Gábor Szekeres mi psal, že je fascinován naší diskuzí zde na fóru o problematice křídelních nádrží a jejich těsnění a požádal mne, abych opět přidal několik poznatků, které získal od technologického inženýra z opraven z Pestvideki Gepgyar.
"MiG-21 výrobní technologie vedly k problému, že křídelní palivové nádrže na typu 74, 76 a 66 měly tendenci k úniku paliva. Uvnitř byla strukturální izolace, ale to nestačilo. V Pestvideki Gepgyarbylo navrženo několik řešení tohoto problému, ale zdálo se, že nejjednodušší by bylo eliminovat únik paliva z vnější strany. Byla použita dvousložková pryskyřice, která se nalila na panely palivových křídelních nádrží a vnitřní prostor nádrží byl vyvakuován. V případě, kdy došlo k úniku paliva, prasklinou v panelu palivové nádrže se pryskyřice nasála do vakua v nádrži. Pryskyřice utěsnila úniky. Křídlo se otočilo a stejné ošetření proběhlo na spodní straně křídla. Na vnějším povrchu křídla nad nádrží zůstala tenká vrstva pryskyřice a poskytovala na delší čas ochranu nádrže. Pryskyřice se aplikovala pouze přes palivové nádrže. Pryskyřicová vrstva byla o něco měkčí ve srovnání s okolními kovovými panely kolem. Na konci generální opravy se pryskyřicová vrstva krémové barvy přelakovala hliníkovou barvou, stejně jako všechny ostatní části draku a dala letadlu celkový vzhled přírodního kovu/ hliníku. Vrstva pryskyřice poskytována zcela plochý a nevýrazná povrchu nad nádrží, nebyly tam žádné hlavy nýtů nebo šroubků v této oblasti. Postup byl opakován během generálních oprav. Pokaždé se předchozí vrstva pryskyřice obrousil a použita nová vrstva.
Tloušťka vrstvy pryskyřice na křídle nebyla konstatntní, protože to byl zakřivený povrch a pryskyřice musela být naředěna tak, aby natekla do trhlin. V některých místech tloušťka dosáhla úroveň jednoho mm, zatímco v jiných oblastech, to bylo méně než půl milimetru.
Naštěstí příklady letadel s touto opravou zůstává dodnes a je možné je studovat. V současné době existují příklady, kdy je možné pozorovat odlupování této vrstvy.
V nejbližších dnech pošlu fotografie MiGu-21F-13, který byl naposledy na GO v roce 1974, tedy před více než 40 lety a na některých místech se vrstva pryskyřice zřetelně odlupuje a bylo možné změřiot její tloušťku.
Totéž by se dalo vidět dnes na MiG-21, U (Type66) a MiG-21PF (Type76). Technologie byla vyvinuta dvěma inženýry v Pestvideki Gepgyar opravnách letadel. Je známo, že ruská strana používala podobnou technologii oprav křídelních nádrží při únicích paliva, ale nevím, zda byl stejný postup využit i v ostatních zemích Varšavské smlouvy nebo ne."
Tak tolik informace od našeho maďarského přítele.