci s doprovodem letky stíhaček B-534 kurz k Freibergu.Krátce po přelétnutí hranic v prostoru Altenberg však byl svaz napaden stíhačkami Bf-109D JG-132, které při vlastí ztrátě tří letounů nejen sestřelují čtyři doprovodné stíhačky ale sestřelují jeden z Blochů a druhý letoun nutí k nouzovému přistání.Letoun MB-200.21 ze střetu vychází těžce poškozen s jedním motorem nefunkčním, zabitým kpt.Josefem Stejskalem a těžce zraněnými por.Blahošem a npor.Kordou.Mjr.Kupkovi se letoun podaří po nouzovém odhozu pum dotáhnout zpět na letiště Radonice avšak zde je letoun odsouzen k téměř čtyřem dnům nečinnosti zatímco pozemní personál se horečně snažil jej opravit a připravit znovu do letuschopného stavu.

Další dva bojové lety letoun absolvoval v noci z 8. na 9.10.1938 kdy se letounům polní letky 86 podařilo konečně bombardovat železniční uzel ve Freibergu a navíc krátce před svítáním bombardovaly dva letouny (včetně MB-200.21) seřazovací nádraží v Chemnitzi.
Těchto akcí se letoun účastnil s posádkou doplněnou o druhého pilota npor.Miroslava Moučku, navigátora mjr.Jakuba Petrovského a spodního střelce por.Attilu Szaboa.

9.10.1938 na letounu během technické prohlídky proběhlo několik úprav na základě zkušeností s nasazením letounů MB-200.Na podvozkové nohy byly doplněny původně nepoužívané aerodynamické kryty kol jako částečná ochrana proti střepinám, jimiž způsobené perforace pneumatik hlavních podvozkových kol způsobily několik havárií při přistávání letounů MB-200 5.leteckého pluku.Do trupu bylo dále doplněno několik desek přídavného pancéřování pilotního prostoru a prostoru bombometčíka a na výfuky byly namontovány nástavce, které měly zamezit vyletování jisker a tím prozrazení letounu během nočních letů.

Letoun se v následujících nocích účastní náletů na následující cíle

9.10.-10.10.1938
Železniční nádraží v Drážďanech
Muniční továrna v Chotěbuzi

9.10.-10.10.1938
Petrochemická zařízení ve Frankfurtu nad Mohanem

10.10.-11.10.1938
Tanková továrna v Erfurtu
Petrochemická zařízení v Lipsku

11.10.-12.10.1938
Shromaždiště nepřátelských jednotek v Marienbergu
Vojenské letiště Zwickau
Seřazovací nádraží v Lipsku

12.10.-13.10.1938
Továrna na optické přístroje v Jeně
Shromaždiště nepřátelských jednotek v Münchenbergu
Shromaždiště nepřátelských jednotek v Selbu

13.10.-14.10.1938
Dvojnásobný nálet na tovární čtvrť v Drážďanech

V následujících nocích je polní letka 86 stažena z náletů na německé průmyslové a vojenské objekty a na žádost armády provádí rušivé bombardování nepřátelských shromaždišť v okolí původních československých západních hranic a postupových uzlů v západních Čechách.Na program posádky MB-200.21 se tak dostávají tyto cíle:

14.10.-15.10.1938
Velitelské stanoviště 3.pěší divize v Neudorfu
Polní muniční skladiště v Kovářské
Polní opravny tankové techniky 1.tankové divize u Nové Role
Polní tábor 2.tankového praporu 1.tankové divize v Lokti

15.10.-16.10.1938
Skladiště pohonných hmot ve Schönecku
Polní tábor 5.pěší divize v Seiffenu
Lehké polní opevnění jednotek 5.pěší divize v Boleboři

16.10.-17.10.1938
Polní velitelství 7.tankové divize v Nassau
Shromaždiště techniky 4.motorizované divize v Kaleku
Polní sklad munice u Dubí

17.10.-18.10.1938
Silniční most v Drážďanech
Železniční nádraží v Drážďanech
Polní sklad pohonných hmot v Petrovicích

Nálety v noci z 18.10. na 19.10.1938 se z důvodů silného zhoršení počasí neuskutečňují a posádka MB-200.21 tak může pokračovat v bojové činnosti až v noci z 19.10. na 20.10.1938 kdy je naplánován první nálet československých letců na Berlín.

