Diskusní fórum modelářů

Astronaut Frank Borman velitel Apolla 8, které se zapsalo se do historie světové kosmonautiky tím, že dne 24. prosince 1968 poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. (velitel Frank Borman, pilot CM James L. Lovell jr., a pilot LM William Anders)

Má někdo foto P-63 zkoušené u RAF? Hóóódně dávno byl článeček s malou nekvalitní fotkou v L+K a pak byla tuším vidět na jedné fotce vzadu za nějakým kořistním němcem. Našlo by se něco?

Tady

standaslechta píše:Astronaut Frank Borman velitel Apolla 8, které se zapsalo se do historie světové kosmonautiky tím, že dne 24. prosince 1968 poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. (velitel Frank Borman, pilot CM James L. Lovell jr., a pilot LM William Anders)

zásah a protože trpěl silnou kinetózou, už potom do kosmu neletěl....byl to paradox, protože po požáru Apolla 1, to byl hlavně on, kdo před výborem Kongresu měsíční program obhájil a zachránil...
Pan Pilot a Kosmonaut
https://www.youtube.com/watch?v=1tImCbFjec0

Dík za foto RAF. Zbarvení předpokládám OD/NG. Ještě někde musím vyhledat evidenční číslo na trupu za znakem.

Ten seriál je FR 408 (42-68937). Druhá měla FZ 440 (42-69423). Přidávám další fotky v barvách VVS RA.

Zbyteček. K té druhé britské Kingcobře. Zatím jsem sehnal jen bokorys.
P.S. Ale už i fotografii.

A ještě další zásilka.

Jarda Rankl píše:Zbyteček. K té druhé britské Kingcobře. Zatím jsem sehnal jen bokorys.
P.S. Ale už i fotografii.

Jenže tohle je hovadina, na fotce je FR408 ještě v USA a ne FZ440. Fotomontáží je dodělaná kapkovitá kabina.
Kamufláž podle tyhle fotomontáže vymrskli jako FZ440 poláci i s nakresleným výkresem...

Podle čeho soudíš? Pokud máš nějaké info, sem s ním. Je pravda, že se v knížce o amerických letadlech ve VB o konverzi na kapkovitou kabinu nepíše. Navíc FZ 440 přišla náhradou za FR 408, kterou rozmělnili při přistání na břicho (wheels-up landing).

FZ440 sloužila u RAE ke skouškám laminárního proudění vzduchu okolo křídel.
Zde je o tom vše i s fotkama: http://naca.central.cranfield.ac.uk/rep ... m/2375.pdf
Ta kapka je prostě kravina, kapkovitou kabinu měl jen prototyp P-63 D, 43-11718.

Jirko, díky moc za informace. Jen nemohu pochopit, komu to stálo za to, takhle oblbovat. Ale muselo to mít nějaké racionální jádro, když to bez řečí převzal Squadron Signal.
Ale tahle kapka na Kingcobře je boží. Tohle by stálo za hřích postavit.

Jarda Rankl píše:Ten seriál je FR 408 (42-68937). Druhá měla FZ 440 (42-69423). Přidávám další fotky v barvách VVS RA.

Ak si dobre pamatam tak ta biela 32 je z bitky o Berlin,bolo to v nejkom F casaku.No a ak ma mozogan neklame,biely kruh za kabinov mali prave len niektore lietadla z bitke o Berlin.Mam ale na teba Jardo iny dotaz.Kedysi som robil L-39 a rab by som si ju znovu postavil.Nepaci sa mi ale profil kridla co poliaci nakrelily,nevies nahodou jeho cislo ? Bol to jedden z prvych laminarov co si amici sami navrhli a nebolo to z Mustangu odkukane

Soviet P-63 after the end of WWII. The dot over the exhaust was possibly a photo calibration marking for some sort of tests
https://wwiiafterwwii.wordpress.com/201 ... i-service/

Petr Odehnal píše:Protože mám Cobru rád a na netu jsem našel docela zajímavá fota, založil jsem tento chlíveček.
Děkuji všem, kteří na toto zajímavé letadlo čímkoliv přispějí.

zdroj Wilkipedia
Stroj, který dostal označení Bell P-63 Kingcobra, nikdy nenasadili USA do bojů. Většina vyrobených strojů tak byla dodána do SSSR, který dostal 2421 kusů. Výroba typu P-63A-1 byla zahájena na podzim 1943.

V Sovětském svazu čekal Kingcobru šťastný osud. Po dobrých zkušenostech s P-39 byla i ona nasazena u stíhacího letectva. Dočkala se i střetů s nepřátelskými letouny, byť již ne v tak hojném počtu, protože k jejímu nasazení došlo až v závěru války. Její výsledky jsou následující —

85. gardový stíhací pluk (GIAP): 15. 11. 1944 — dvě P-63 zaútočily na formaci 6 německých letadel (piloty byly identifikovány jako Bf 110). Dosaženo dvou sestřelů bez vlastních ztrát.

67. gardový stíhací pluk (GIAP): 19. 1. 1945 — 4 stroje P-63 se střetly s 8 německými letouny (identifikované jako Fw 190F). 2 letouny sestřeleny, bez vlastních ztrát. Další 4 P-63 téhož dne na tom též místě bojovaly s další skupinou Fw 190F (počet není udáván) a jeden sestřelily, beze ztrát.

7. 3. 1945 — Roj P-63 doprovázel Iljušiny Il-2. Skupina čtyř Bf 109 na ně zaútočila. Dosaženo 3 sestřelů beze ztrát. Ten týž den udeřily dvě P-63 na letiště poblíž Berlína, kde překvapily skupinu Fw 190F při startu. Dva sestřelily. Při zpáteční cestě zaútočily na Me 262, ten jim ale ulétl. Ten týž den 8 strojů P-63 doprovázelo Pe-2. Střetly se s 10 Bf 109 a 2 Fw 190. Sestřelily jeden Focke-Wulf při ztrátě jedné Kingcobry. 67. gardový stíhací pluk (GIAP) ztratil ještě dvě další P-63, které sestřelil flak (15. 4. 1945 při průzkumu a 22. 4. 1945 při bojovém letu).

Poslední boj P-63 měl proběhnout 15. 8. 1945 v Mandžudsku, kde dvě Kingcobry od 17. stíhacího pluku (IAP) zaútočily na dva stroje Nakadžima Ki-43 a jeden sestřelily.

Sovětští piloti si na nich cenili jejich skvělé manévrovací schopnosti a schopnost vydržet velká poškození (podobně jako u P-39) a navíc oceňovali, že oproti jejich starším sourozencům měly lepší letové vlastnosti a při pilotáži byly méně záludné. Po válce podle některých zdrojů byly v záloze drženy až do konce 40. let! V NATO tyto „potenciálně nepřátelské“ stroje dokonce obdržely kódové jméno Fred.

Ze sovětských stíhacích es na P-63 koncem války létali Alexej Michailovič Rešetov, Ivan Ivanovič Kobyleckij a Nikolaj Fjodorovič Kuzněcov.

Hele Petře v ruských publikacích i angl. píšou, že nejsou žádné informace o nějakých bojových letech proti Němcům... natož sestřely... ani v anglické verzi Wikipedie sestřely nejsou, jen nějaká spekulace jedna bába povídala. Máš i jiný zdroj než Cz Wikipedii? nebo je to fake jak prase?
https://en.wikipedia.org/wiki/Bell_P-63_Kingcobra