Jako cíl náletu bylo pro posádku MB-200.21 vybráno Anhaltské nádraží, které se posádce mjr.Kupky podaří zasáhnout čtyřmi přímými zásahy.Nad cílem se však letoun dostává do silné protiletadlové palby při níž je těžce zraněn spodní střelec por.Szabo když nepřátelský granát odtrhává výsuvnou část spodní střelecké věže i se střelcovýma nohama.Posádce se podaří střelce udržet ještě téměř dvacet minut naživu avšak nakonec na následky svého zranění umírá.Pro další operace jej nahrazuje npor.Ondřej Semlbauer

V následujících třech nocech jsou cílem opět objekty v prostoru Berlína.První je v noci z 20.10. na 21.10. letiště Tempelhoff na němž bomby ničí palivové nádrže a rozpoutávají požár, který se daří zvládnout až po dvou dnech kdy palivo vyhoří.Navíc jedna z bomb dopadá těsně před trojici startujících transportních letounů Junkers Ju-52/3m, které jsou těžce poškozeny a dopadají na zem v prostoru letiště Tempelhoff.Tyto letouny jsou posádce následně připsány jako sestřelené.Následující nálet je v noci z 21.10. na 22.10. zaměřen na říšské ministerstvo letectví, které posádka pplk.Kupky zasahuje dvěma bombami a z větší části budovy strhává.

Třetí nálet v noci z 22.10. na 23.10. se stává letounu MB-200.21 osudným.Cílem pro tuto noc všem bombardérům stává budova opravovaného Reichstagu poškozená již v roce 1933 požárem.

Letoun do prostoru Berlína vlétává v hlavním proudu bombardérů od jihu a míří přímo k cíli.Němci poučeni předchozími nálety zesílili protiletadlovou obranu a daří se jim tak srazit dva Blochy v plamenech do města.Zasažen je i MB-200.21 jemuž střepiny flaku prorážejí a zapalují téměř vyprázdněnou levou křídelní nádrž.Požár celého letounu se však daří zažehnat jejím včasným odhozením.Při přibližování k cíli však palba houstne.Blízký zásah proráží trup letounu a těžce zraňuje radistu o kterého se musí postarat horní střelec.Ve chvíli kdy se letoun zhoupne poté co pumy odpadnou od závěsů otřese letounem mohutný výbuchu který trhá na kusy celou příď i s bombometčíkem kpt.Nachtnebelem.Letoun přechází do neřiditelné ploché vývrtky provázené rozkazem opustit letoun.Ven se dostávají všichni letci až na zraněného radistu kpt.Domkáře a horního střelce npor.Sekaninu, kteří se k únikovému východu nedostanou a doprovází letoun do jeho hrobu jímž se mu stává asfalt ulice Georgenstraße

Kamufláž letounu:

Letoun byl na všech plochách natřen barvou khaki.Označení 6.leteckého pluku, červený lev v bílém poli, bylo provedeno v červeně lemovaných čtvercích na obou stranách trupu.Letkové označení M7 bylo provedeno vedle plukovního znaku bílou barvou.Na přídi byla žlutým písmem provedena přezdívka letounu „Stařík“ doplněná o bílou plochu s vyznačenými značkami za každý napadený cíl.Svislá ocasní plocha letounu nese dvě hrací kostky s čísly 5 a 6 jakožto alegorii 5. a 6.leteckého pluku jejichž součástí byly i bombardovací útvary s letouny MB-200

Stanislav Kupka *29.1.1899, +27.10.1938

Stanislav Kupka se narodil 29.1.1899 v Brně.Po absolvování pilotního výcviku nastoupil jako pilot k 38.letce 1.leteckého pluku kde létal jako pilot na letounech Letov Š-16 a Aero A-100. 15.10.1930 byl zraněn při havárii když se jeho letoun Aero A-100 srazil s vedenou A-100 na okruhu Piešťanského letiště.Oba letouny se zřítí přičemž posádka vedeného letounu jejíž pilot kolizi způsobil zahyne.Por.S.Kupka při havárii stejně jako jeho pozorovatel utrpěli pouze lehká zranění a po krátké rekonvalescenci jim bylo opět umožněno létat.

Po zahájení provozu letounů MB-200 v Československu se jako jeden z vybraných letců přeškoluje a následně nastupuje v únoru 1937 k 82.letce 5.leteckého pluku.Zde létá jako druhý pilot a v říjnu 1937 přechází k 86.letce 6.leteckého pluku kde létá na funkci prvního pilota.30.1.1938 se žení s Marií Komendovou z Prahy přičemž 8.9.1938 se jim narodí syn Jaroslav Kupka.

Od 2.10.1938 se mjr.Kupka účastní operací proti invazním jednotkám a to až do 23.10.1938 kdy je jeho letoun přibližně ve 23:19 sestřelen nad centrem Berlína. Pplk.Kupka letoun opouští na padáku a dopadá na Karl-Leibknecht-straße kde je neprodleně zajat hlídkou berlínské protiletadlové obrany.Po výslechu je převezen do tranzitního zajateckého tábora v Rathenowu kde je 26.10.1938 spolu se zbytkem své osádky naložen a odvezen na jih kde má být zařazen do zajateckého tábora pro příslušníky letectva v Hermsdorfu.Když však nákladní automobil přibrzdí v zatáčce v lese v Altenburgu, pplk.Kupka spolu s npor.Ondřejem Semelbauerem seskakují z korby a pokouší se utéct.Oba jsou však krátce poté co nereagují na výzvu zastavit a vrátit se zpět do vozu zastřeleni na útěku.Pohřben je spolu s npor.Semelbauerem na městském hřbitově v Altenburgu do neoznačeného hrobu.Díky vzpomínkám místního hrobníka je jeho tělo 4.8.1945 vyzvednuto a převezeno k uložení do rodinného hrobu v Brně. Jeho jméno je rovněž vzpomenuto na jedenáctém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna.

Pplk.Stanislav Kupka byl za svou činnost ze dne 2.10.1938 vyznamenán Československým válečným křížem ke kterému mu byla in memoriam udělena ratolest.Po ukončení druhé světové války byl in memoriam povýšen na plukovníka a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.

Josef Stejskal *8.4.1907, +2.10.1938

Jan Stejskal se narodil 8.4.1907 v Opavě.Po absolvování pilotního výcviku nastoupil jako pilot k 69.letce kde létal na letounech Š-328.V červenci 1937 se přeškoluje na letouny Aero MB-200 a nastupuje jako druhý pilot k 86.letce 6.leteckého pluku.Zde létá v několika posádkách až do mobilizace kdy je přidělen do posádky mjr.Kupky.S ním se 2.10.1938 účastní své první a také poslední bojové akce přičemž umírá poté co je kabina letounu zasažena palbou útočící Bf-109 a kpt.Stejskal v křesle letounu umírá na masivní perforaci aorty způsobenou střepinou z roztrženého trupu.Po návratu na základnu byl pohřben nejdříve na hřbitově na Olšanech kde spočinul v části vyhrazené padlým letcům.v roce 1946 bylo jeho tělo vyzvednuto a převezeno k uložení do rodinného hrobu v Opavě.Jeho jméno je vzpomenuto na třetím panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna.

Po ukončení druhé světové války byl in memoriam povýšen na majora a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.

Jan Nachtnebel *7.9.1910, +23.10.1938

Jan Nachtnebel se narodil 7.9.1910 v Přerově.Po absolvování základní vojenské služby u 8.pěšího pluku zůstává u armády a prochází pilotním výcvikem jako pozorovatel.V této funkci slouží u 16.letky 3.leteckého pluku až do 22.1.1936 kdy během zmatku ve cvičení po chybě pozemních velitelů sám chybně navede ostrou dělostřeleckou palbu těsně před vojáky na zemi a způsobí tak zranění několika lidí.Při následném vyšetřování bere vinu za celý incident na sebe avšak díky přiznání jednoho z pozemních velitelů je Jan Nachtnebel osvobozen a ač již nedále nelétá, je mu v září 1937 umožněno přeškolení na funkci bombometčíka bombardovacích letounů.Po ukončení přeškolení odchází k 86.letce 6.leteckého pluku kde se stává bombometčíkem-střelcem na letounech Aero MB-200.Po mobilizaci je přidělen jako bombometčík-střelec k posádce mjr.Stanislava Kupky.S touto posádkou se od 2.10.1938 účastní všech bombardovacích operací přičemž za nálet na letiště Zwickau kde se mu podaří zničit značný počet bombardovacích letounů nepřítele je mu udělen Československý válečný kříž.

Kpt.Jan Nachtnebel umírá 23.10.1938 kdy je při náletu na Reichstag zabit ve chvíli kdy v kabině bombometčíka vybuchuje granát německé protiletadlové obrany a odtrhává bombardéru celou příď.Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.Symbolicky je pohřben 19.6.1945 na hřbitově na Olšanech v Praze a jeho jméno je uvedeno na sedmém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna

Po ukončení druhé světové války byl in memoriam povýšen na majora a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.

Jozef Korda *18.3.1894, +8.7.1944

Jozef Korda se narodil 18.3.1894 v Komárně.Po zahájení 1.světové války je odveden do Rakousko-Uherské armády a nasazen na východní frontě.5.2.1917 dezertuje a připojuje se k československým legionářům v Rusku.V řadách 3.střeleckého pluku se účastní bitvy u Zborova kde je těžce zraněn střepinami šrapnelu a ze svých zranění se po řadě operací zotavuje až v listopadu 1918 přičemž do vlasti se vrací 20.4.1920 v rámci 19.transportu.
Po skončení 1.světové války zůstává u československé armády jako příslušník 2.pěšího pluku a to až do roku 1936 kdy se mu podaří získat povolení k přeložení k letectvu.Absolvuje výcvik pozorovatele a po jeho ukončení je převelen k 13.letce 3.leteckého pluku kde létá jako pozorovatel na letounech Letov Š-328.V listopadu 1937 se přeškoluje na navigátora bombardovacích letounů a odchází k 82.letce 5.leteckého pluku kde létá jako navigátor na letounech MB-200.V červenci je převelen k 86.letce 6.leteckého pluku kde je po mobilizaci přidělen do posádky mjr.Kupky.S touto posádkou však absolvuje pouhý jeden let když je při první akci zraněn střelami německé stíhačky Bf-109, které mu odstřelují palec na levé ruce a dvěma čistými průstřely mu zraňují pravou nohu.Po návratu na letiště Radonice je převezen do nemocnice na Bulovce kde jej zastihuje kapitulace Československa v prosinci 1938.

Ač s nedoléčenou nohou opouští 3.1.1939 nemocnici a po nelegálním přechodu Německa se v Lyonu upisuje cizinecké legii.Je odvelen do Afriky k 6.severoafrické pěší divizi a poté co propuká válka mezi Francií a Německem využívá možnosti převelení k Francouzskému letectvu.Po absolvování obnovovacího výcviku nastupuje ke GB I/21 jako navigátor na bombardéry MB-210.Zde létá až do pádu Francie kdy spolu s dalšími dvěma československými letci v jednom z posledních provozuschopných MB-210 odlétají do Anglie kde přistávají na letišti v Hastings.

Se zřízením československých leteckých jednotek v Anglii prochází opět výcvikem, tentokrát jako navigátor-bombometčík pro letouny Vickers Wellington.Je odvelen k 311.squadroně kde absolvuje jedenáct náletů na cíle v Německu a Francii.Při dvanáctém náletu je však 12.3.1942 jeho bombardér sestřelen nočním stíhačem nad mořem nedaleko holandského pobřeží při návratu z náletu na Kiel.Pilot s letounem přistává na mořskou hladinu avšak poškozený letoun se láme a naživu tak zůstává jen P/O Jozef Korda a zadní střelec sgt.Miroslav Slánský.Oběma se podaří přistát na pobřeží poblíž Hralingenu a bez připoutání nepřátelské pozornosti se v tichosti vytratit.S pomocí holandských a francouzských odbojářů se jim nakonec podaří dostat se na palubu letounu Westland Lysander, který je 29.8.1942 odváží z louky poblíž Preures zpět do Anglie.

Po návratu do Anglie se oba letci vrací zpět k 311.squadroně s níž provádějí námořní a ponorkové hlídky a v roce 1943 se přeškolují na letouny Liberator.9.2.1943 se Jozef Korda žení s Paulou McKnightovou z Wallingfordu s níž má dvě děti-dvojčata Marii a Michaela, kteří se narodili 24.11.1943.Letecká kariéra F/lt Jozefa Kordy končí 8.7.1944 kdy je jeho letoun a posádka prohlášen za pohřešované v průběhu námořní patroly nad Atlantikem.Tělo F/lt Jozefa Kordy či kohokoli jiného z posádky nebylo nikdy nalezeno.V roce 1945 byl to toto datum stanoveno i jako datum jeho smrti.

Jozef Korda se stal nositelem řady vyznamenání.Dvakrát byl vyznamenán Československým válečným křížem za svou činnost u Zborova a za svůj útěk skrz Holandsko a Francii, obdržel britská vyznamenání DFC a DFM.Po válce byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka a in memoriam vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“ a v roce 1950 medailí Hrdina ČSSR. Jeho jméno je vzpomenuto na devatenáctém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna a osmém panelu památníku v Runnymede.

Karel Domkář *7.4.1905, +23.10.1938

Karel Domkář se narodil 7.4.1905 v Lednici. Po absolvování základní vojenské služby zůstal u československé armády jako spojař u 1.radiotelegrafní roty 1.telegrafního praporu.V lednu 1937 se v rámci náboru mezi příslušníky pozemních vojsk přeškoluje na radistu bombardovacích letounů a je odvelen k 81.letce 5.leteckého pluku kde létá jako radista na letounech MB-200.V srpnu 1938 je převelen k 86.letce 6.leteckého pluku kde je po mobilizaci přidělen do posádky mjr.Kupky.V této posádce se od 2.10.1938 účastní operací proti německým vojskům a průmyslu a to až do 23.10.1938 kdy těžce zraněný umírá v troskách letounu MB-200.21 při náletu na Reichstag.Pohřben byl do neoznačeného hrobu na hřbitově v Berlíně odkud bylo jeho tělo vyzvednuto 2.10.1946 a přeneseno do rodinného hrobu v Lednici.

Kpt.Karel Domkář byl po skončení druhé světové války in memoriam povýšen do hodnosti majora a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.Jeho jméno je vzpomenuto na pátém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna.

Libor Sekanina *17.10.1912, +23.10.1938

Libor Sekanina se narodil 17.10.1912 v Kaznějově.Po absolvování základní vojenské služby zůstal v československé armádě jako příslušník 1.pěšího pluku.V lednu 1938 se přeškoluje v rámci náboru k letectvu jako střelec bombardovacích letounů a odchází k 86.letce 6.leteckého pluku.Zde je po mobilizaci přidělen jako horní střelec do posádky mjr.Kupky v níž se od 2.10.1938 účastní operací proti Německu.Při prvním letu se mu podařilo palbou zapálit jednu z nepřátelských Bf-109 avšak tento sestřel mu sice nebyl uznán avšak por.Sekanina je povýšen na nadporučíka.Sám byl při této akci lehce zraněn střepy z prostřelené střelecké věže, které mu zraňují pravou ruku avšak nebyl nucen přerušit letovou činnost.Létá tedy až do 23.10.1938 kdy je letoun posádky pplk.Kupky zasažen protiletadlovou obranou, která zraňuje radistu kpt.Domkáře.Npor.Sekanina jej začne ošetřovat avšak letoun je vzápětí zasažen znovu a zřítí se k zemi přičemž npor.Sekanina umírá v jeho troskách.Stejně jako kpt.Domkář je pohřben do neoznačeného hrobu odkud je jeho tělo vyzvednuto až v listopady 1946 a následně je uloženo na hřbitově Olšany v Praze.

Npor.Libor Sekanina byl po skončení druhé světové války in memoriam povýšen do hodnosti kapitána a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.Jeho jméno je vzpomenuto na sedmém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna.

Ján Blahoš *12.6.1909, +18.9.1944

Ján Blahoš se narodil 12.6.1909 v Košicích.Při odvodu původně nebyl uznán jako způsobilý vojenské služby avšak při mobilizaci byl konečně odveden a po zkráceném výcviku byl pro svou vynikající zdatnost při střelbě zařazen jako střelec k 86.letce 6.leteckého pluku kde byl zařazen jako spodní střelec do posádky mjr.Kupky.2.10.1938 se účastní prvního operačního letu posádky avšak v boji s nepřátelskými stíhači je ve své věži zraněn průstřelem břicha a po návratu na základnu musí nastoupit dlouhodobou léčbu.Z nemocnice je propuštěn až v březnu 1939 a je mu umožněn návrat zpět do rodných Košic.Zde se 3.9.1942 žení s Marikou Štúrovou z Valaliky přičemž se jim 12.7.1943 narodí dcera Karolína.

Po vypuknutí Slovenského národního povstání odchází bojovat do hor kde slouží jako partyzánský odstřelovač.15.9.1944 během bojů o Strečno odchází z partyzánského tábora na lov nepřátelských vojáků aby jej už nikdy nikdo nespatřil.Nepodařilo se sice zjistit co se opravdu stalo avšak 18.9.1944 bylo poblíž Strečna nalezeno zohavené tělo přibité ke stromu, které bylo následně některými vojáky identifikováno jako tělo Jána Blahoše.Pohřben byl do neoznačeného hrobu v lesích nedaleko Strečna odkud bylo jeho tělo vyzvednuto v prosinci 1947 a přemístěno na městský hřbitov ve Strečně.

Por.Ján Blahoš byl po skončení druhé světové války in memoriam povýšen do hodnosti nadporučíka a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“ a partyzánským odznakem.Jeho jméno je vzpomenuto na dvaadvacátém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna.

Miroslav Moučka *6.8.1903, +29.4.1945

Miroslav Moučka se narodil 6.8.1903 v Přerově.Po absolvování pilotního výcviku nastoupil jako stíhač k 10.letce 4.leteckého pluku kde létá na letounech Š-321 a B-534.V prosinci 1936 se přeškoluje na vícemotorové bombardéry a po ukončení přeškolení odchází k 81.letce 5.leteckého pluku kde létá jako druhý pilot na letounech MB-200.Jeho letová činnost je ale přerušena havárií 6.7.1937 kdy se při nácviku slétanosti pro leteckou přehlídku sráží letoun MB-200.11 s jednou z doprovázejících B-534.Zatímco B-534 se v troskách zřítí k zemi, posádka MB-200.11 musí s letounem přistát přičemž se krátce po dotyku se zemí hroutí poškozená pravá podvozková noha a letoun končí na břiše.Por.Miroslav Moučka přitom utrpí zlomeninu lýtkové a holenní kosti levé nohy když se při dopadu letounu na zem odtrhává jeho sedačka a i s ním se zřítí do snížené průchodné uličky mezi oběma sedadly a láme tak Moučkovu nohu doposud nasunutou v pedálu nožního řízení.

Po vyléčení odchází npor.Moučka k 86.letce 6.leteckého pluku kde létá jako náhradní druhý pilot.S platností od 4.10.1938 je přidělen jako druhý pilot do posádky mjr.Kupky s níž létá až do 23.10.1938 kdy je spolu s ní při sestřelen při náletu na Reichstag.Po přistání na padáku je v ulicích Berlína zajat a po výslechu je převezen do tranzitního zajateckého tábora v Rathenowu kde je 26.10.1938 spolu se zbytkem své osádky naložen a odvezen na jih kde je 28.10.1938 zařazen do zajateckého tábora pro příslušníky letectva v Hermsdorfu.Po kapitulaci Československa je propuštěn ze zajetí a navrací se zpět do obsazeného Československa odkud však po vypuknutí druhé světové války utíká do Polska.

V Polsku létá jako stíhač u 112.stíhací eskadry až do 18.9.1939 kdy i se zbytkem eskadry přelétá v rámci evakuace do Rumunska.Zde je internován až do 5.11.1939 kdy se mu podaří z internace utéct a po dlouhém pochodu na sever překročit hranice SSSR.Je opětovně zatčen a za nelegální přechod hranic uvězněn přičemž z vězení vychází až v prosinci 1942 kdy se mu daří prosadit své propuštění a vstup do řad 1.československého samostatného polního praporu.V jeho řadách bojuje až do listopadu 1944 kdy odchází k 1.československé smíšené letecké divizi v níž prochází výcvikem jako pilot bitevních letounů Il-2 a následně je zařazen ke 3.československému bitevnímu leteckému pluku.V jeho řadách prochází boji v rámci Ostravské operace a to až do 29.4.1945 kdy je jeho letoun poblíž Brušperku napaden dvojicí stíhacích letounů Focke-Wulf FW-190, které jej zapalují a letoun se zřítí.Kpt.Miroslav Moučka a střelec des.Robert Balla v troskách letounu zahynou.Jeho ostatky ostatky jsou pohřbeny na hřbitově v Ostravě.

Kpt.Miroslav Moučka se stal nositelem Československého válečného kříže za svou bojovou činnost v rámci československých pěších jednotek v SSSR. Po skončení druhé světové války byl in memoriam povýšen do hodnosti majora a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.Jeho jméno je vzpomenuto na osmatřicátém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna a v památníku obětí ostravské operace v Hrabyni.

mjr.Jakub Petrovský *3.12.1898, +4.6.1973

Jakub Petrovský se narodil 3.12.1898 v Kroměříži.V roce 1917 narukoval k Rakousko-Uherskému letectvu kde prodělal výcvik pozorovatele přičemž sloužil u Fliegerkompanie 2 jako pozorovatel na letounech Hansa-Brandenburg C.I.Po ukončení 1.světové války se vrátil zpět do Československa kde nastoupil do školy pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově jako učitel navigace pro budoucí letce-pozorovatele.4.3.1934 se žení s Janou Fafkovou přičemž v následujících letech jejich rodinu rozšiřují děti Adam, Jiřina, Jan a Michaela.Při mobilizaci na vlastní žádost odchází k 86.letce 6.leteckého pluku kde létá s posádkou kpt.Vrby s nímž létá až do 5.10.1938 kdy je jeho letoun při návratu z náletu na petrochemické instalace v Halle za úsvitu poblíž Litvínova napaden dvojicí bitevních letounů Hs-123, které osamělý bombardér sestřelují.Na padáku se zachrání pouze navigátor kpt.Petrovský a bombometčík por.Gustav Málek.Po návratu k jednotce je přidělen do posádky mjr.Kupky.S ním bojově létá až do 23.10.1938 kdy je jejich letoun sestřelen při náletu na Reichstag.Mjr.Petrovský je zajat a po výslechu je převezen do tranzitního zajateckého tábora v Rathenowu kde je 26.10.1938 spolu se zbytkem své osádky naložen a odvezen na jih kde je 28.10.1938 zařazen do zajateckého tábora pro příslušníky letectva v Hermsdorfu.

Po kapitulaci Československa a propuštění ze zajetí se vrací zpět do obsazeného Československa odkud v říjnu 1939 utíká do Jugoslávie a odtud lodí v březnu 1940 odjíždí do Gibraltaru.Zde je internován a po porážce Francie se mu podaří dosáhnout transportu do Anglie a zařazení do výcviku jako navigátor bombardovacích letounů.V roce 1941 nastupuje k 311.squadroně se kterou se jako navigátor účastní náletů na Německo a Francii.Jeho letoun je 9.1.1942 sestřelen při náletu na Brest přičemž F/lt Petrovský upadá spolu se zadním střelcem sgt.Františkem Millerem a radistou P/O Ivo Karafiátem do německého zajetí.Prochází zajateckými tábory Dulag Luft a Stalag Luft III kde se zúčastní výkopových prací na útěkovém tunelu avšak 18.3.1944 se při práci zraní a tak tráví noc z 24. na 25.3.1944 v táborové nemocnici.Poté je spolu s dalšími vězni převezen v červnu 1944 do zajateckého tábora v zámku Colditz kde zůstává až do osvobození tábora.

Po druhé světové válce se vrací zpět do Československa kde létá jako navigátor u 100.zkušebního leteckého pluku ve Kbelích (od roku 1955 v Olomouci) kde se spolu s dalšími letci účastní testování kořistních letounů po Luftwaffe a později i ukořistěných západních letounů.Stává se tak jedním z mála letců, kteří měli možnost letět na ukořistěném letoun Boeing B-50, který byl 17.6.1958 donucen k přistání na území ČSSR při přeletu jejího území při fotoprůzkumné misi nad Polskem.Do leteckého důchodu plk.Petrovský odchází až v roce 1961 načež se s manželkou stěhuje do Vyškova kde 4.6.1973 umírá na selhání srdce.

Plk.Jakub Petrovský se stal nositelem řady vyznamenání.Za svou činnost během druhé světové války byl vyznamenán Československým válečným křížem, medailí „Hrdinný obránce vlasti“ a britským záslužným křížem DFC.Za svou poválečnou činnost byl vyznamenán medailí „Za zásluhy“.

por.Attila Szabo *25.12.1912, +16.10.1938

Attila Szabo se narodil 25.12.1912 v maďarském Dorogu přičemž se i s rodinou v říjnu 1913 stěhují do Slaného v Čechách. Zde se vyučil automechanikem a v roce 1931 si v průběhu základní vojenské smlouvy rozšířil svou kvalifikaci na úroveň leteckého mechanika-zbrojíře.Protože nové řemeslo se mu zalíbilo, zůstal nadále u letectva přičemž jako letecký mechanik sloužil na letišti Radonice.Při mobilizaci v roce 1938 žádá o přeložení na frontu avšak pro velkou potřebu kvalifikovaných mechaniků je jeho žádost zamítnuta.Šance se mu naskytnula až 8.10.1938 kdy je mu velitelem 86.letky 6.leteckého pluku schváleno zařazení do posádky mjr.Kupky na pozici spodního střelce.S touto posádkou létá až do 16.10.1938 kdy je jeho věž při náletu na Anhaltské nádraží zasažena protiletadlovou obrannou přičemž její granát odtrhává spodní výsuvnou část věže přičemž por.Szaboovi amputuje obě nohy pod koleny.Posádce se rychlým lékařským zásahem daří por.Szaboa udržet krátkou dobu naživu avšak po téměř 20 minutách por.Szabo na palubě letounu umírá na vykrvácení.Po návratu do Radonic bylo jeho tělo pohřbeno na hřbitově na Olšanech.

Po skončení druhé světové války byl por.Attila Szabo in memoriam povýšen na nadporučíka a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“. Jeho jméno je vzpomenuto na pátém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna

Ondřej Semelbauer *8.3.1916, +27.10.1938

Ondřej Semelbauer se narodil 8.3.1916 v Praze.V roce 1938 byl jako tehdejší student Vysokého učení technického v Praze mobilizován a po zkráceném výcviku byl přidělen jako střelec k 86.letce 6.leteckého pluku kde byl s platností od 17.10.1938 přidělen k posádce pplk.Kupky.S touto posádkou létá až do 23.10.1938 kdy je jejich letoun sestřelen při náletu na Reichstag. Po výslechu je převezen do tranzitního zajateckého tábora v Rathenowu kde je 26.10.1938 spolu se zbytkem své osádky naložen a odvezen na jih kde má být zařazen do zajateckého tábora pro příslušníky letectva v Hermsdorfu.Když však nákladní automobil přibrzdí v zatáčce v lese v Altenburgu, por.Semelbauer spolu s pplk.Kupkou seskakují z korby a pokouší se utéct.Oba jsou však krátce poté co nereagují na výzvu zastavit a vrátit se zpět do vozu zastřeleni na útěku.Pohřben je spolu s pplk.Kupkou na městském hřbitově v Altenburgu do neoznačeného hrobu.Jeho tělo je nalezeno až v prosinci 1947 přičemž je v květnu 1948 vyzvednuto a uloženo do rodinného hrobu v Praze.

Npor.Ondřej Semelbauer byl po skončení druhé světové války in memoriam povýšen do hodnosti kapitán a vyznamenán medailí „Hrdinný obránce vlasti“.Jeho jméno je vzpomenuto na jedenáctém panelu Památníku padlých obránců vlasti nedaleko Slavkova u Brna.

[Tom Binter]

Paráda-jen netuším kde by na Boleboři bylo to lehké polní opevnění a na Kálku v těch kopcích a lesích by se "skopečkům" moc dobře neshromažďovalo....

[ceti]

Něco málo..

Je, to je pekny..! Kde mas postup ?

viewtopic.php?f=1&t=39379&st=0&sk=t&sd=a&hilit=aero+bloch

[ujík]

Jo, když jsem tohle Aero stavěl, tak jsem ještě ani nevěděl, že je něco jako digitální foťák.